MUSIL, M. Testování admitanční funkce indikátoru poruch [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Autor se v práci zabývá návrhem a realizací testů, navržených speciálně za účelem ověření funkcionality indikátoru poruchových stavů s implementovanými admitančními, konduktančními či susceptančními funkcemi. Tyto funkce jsou určeny pro indikaci zemních spojení v soustavách kompenzovaných, izolovaných i odporově uzemněných. Vlastní práce bezezbytku naplňuje všechny body zadání, včetně praktické části, která měla za úkol verifikovat navržené testy na základě vybraného vzorku indikátoru zemního spojení. Soubor testů vycházel jak ze základních sekundárních testů, tak i testů transientních s využitím poruchových záznamů či fyzikálního modelu VN soustavy. Autor při vlastním testování odvedl velký kus práce, kde díky inovaci testovaného vzorku musela být řada testů opakována, revidována či optimalizována pro daný účel. Tento přístup a postupné ladění indikátoru si vyžadoval velkou časovou náročnost testů, čehož se autor zhostil na výbornou. Komplikací, s kterou se autor rovněž dokázal vypořádat, byla realizace finálních testů v závěrečném měsíci odevzdání práce. Tato komplikace byla zapříčiněna nutností aplikovat testy na finální verzi poskytnutého vzorku indikátoru. Popis této části testů však nijak neutrpěl na jeho kvalitě. Méně kladně však hodnotím místy se vyskytují nepřesné či chybné popisy a formulace, které mnohdy zbytečně snižují kvalitu práce a zejména její srozumitelnost a přehlednost. V některých případech i vyvolávají otázku, zda autor některým částem zcela porozuměl. S ohledem na množství odvedené práce a komplikovaný přístup procedury testování indikátoru hodnotím práci i přes uvedené výtky velmi kladně a doporučuju ji k obhajobě. Připomínky k práci: V přiložené práci autor využívá přehnané označení proměnných i za obecnými veličinami (impedance, netočivá složka proudu apod.), které nemají žádnou návaznost a smysluplnost. V některých případech jsou dokonce chybné či zavádějící (kapitola 2.3.1 kde jsou značeny veličiny jako efektivní hodnoty, přičemž je myšlena jejich okamžitá hodnota) Není dodrženo jednotné značení fázorů (fázory jsou značeny v jedné větě tučně i s nad-tržítkem) Chyba ve vzorci (2.3) respektive obrázku 2-1, výsledná netočivá admitance musí být kladná Obr. 2-1 není zřejmé jaká je zmiňovaná admitanční charakteristika Obrázek 2-2 - chyba ve vzorci, správně musí platit G0=-(GcN+GTL) Chyba v obrázku 5-3, kde hodnota 95% musí být rovněž v zóně vypnutí Str. 41 - Věta: "Hodnoty napětí budou způsobovat vybavení, pokud budou větší než minimální hodnota U0,pop,min=5%" je nesmyslná, v tomto případě by indikátor vybavoval bez ohledu na nastavení. Kapitola 5.2.2 - testovací proud (vztah 5.6) je vypočten z maximální hodnoty U0 a ne z minimální (5%) jak udává autor. Na straně 58 je uvedeno, že byl indikátorem injektován signál, nicméně indikátor žádný signál nedokáže injektovat. V tabulce 6-13 až 6-16 není dodržen zvolený způsob vyhodnocení (sloupec Vyhodnocení), jelikož i v případech kdy došlo k indikaci před popudovou hodnotou je zde uvedeno korektní zvládnutí testu.
Předložená diplomová práce se zabývá návrhem testovacích metod pro ověření funkčnosti a stanovení pracovních charakteristik admitančních ochran při zemních spojeních. Cílem práce tak bylo na základě rešerše stanovit soubor konkrétních testovacích procedur, které by bylo možné za pomocí uvedených prostředků využít pro testování admitančních zemních ochran od více výrobců. Díky jednotné testovací metodice by pak bylo možné tyto výsledky jednoduše porovnávat. Práci tak lez rozdělit přibližně do tří oddílů. V první části práce se autor zabývá rešerší v současné době používaných metod používaných u zemnících ochran. Struktura rešerše a její rozsah plně odpovídají požadavkům pro zdárné naplnění požadovaných cílů. Rešerše je dále doplněna o popis zemních ochran dvou výrobců a také je doplněna o patentovou rešerši. Druhá část práce (kapitola 5) se pak zabývá samotným návrhem testovacích procedur. Autor v této části práce tak provedl návrh testů, které testují různé nastavované meze v ochraně. V třetí a poslední části práce se pak autor věnuje popisu výsledků měření podle autorem navržených metod pro zvolený vzorek zemní ochrany. V práci se vyskytuje menší množství gramatických chyb a celková struktura práce (pořadí kapitol atp.) na sebe logicky navazuje. Na práci lze ocenit hezky a srozumitelně zpracovanou rešerši k jejíž tvorbě autor využil i cizojazyčných zdrojů. Určité výhrady lze ovšem mít ke zpracování kapitol 5 a 6. V těchto kapitolách autor popisuje jím navržené testy a pak jejich výsledky z měření. Již samotný popis metod v kapitole 5 je trochu nesrozumitelný. Např. na začátku kapitoly 5.2.1 je uvedeno: „Tento test proběhl s nulovým fázovým posunem napětí a proudu …“ což evokuje, že se jedná o popis proběhlého testu (v minulém čase) a ne o popis metodiky. Výsledky testování jsou pak shrnuty do přibližně jednotné formy tabulek. U popisu výsledků se v mnoha tabulkách (např. 6-1 až 6-4) vyskytuje vyhodnocení testu ve sloupci „Působení“, kde je pak uveden zelený symbol indikující správnou funkci a červený nesprávnou. Jelikož je daný sloupec nadepsán jako „Působení“ domnívám se, že autorem zvolené značení je trochu matoucí, jelikož podle slovního popisu ochrana působila vždy, ale jen někdy nesprávně a bylo by tak lepší sloupec nadepsat vyhodnocení funkce nebo něco v tomto smyslu. Práce svým rozsahem a zpracování odpovídá požadavkům na diplomovou práci. Po zodpovězení doplňujících otázek práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B 85 bodů.
eVSKP id 102565