JANSKÝ, V. Základní metody ovlivňování struktury hliníkových slitin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Blažík, Petr

Student dle cílů zadání sepsal teoretickou část popisující proces krystalizace struktury hliníkových slitin a základní metody jejího ovlivňování během tuhnutí. V rámci práce bylo také cílem zhotovit několik metalografických výbrusů různě ovlivněných odlitků během doby tuhnutí. Porovnány byly struktury tenkostěnného a tlustostěnného odlitku, odlitku litého do pískové, skořepinové a kovové formy a dále porovnání struktury modifikované a nemodifikované slitiny. Student práci zpracovával na poslední chvíli, a proto se v práci objevují mnohé nedostatky. Tuto práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kaňa, Václav

Cílem předložené bakalářské práce s názvem „Základní metody ovlivňování struktury hliníkových slitin“ bylo sepsat literární rešerši popisující běžně používané metody ovlivňování struktury hliníkových odlitků a v experimentální části porovnat ovlivněnou a neovlivněnou strukturu hliníkové slitiny. Práce není zpracována příliš přehledně a do jednotlivých kapitol je rozčleněna poněkud nelogicky. Vlastní text zaujímá 32 stran. V práci je použito celkem 30 obrázků a 4 tabulky. Čerpáno bylo z celkem 19 literárních pramenů. Co se týká chyb, práce obsahuje nedostatky na odborné úrovni svědčící o ne zcela přesném pochopení některých částí popisované problematiky. Po jazykové a stylistické stránce je na přiměřeně dobré úrovni. Chyby a připomínky: - všechny tabulky mají uvedený popis pod tabulkou, bývá zvykem jej uvádět nahoře - str. 9 – slitiny Al-Cu označeny jako „duralaluminia“, pravděpodobně překlep, správně je samozřejmě duraluminia - str. 12 – napsáno: „místní doba tuhnutí je čas, za který v daném místě klesne teplota likvidu na teplotu solidu“ – to je přeci nesmysl, pravděpodobně bylo myšleno … kdy teplota klesne z teploty likvidu na teplotu solidu… - str. 13 – v kapitole 2.2 Očkování je uvedeno, že se jedná o vnášení nukleačních zárodků, na kterých mohou růst krystaly (Al) fáze. To je ovšem pravda jen u podeutektických slitin, ale obecně to přeci neplatí. - str. 13 – sloučenina TiAl3 označena jako titan hlinitý – co to je za nesmyslné názvosloví! Jaký je správný název této sloučeniny? - str. 21-22 – kapitola 3.2 Modifikace sodíkem, ale nikde není ani zmínka o potřebném množství sodíku, stejně tak v následující kapitole 3.3 Modifikace stronciem - str. 25 – uvedeno, že modifikace zvyšuje houževnatost a rázovou pevnost – rázová pevnost je špatně, snad rázová houževnatost - str. 26 – kapitola se jinak jmenuje na této stránce a jinak v obsahu - str. 26 – napsáno: „U nadeutektických siluminů nevzniká primární (Al) fáze, ale sekundární křemíková fáze.“ To je přeci nesmysl, jaká sekundární křemíková fáze? - str. 27-39 – celá kapitola 5 Experiment je napsaná poněkud chaoticky. Experimentální odlitky jsou napřed označovány číselně a pak najednou písmennými zkratkami. Tři z celkem pěti hodnocených odlitků jsou označovány jako modifikované, přitom podle uvedených fotografií struktur i podle chemického složení se jedná o strukturu jednoznačně nemodifikovanou. Celý experiment v podstatě není nijak rozumně vyhodnocen, pouze jsou vloženy fotografie struktur. Přitom stačilo např. pouze provést měření DAS a jednotlivé odlitky vzájemně porovnat. Cíle práce dle zadání byly z větší části splněny, práci tedy doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 92319