Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Bumberová, Veronika

S ohledem na výše uváděné nedostatky, je práce zpracovaná na hranici uznání kvality a obhájitelnosti ve vazbě na cíl a praktickou část. OTÁZKA 1 - Proč jste se rozhodl s ohledem na konkurenceschopnost podniků, zaměřit na propojení "trhu interim mangementu" s vysokoškolským vzděláváním v rámci nového programu (bez identifikace výhody této kooperace na straně lídrů či působících firem na trhu)? Vysvětlete dané doporučení s ohledem na koncepci pojetí konkurenčních výhod a úrovně konkurenceschopnosti dle svého popisu v teoretické části práce. OTÁZKA 2 – Vysvětlete logiku zařazení oblasti „Evropský pilíř sociálních práv“ a ekologických faktorů do externí analýzy jako klíčového faktoru ovlivňující trh v oblasti poskytování služeb interim managementu? OTÁZKA 3 - V jaké tržní pozici vystupují personální agentury na trhu služeb interim managementu? OTÁZKA 4 – Na str. 72 píšete, že „Interim manažeři mohou využít zvláštností trhu České republiky pro zamezení vstupu zahraničních konkurentů“. Pokuste se dané konstatování vysvětlit.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	E	Hlavní cíl práce, v podobě sestavení strategické koncepce pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků (firem, jednotlivců) poskytujících služby v oblasti interim mangementu na trhu v ČR, je na hranici uznání splnění. Návrhy nejsou rozpracovány na úrovni jednotlivých konkurenčních výhod subjektů poskytujících dané služby na trhu včetně určení klíčových přidaných hodnot koncepce pro zákazníka. Autor rozšiřuje problematiku na propojení trhu interim managementu s vysokoškolským vzděláváním v rámci nového studijního programu, který dokonce navrhuje a rozpracovává (zcela mimo rámec cíle práce). Dále, práce neobsahuje provedení vlastního průzkumu s cílem získání informací o současných nejlepších praktikách interim manažerů v ČR dle zadání. Bohužel si autor vybral příliš široké a náročné téma pro uchopení a vysoký cíl(e).
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	E	Autor práce užívá relativně standardní metody analýz externího prostředí ve vztahu k řešenému problému, založené pouze na sběru sekundárních dat (a tudíž je kapitola 1.6 zbytečným natahováním). Za pochvalu stojí vypracování kvantitativní obsahové analýzy referencí zákazníků za účelem sestavení jejich profilu a identifikace oblastí v rámci vzájemné kooperace s firmami nabízejícími služby interim managementu v ČR. V rámci práce nedochází ke komparativní analýze vybraných firem či jednotlivců v oboru za účelem identifikace výhod a určení klíčových faktorů lídrů na trhu (jak autor popisuje v metodice). V rámci zadání a naplnění cíle, bylo stanoveno provedení vlastního průzkumu s cílem získání informací o současných nejlepších praktikách interim manažerů v ČR z pohledu odborníků z praxe, které nebylo zrealizováno. Ve vztahu k problematice konkurenceschopnosti firem na trhu, bylo nutné zohlednit alespoň pohled jednoho či dvou klíčových stakeholderů (účastníků) pro doplnění hlubšího pohledu na potřeby a výzvy v praxi. Autor sice v teorii popisuje pojetí úrovně a typů konkurenčních výhod v pojetí konceptu konkurenceschopnosti firem, ale v návrhové části vůbec nestavaví svá doporučení na této logice.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	E	Již úvod práce působí matoucím dojmem a některé konstatování či závěry působí naprosto kontraproduktivně s konstatováním autora s ohledem na absenci praxe v dané problematice či firmách (např. "...práce se opírá o zásady, myšlenky, analýzy a metody, které byly teoreticky popsány a ověřeny praxí..."). Není jasné, jak autor myslí posílení konkurenceschoppnosti, což dokládá i konstatování typu, „aby si manažeři nekonkurovali“ nebo str. 34, „nemožné obsáhnout v rámci jedné diplomové práce všechny oblasti tohoto trhu..." versus str. 38, „záměrem dosáhnout maximálního poznání situace na trhu…“). V rámci vymezení problému dochází k popisu tendencí chování a možných problémů/výzev firem (nebo jednotlivců) působících na trhu, které nejsou ničím podložené, citované (např. "...se obor netěší příliš velkému povědomí...", „…neopakovat chyby, kterými si již podobně zaměřené firmy v minulosti prošly…“).Bylo nutné provést kvalitní literární rešerši studií nebo dat, reportů o tomto trhu. Takhle působí problém vykonstruovaně a smyšleně ze strany autora práce. Autor si „po svém“ rozděluje trh na obecný a oborový, místo „podnikatelského prostředí“ (str. 21). Ačkoliv autor prokázal snahu učinit závěry v podobě shrnutí poznatků literární rešerše a jejich propojení na analytický rámec a následné návrhy, v kapitole 1.7, vůbec není popsána logika rámce (obr. 6), která by vedla na smysluplné vysvětlení propojení mezi rámci COP, konkurenceschopností (typy výhod či úrovně) a UVP. Autor občas provádí nevhodně učiněné interpretace a závěry u obecných tendencí sociálně-demografických (dočasných zaměstnání, věková struktura obyvatelstva), technologických a dalších faktorů s přesahem na EU úrovní se specifikacemi pozice a fungováním interim manažerů v ČR. Výjimku tvoří kapitola 2.1.6 a 2.1.7, kde je vysvětlena přímá vazba na pracovně-právní vztahy mezi zadavatelem a firmou, potažmo OSVČ a etikou chování dle asociace CAIM. Možná, že by vstupní faktory byli v rámci externí analýzy lépe uchopené, pokud by jim předcházela analýza trhu a lepší poznání firem a jejich zákazníků v ČR. I v rámci kapitoly 2.2 není absolutně jasné, jaká je pozice personálních agentur a poradenských společností na trhu tj. dodavatel služeb nebo zprostředkovatel? Na druhou stranu interpretace dat a výsledků v této oblasti z hlediska cílů, produktů a zdrojů je zpracovaná na relativně dobré úrovni. Relativně velmi dobře učiněné závěry se vyskytují v rámci popsání profilu zákazníků dle ekonomické činnosti či obsahu kooperace, které autor získal obsahovou analýzou z referencí. Kapitola 2.4 – trendy v oboru, je zpracována na podprůměrné úrovni. Ačkoliv jsou faktory v rámci evaluačního rámce COP relativně smysluplně interpretované, některé učiněné závěry v rámci rozvoje jsou čistě záležitostí subjektivního vnímání autora než podloženy fakty.
Praktická využitelnost výsledků	E	Vzhledem k tomu, že se analýza práce zabývá příliš obecnými faktory, je praktická část práce (zejména pak návrhy), diskutabilní ve vazbě na potřeby a výzvy praxe firem či jednotlivců nabízejících služby interim managementu na trhu v ČR. To je dokonce zdůrazněno i v názvu samotné práce. Autor se na konec upíná k propojení "celkového trhu interim managementu" s vysokoškolským vzděláváním. Není jasné, na jakých typech konkurenčních výhod (výhody) s ohledem na úroveň konkurenceschopnosti autor staví, včetně propojení na UVP pro zákazníka. Dejme tomu, že jednou z možností by mohla být spolupráce firem a odborníků z oblasti interim managementu s vysokoškolskými univerzitami, ačkoliv přímý důkaz výhody či úspěchu v této oblasti, z analýzy subjektů na trhu chybí. Analogie lékařství je sice velice kreativní počin ve vztahu k pojetí spolupracujících subjektů v rámci trhu (mimo vymezený rámec pojetí trhu dle Portera v teorii), ale je pojata zcela povrchně a naivně. Kapitola 3.3 – 3.4.1 jenom poukazuje na to, že student nemá zkušenosti a dostatečné informace jak v oblasti vzdělávání a plánování nových programů, tak zákonů či praxe spolupráce subjektů na trhu v rámci přednášek apod. Návrhy realizace programu, jdou již mimo rámec cílů práce popsaných v metodice. Bohužel to celé podtrhuje i konstatování samotného autora „přínosy v rovině spekulace." Jediné s čím lze souhlasit, je, že interim manažeři se obecně můžou zaměřovat na řešení problémů svých klientů-zákazníků (viz. vymezení ekonomické činnosti zákazníků a dalších specifikací v analytické části práce) a na vzdělávání (školení) ve svých profesních oblastech. Návaznost návrhu na identifikaci typů konkurenčních výhod či úrovně konkurenceschopnosti podniků na trhu, je nejasná o to víc, že autor tuto typologii popisuje v teoretické části, ale v návrzích se jí nedrží (autor užívá primární/sekundární výhody).
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	D	Teoretická, analytická a návrhová část jsou navzájem propojeny. Práce splňuje formální náležitosti dané směrnicí. Student v práci používá adekvátní terminologii na relativně dobré úrovni a odborná jazyková úroveň odpovídá zvolené problematice. Výtku mám k formátování velikosti písma u bibliografické citace, čestného prohlášení, tak i formátování tabulek na straně 72 - 75. Práce obsahuje gramatické chyby a to i včetně samotného abstraktu ("V práci jsou postupně obsaženy literární rešerše, analytické a návrhové části.", str. 12, "..manažerů se obor netěší...", str. 14, „…jednotlivých příčin je taktéž sestavena…“, str. 27, „…konceptem úspěchuschopnostim berou…“apod.). Kvalitu práce také snižuje vynechávání textu formou prázdných míst (str. 20, 28, 35, 38, atd. atd.). Výtku mám také k popisu názvů některých kapitol (např. Zodpovězení DVO1…apod.) a čitelnosti obrázku č. 7 (str. 83).
Práce s informačními zdroji, včetně citací	D	V práci je s citacemi s ohledem na odbornou literaturu pracováno na relativně velmi dobré úrovni až na drobné výjimky (např. 27, chybí rok a strana u přímé citace „…jsou podle Zicha: „S kým chceme, můžeme a musíme soupeřit? Kdo chce, může a musí soupeřit s námi?“, str. 30, obrázek 5, Zdroj: (Pilař, 2015) apod.). Výtku mám k neužití zdrojů u učiněných závěrů a konstatování v úvodu práce či metodice pro vymezení problému. Práce prošla analýzou systémem Thesis a dle procentuální shody (4,7%) nedochází k plagiátorství a splňuje požadavky.

Navrhovaná známka: E

Posudek oponenta

Zich, Robert

Práce se zabývá velmi zajímavým tématem, ke kterému autor přistoupil velmi kreativně. Jasně vymezuje teoretická východiska a základní charakteristiku daného trhu u v ČR. Problematické je hodnocení konkurenceschopnosti, a především pak zpracování strategické koncepce jejího rozvoje. Logika spolupráce s univerzitou je v principu správná, ale pak by bylo vhodné vysvětlit, pro koho je takové řešení vlastně určeno. Z práce vyplývá, že jde spíše o řešení z pohledu asociace CAIM. Pokud to takto autor zamýšlel, bylo by vhodné tomu celkový obsah a strukturu lépe přizpůsobit. Navržené řešení by pak bylo možné posuzovat také jako jakousi „hodnototvornou síť“, kterou by mohla mít zájem vytvářet asociace CAIM ve spolupráci s dalšími partnery. Celkově hodnotím velmi pozitivně originální přístup ke zpracování a řešení problému. Otázky k obhajobě: Jak byste vymezil a hodnotil konkurenceschopnost konkrétního subjektu poskytujícího služby interim managementu? Kdo přesně má být příjemcem Vašeho řešení a jaké jsou pro něj přínosy? Jaké možné přístupy k posilování konkurenceschopnost mohou subjekty na daném trhu zvolit? Jaké jsou jich přednosti a nedostatky?

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	E	Cíle práce jsou jasně definovány a jsou navázány na řešený problém. Splnění cílů hodnotím zejména s ohledem na míru naplnění cíle v praktické části na úrovni „dostatečně“.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	B	Práce má jasně vymezenou metodiku, kde na vymezený problém navazují výzkumné otázky a charakteristika použitých metod. Metody zvolené pro analytickou část odpovídají řešenému problému. Rezervy jsou v jejich využití. Teoretická východiska představují v dobrém slova smyslu mix různých přístupů, kde autor kombinuje tradiční pohled s méně obvyklými přístupy. Ne všechny zvolené přístupy jsou správně uplatněny - viz další části posudku. S ohledem na šíři zvolených přístupů lze pozitivně hodnotit souhrn teoretických východisek, kde autor jasně definuje rámec, který k řešení chce použít. Srozumitelnost výrazně zvyšuje vizuální zpracování tohoto rámce – obrázek 6.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	D	Analýza obecného okolí pokrývá faktory, které lze považovat za relevantní. Zhodnocení je jasně formulováno. Podobné lze hodnotit také analýzu oborového okolí. Pozitivně hodnotím přístup k definování segmentů na základě referencí firem pohybujících se v daném odvětví. NA druhé straně by bylo vhodné vysvětlit volbu daných firem. Faktory hodnocení oblasti interim managementu vyplývající ze zahraničních trendů jsou vhodným doplňkem informací pro rozhodování o chování firem. Souhrn zpracovaný formou COP analýzy je jednou z možností, jak tuto analýzu využít. V zásadě správně je zpracován výčet faktorů. bylo by ovšem vhodné doplnit jej komentářem a celkovým hodnocením. Z hlediska řešeného problému by bylo vhodné jasně charakterizovat faktory konkurenceschopnosti subjektů pohybujících se na daném trhu a používané "strategické koncepce".
Praktická využitelnost výsledků	E	Úvodní část návrhů správně definuje východiska a logiku, na kterých autor staví. Celkové pojetí řešení se lze hodnotit z více úhlů pohledů. Pozitivem je, že jde o velmi kreativní přístup, který předkládá rámec řešení, který by mohl přispět k rozvoji celého oboru. Poměrně dobrou logiku má hodnocení časového rámce vzniku interim manažera. Vymezené formy spolupráce jsou velmi perspektivní. Současně je ovšem poněkud problematické vymezení navrhovaného přístupu ke vzniku studijního programu. Zde je zřejmé, že autor nemá potřebné informace a know-how pro sestavení návrhu programu. Nezabýval se touto problematikou ani v analytické části. Samotné zaměření studijního programu zajímavý potenciál má. Zpracovaná hodnotová nabídka je patrně řešena z pohledu navrhovaného studijního programu. Je otázkou, zda toto řeší cíle práce – „Na základě syntézy výsledků bude navržena strategická koncepce, která bude rozpracována na úrovni jednotlivých konkurenčních výhod včetně určení klíčových přidaných hodnot koncepce pro zákazníka na trhu.“ Není zřejmé, koho zde autor vlastně považuje za zákazníka. Pokud budu chápat jako hlavní cíl práce „posílení konkurenceschopnost nějakého subjektu zabývajícího se interim managementem“, tak je patrně hlavní myšlenkou zapojení se do navrhovaného systému, který ovšem neexistuje. Dokud tedy systém nevznikne, nemůže žádný poskytovatel služeb interim managementu takto svoji konkurenceschopnost zvýšit. Pozitivem je v zásadě správný způsob, jakým autor využívá typologii konkurenčních výhod koncepce úspěchuschopnosti, nicméně samotné vymezení strategického rámce by mělo být propracovanější a mělo by jasně definovat pro koho je zpracováno.
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	A	Práce má jasnou strukturu a využívá odpovídající temrinologii.
Práce s informačními zdroji	B	Práce nemá zásadní nedostatky z hlediska práce s informačními zdroji. U citací v analytické části bych doporučil specifikovat u grafů k označení „vlastní zpracování“ také konkrétní zdroj dat.

Navrhovaná známka: E