PELIKÁN, L. Porovnávací studie diskrétních PSD regulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Pivoňka, Petr

Zadání bakalářské práce L. Pelikkána bylo po odborné i časové stránce průměrně náročné. Student prokázal při práci na bakalářském projektu svou vcelku dobrou úroveň odborných znalostí. S prací na projektu začal sice později, ale intenzivní pílí zmeškání dohonil. Seznámil s problematikou použití regulátorů při řízení procesů a soustředil se na hledání vhodných variant řešení. Práci věnoval potřebný čas a pracoval s vcelku dobrou účinností. Lze ocenit jeho píli při práci na projektu.

Posudek oponenta

Dvořáček, Martin

Zadání bakalářské práce je jak z odborného, tak časové hlediska méně náročné. Obsahuje dlouhý a detailní teoretický rozbor z oblasti regulace, PSD regulátorů a jejich nastavení. Tato teoretická část kapitoly 1 až 5 je zbytečně detailní a dlouhá. Řada zde uvedených informací není v praktickém řešení využívána. 2 a 3 odstavec úvodní kapitoly je doslovně opsán, aniž by byl uveden jakýkoli odkaz na zdrojovou literaturu. Druhý odstavec z wikipedie, třetí z článu v časopisu automatizace. I většina použitých obrázků je přejeta bez uvedení zdroje. V praktické části jsou vybrané regulační struktury, vycházející z diskrétní varianty PID regulátoru, ověřovány jak v simulacích (10 soustav) tak s využitím fyzikálního modelu (3 přenosy). Soustavy ověřované v simulaci jsou vybrány na základě doporučených přenosů určených pro porovnávání různých druhů regulačních algoritmů. Z výsledků simulací je patrný problém vyregulováni poruchových signálu u regulátoru S-PD. Vyregulování poruchy musí být pro všechny struktury regulátoru při stejných parametrech stejné. Regulátory jsou striktně nastaveny podle metody Zieglera Nicholse, je však škoda, že alespoň u běžných přetlumených soustav nebylo ověřeno i vlastní nastavení. Pro simulační ověření by bylo vhodné namísto tolika přenosových funkcí ověřit chování regulátoru i při různých periodách vzorkování. Pro ověřování regulačních struktur na fyzikálních modelech se opět objevují různé průběhy při vyregulování poruchových signálů. V použitých simulačních schématech lze za vážnější chybu považovat nesprávné ošetření přebuzení integrační složky u regulátorů pro omezení překmitu. Ta musí být řešena dynamickým antiwindupem viz obr. 4.9. Tento nedostatek se vzhledem k využívanému pracovnímu rozsahu (odezva na jednotkový skok) v naměřených datech neprojevil. Regulátor s tímto nedostatkem neumí plně využít celý pracovní rozsah akční veličiny, pracuje spolehlivě jen v první polovině pracovního rozsahu, ve druhé se již objevují problémy s vyregulováním poruchových signálů. Dle zadání práce neobsahuje porovnání s adaptivním regulátorem firmy B&R. Z předložené práce vyplívá, že student má v použitých regulačních algoritmech přehled, a chápe rozdíly a výhody jejich různých struktur, dosažene výsledky jsou vhodně presentovány. Přiložená bakalářská práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech bakaláře. Práci proto doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnoceni 70bodů.

eVSKP id 30785