PODVOJSKÝ, L. Vizuální programování IoT zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2024.
Student ke své práci přistupoval svědomitě. Řešil netriviální téma. Výsledky publikoval na studentské konferenci. Navrhuji hodnocení stupněm A .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Zadání bakalářské práce vzniklo v návaznosti na výstupy projektu řešeného ve spolupráci s firmou Logimic [1]. Cílem práce bylo navrhnout a implementovat novou verzi vizuálního editoru pro tvorbu jednoduchých programů určených pro chytrá zařízení. Student se musel seznámit s problematikou IoT a principy vizuálního programování. Pro implementaci vizuálního editoru student dále prostudoval knihovnu Lit a jazyky TypeScript, HTML a CSS. Za hlavní přínos oproti výstupům projektu [1] považuji zejména pokročilou podporu tvorby výrazů. Zadání hodnotím jako obtížnější a považuji ho za splněné. [1] Služby pro systém řízení a monitoringu vody v retenčních nádržích, Logimic, s.r.o., 2022-2023, ukončen, zahájení: 2022-11-01, ukončení: 2023-04-30 | ||
| Práce s literaturou | Student prostudoval doporučenou literaturu a aktivně si dohledával další zdroje týkající se IoT, vizuálního programování a použitých technologií. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Student byl aktivní během celého akademického roku a účastnil se pravidelných online porad. | ||
| Aktivita při dokončování | Některé části technické zprávy byly dokončovány na poslední chvíli. | ||
| Publikační činnost, ocenění | Dosažené výsledky byly publikovány na studentské konferenci Excel@FIT 2024. |
Pan Podvojský vytvořil novou verzi vizuálního programovacího jazyka a editoru zaměřeného na programování chytrých zařízení koncovým uživatelem. Výsledek je možné za tímto účelem jednoduše integrovat do existujících systémů díky zvolené technologii. Navrhuji hodnocení stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Zadání hodnotím jako průměrně obtížné. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Práce splňuje zadání, a to ve všech bodech. | ||
| Rozsah technické zprávy | Práce je v typickém rozsahu pro bakalářskou práci. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 85 | Práce má obvyklou strukturu. Nejprve jsou představeny teoretické základy potřebné pro řešení práce, a to problematika internetu věcí (použití chytrých zařízení, používané architektury a používané technologie pro komunikaci a přenos dat) a problematiku vizuálního programování (typy existujících vizuálních jazyků a existující editory). Dále následují kapitoly analýzy, návrhu, implementace a testování. Kapitoly na sebe vhodně navazují, text je pro čtenáře pochopitelný. V některých částech práce se nacházejí vizualizace, které nejsou zcela vysvětleny v textu. | |
| Formální úprava technické zprávy | 95 | Formální úprava technické zprávy je na velmi dobré úrovni. | |
| Práce s literaturou | 95 | Student cituje 35 zdrojů, které se skládají převážně z vědeckých článků a knižních publikací. Zvolené zdroje vhodně pokrývají popisovanou problematiku. | |
| Realizační výstup | 95 | Realizační výstup splňuje zadání práce a působí velmi dobrým dojmem. Student implementoval dvě knihovny. První z nich obsahuje typové definice pro práci s jazykem a druhá editor, který je schopný jazyk vizualizovat uživateli přívětivým způsobem v grafickém editoru. Na implementaci knihovny editoru student využil minimalistické knihovny Lit, díky čemuž je možné tuto knihovnu využít v široké škále existujících aplikačních rámců (jako jsou Angular, nebo React) bez nutnosti reimplementace knihovny. Svůj přístup student otestoval s reálnými uživateli. Celkově hodnotím řešení jako velmi propracované. | |
| Využitelnost výsledků | Práce navazuje na projekt Služby pro systém řízení a monitoringu vody v retenčních nádržích, objednaný společností Logimic, s.r.o. Student se inspiroval existujícím návrhem, implementoval nové knihovny a upravil předchozí modely jazyků. Výstup tak hodnotím jako velmi povedený a využitelný jak v praxi, tak jako základ pro další výzkum. |
eVSKP id 154356