VEČEŘOVÁ, M. Studium protinádorového účinku platinových komplexů PHEN-BEQU [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Studentka se zabývala studiem protinádorového účinku nových platinových komplexů. Použila metody běžné v biofyzikálně farmakologické laboratoři. Osvojila si práci s buněčnými kulturami včetně přípravy a charakterizace trojrozměrných buněčných modelů. K práci přistupovala zodpovědně, dohodnuté termíny dodržovala. Zajímala se o další projekty řešené v laboratoři. Při sepisování bakalářské práce jsem zasáhla pouze drobnými připomínkami.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Studentka v rámci své bakalářské práce řešila téma Studium protinádorového účinku platinových komplexů PHEN–BEQU. Daná problematika je velmi aktuální a důležitá, jelikož je zaměřena na výzkum nových léčiv proti rakovině. Experimenty byly provedeny nejen na 2D buněčném modelu, konkrétně linii HCT116, ale také na sferoidech z buněk karcinomu tlustého střeva, tedy 3D modelech, které dokáží lépe napodobit prostředí samotného nádoru. Studentka proto musela zvládnout několik technik práce v buněčné laboratoři včetně práce na těchto 3D modelech, jimž věnuje v textu samostatnou kapitolu, kde přehledně shrnuje některé důležité informace o tomto buněčném modelu nádorů a možnostech jeho tvorby. V experimentální části předkládané práce pak studentka testovala skupinu čtyř platinových sloučenin nové generace PHEN-BEQU s obsahem benzo(h)chinolinu 9 (BEQU) a derivátů 1,10-fenantrolinu (PHEN) v jejich struktuře. Uvedené látky vykazovaly slibnou aktivitu na použitých buněčných modelech. Byla pozorována korelace mezi účinností těchto sloučenin a obsahem lipofilních skupin v molekule. Také byl určen typ smrti buněk ošetřených zmíněnými komplexy, kdy se jednalo o apoptózu, zřejmě vyvolanou interakcí daných látek s DNA v jádrech buněk, jak bylo také zjištěno. Předkládaná práce tedy obsahuje velmi důležité originální výsledky. Navíc je velmi přehledná, srozumitelná, bez gramatických chyb a text je vhodně doplněn obrázky. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 157185