KAŇA, M. Vliv technologických parametrů na elektrochemické vlastnosti záporné elektrody lithium-iontového akumulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. .
Diplomová práce studenta Bc. Machala Kaně se věnuje tématu přírodního grafitu a jeho použití jako aktivního materiálu záporné elektrody lithium-iontového akumulátoru. Teoretická část práce je velice dobře zpracována, zabývá se jak operačním principem lithium-iontového akumulátoru, tak i běžně dostupnými i experimentálními elektrodovými materiály pro záporné elektrody lithium-iontového článku. Hlavní přinos práce spočívá v praktické části, kde student zkoumá vzájemný vliv tloušťky vrstvy elektrodové hmoty a lisovacího tlaku. Získané výsledky jsou velmi cenné a lze je použít jako velmi dobrý výchozí bod pro další optimalizaci procesu výroby elektrodových hmot založených na přírodním grafitu. V práci je zpracována řada výsledků, které jsou prezentovány grafickou i numerickou formou, jednotlivé dílčí závěry a pozorování jsou náležitě popsány a vyhodnoceny. Práce je zpracována přehledně a členěna logicky, po formální a stylistické stránce nemám výtek. Cílů uvedených v zadání práce bylo bezezbytku dosaženo. Doporučuji diplomovou práci k obhajobě s hodnocením: 90 bodů
Pan bakalář Michal Kaňa zpracoval diplomovou práci zabývající se vlivem technologických kroků na vlastnosti záporných elektrodových hmot. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se autor zabývá lithium iontovými akumulátory a různými typy grafitů pro záporné hmoty. Zvláštně oceňuji kapitolu zabývající se SEI vrstvou, která je rozepsána velmi kvalitně a podrobně. V textu se však najdou občasné překlepy a chyby, k největším patří chybějící odkazy na některé obrázky a chybějící odkazy na veškeré rovnice. Slovní spojení jako „elektrody musí oplývat vlastnostmi…“ nebo záměna deinterkalace a deinklinace jsou spíše úsměvné. Praktická část je rozsáhla a autor detailně popisuje přípravu záporných elektrod a jejich měření. Je zde shrnut vliv dvou technologických kroku při výrobě záporných elektrod a to tloušťka aktivního materiálu a lisovací tlak. Velké množství výsledků je systematicky a přehledně zpracováno a je zde patrné, že vyhodnocování autor věnoval dostatek času. Bohužel i zde se najde pár chyb jako Tabulka 4, kde je uvedeno číslo 0,0,31, nebo nevynesení výsledků EIS do čtvercového grafu. Diplomová práce splnila zadání a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 112006