POLÁČEK, T. Konstrukce optického mikrotribometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Student zpracoval téma zabývající se konstrukcí zařízení pro dynamické měření tření v mazaném mikrokontaktu, který lze zároveň pozorovat pomocí optických metod. Přehled současného stavu poznaní obsahuje blízká komerční a individuálně navržená zařízení, která jsou dobrou inspirací pro zadaný úkol. Samostatná kapitola se věnuje způsobům snímání sil, které je podstatnou částí zařízení pro studium mikrokontaktů. Ve vlastním řešení se autor věnuje návrhu parametrů systému pro měření sil, konstrukcí deformačního členu, zatěžovacího mechanismu, uchycení a pohonu transparentního průzoru a dalšími částmi. U deformačního členu a zatěžovacího mechanismu byly řešena modální a napěťově-deformační analýzy pomocí analytických a konečnoprvkových numerických metod. Výsledné konstrukční řešení je navrženo s ohledem na kusovou výrobu a splňuje zadané parametry. Student při zpracování tématu postupoval samostatně, iniciativně a snažil se o detailní vyřešení dílčích úkolů. Také text práce je na velmi dobré úrovni.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená bakalářská práce se věnuje návrhu mikrotribometru typu ball-on-disc pro měření dynamického tření v elastohydrodynamickém kontaktu. Cílem práce je návrh zařízení, které umožní měření tření při současném pozorování vývoje tloušťky mazacího filmu.V úvodní části práce jsou přehledně popsány již existující komerční a rovněž i zakázkově vyráběná zařízení. Rozbor těchto zařízení slouží pro lepší pochopení problematiky a inspiraci autora vedoucí k výslednému návrhu zařízení. Rozbor jednotlivých zařízení či jimi použitých komponentů není pouze pasivním výčtem informací, ale autor s nimi adekvátně pracuje a analyzuje je. Samotnému konstrukčnímu návrhu předchází návrh koncepční. Zde autor pro prvotní návrh využívá analytických výpočtů, které později ověřuje za pomoci analýz 3D modelů v programu Inventor. Autor vždy uvádí několik možných variant, ze kterých poté na základě výsledků a jejich následné analýzy volí tu nejvhodnější pro danou aplikaci. Při návrhu je brán ohled na pracovní podmínky, požadavky na přesnost i výstupní parametry. V koncepční části autor navrhuje jak tvar deformačního členu pro zatěžování, tak i mechanismus, který umožní vyvození velmi malých posuvů při použití mikrometrické hlavice jako zdroje zatížení. Konstrukční návrh je dobře popsán. Důležité uzly autor podrobuje simulacím v již zmíněném programu Inventor. Věnuje se jak výpočtům napětí a deformace vybraných členů, tak i modálním analýzám. Výpočty nebezpečných míst a napětí mají ovšem své limity. U všech analýz chybí informace o způsobu zavazení (okrajových podmínkách). U Obr. 5-7 a 5-8 navíc chybí i informace o způsobu zatěžování. U těchto analýz také vychází maximální napětí téměř 5-krát vyšší, než je mez kluzu zvoleného materiálu. Toto může být v způsobeno volbou materiálového modelu, jehož popis v práci chybí. Takové překročení by však vedlo k selhání dané součásti, a tudíž nefunkčnosti celého členu. S ohledem na komplexnost celého zařízení je jasné, že návrh má své limity. To především s ohledem na požadavky velmi malých posuvů, zatížení či snímaných sil. V práci není řešen ani zmíněn způsob, jakým bude mazivo přiváděno do kontaktu. Dále chybí informace to tom, jak bude zatížení, které bude v kontaktu nastaveno odečítáno, jak bude získána skluzová rychlost v kontaktu či alespoň přibližná cenová rozvaha. V práci je uvedeno, že jedním z cílů je vytvoření výkresové dokumentace zařízení. Výkresová dokumentace však neobsahuje výkres sestavení, tudíž lze jen stěží posoudit kompatibilitu navržených součástí. Předložené výkresy jsou zpracovány vcelku kvalitně a přehledně s drobnými formálními nedostatky jako např. chybějící kóty (pozice děr na výkresech MT1-A4-7 a MT1-A4-4) či nesrovnalosti v drsnostech jednotlivých ploch. Práce je celkově psána velmi čtivě, všechny kroky jsou dostatečně vysvětleny a popsány. Gramatických a stylistických chyb je v práci minimum. Autor pracuje s velkým množstvím relevantních zdrojů a správně jich v celé práci využívá. V předložené bakalářské práci autor prokázal dobrou orientaci v dané problematice, schopnost pracovat s informacemi a taktéž inženýrský přístup k řešení problému. Práce je i přes výše zmíněné nedostatky zpracována velmi dobře a svým rozsahem splňuje a v některých aspektech i převyšuje požadavky na bakalářskou práci. Autor splnil cíle definované zadáním. Práci doporučuji k obhajobě s výsledným hodnocením B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 113139