BIČANOVSKÝ, M. Porovnání metod pro převod barevného videa na černobílé [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.
Celkově považuji předloženou práci za mírně nadprůměrnou. Za hlavní přínos práce považuji dva provedené experimenty s metodami pro převod barevného videa na černobílé (první online, druhý v kontrolovaných podmínkách). Přínos je i v implementaci nových metod do systému TMS. Je škoda, že se studentovi nepodařilo do experimentů zapojit výrazně větší množství účastníků (každý účastník vyplnil pouze osminu z celkového objemu experimentů - bez reference a s referencí).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Zadání předložené diplomové práce považuji za průměrně obtížné. Jedná se převážně o experimentální práci a statistické vyhodnocení výsledků. Student také implementoval další metody do existujícího systému pro zpracování obrazu (TMS). Práce přímo navazuje na diplomovou práci Vladimíra Vlkoviče "Porovnání časově závislých metod pro převod barevného obrazu na šedotónový" a na výzkumné aktivity skupiny CPhoto@FIT. S dosaženými výsledky jsem spokojen. | ||
| Práce s literaturou | Student pracoval převážně s literaturou dodanou vedoucím práce, sám si pak dohledával další zdroje. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Student byl v průběhu celého řešení práce aktivní, na schůzky docházel připraven a dodržoval domluvená hlášení o postupu prací. | ||
| Aktivita při dokončování | Práce byla dokončena v termínu a její obsah byl konzultován s vedoucím práce. | ||
| Publikační činnost, ocenění |
Celkově bych řekl, že se jedná o spíše průměrnou práci. Je zde několik problému v textové části. Realizační část implementuje několik metod do TMS a obsahuje rozsáhlé měření (což byl primární cíl práce). Celkově navrhuji hodnocení stupněm C .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Zadání hodnotím jako obtížnější. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Všechny body zadání jsou splněny. | ||
| Rozsah technické zprávy | |||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 70 | Práce je vhodně rozdělena do kapitol a podkapitol. Jednotlivé část na sebe logicky navazují. Některé části práce jsou však složitější na pochopení, jelikož autor popisuje metody z různých vědeckých článků, ačkoliv čtenář není obeznámen s rozdílnými notacemi. Zde by zcela jistě pomohl seznam symbolů a zkratek. V sekci 2.4 autor definuje statistické metody, avšak je zde pár faktických chyb nebo nevhodně vysvětlených termínů. Autor zde čerpal ze dvou zdrojů v anglickém jazyce a zřejmě vlivem parafrázování došlo k některým nepřesnostem. Rovnice 2.7 je neplatná, zcela jistě se nejedná o standardní definici Pearsonova korelačního koeficientu, i vzhledem k definici nad textem. Zde autor čerpal přesný tvar rovnice z knihy, avšak v dané knize byla rovnice transformována a použita na nějakou formu lineární regrese, nikoliv na obecný případ o němž autor píše. Sekce 4.5 jenž definuje finální verzi experimentů je složitější na pochopení. Musel jsem sekci přečíst několikrát abych pochopil jak testování probíhalo a kolik úkolů uživatelé museli splnit. | |
| Formální úprava technické zprávy | 70 | Práce je psaná kvalitním anglickým jazykem. Je zde pouze drobné množství chyb nebo divných konstrukcí. Někdy však jsou zde použity výrazy jenž lehce rozbíjí danou terminologii. Kapitola 4 by se dle mého názoru měla jmenovat spíše "Experiment design" nebo "Design of experiments". Z typografického hlediska je práce spíše průměrná. Na začátku práce autor nejdříve používá jeden styl odstavců. V kapitole 2 pak odstavce nepoužívá vůbec a dále v práci pak používá jiný styl. V některých případech není autor konzistentní v sázení matematických operátorů. Spousta obrázků či grafů je neodkazována v textu. Tabulka 5.7 je v podstatě identického stylu jako tabulka 5.1 ve zdroji [22], kromě čísel naměřených hodnot. Nicméně oproti původnímu zdroji zde chybí význam nebo způsob řazení posledního sloupce. | |
| Práce s literaturou | 90 | Autor cituje 23 zdrojů, kde většina z nich jsou odborné publikace. Zdroje jsou relevantní a vhodně umístěné. | |
| Realizační výstup | 75 | Autor naprogramoval 3 funkční metody pro převod na šedotónový obraz. Čtvrtá metoda dle autora nefunguje. Současně provedl rozsáhlé srovnání již naimplementovaných metod v Tone Mapping Studiu spolu s metodami jenž sám implementoval. Velmi kladně hodnotím rozsah experimentů, zejména množství uživatelů. Metodologie měření je zřejmě založená na existující DP [22], kde autor přidal další metriky a testy a tím metodologii rozšířil. Dataset pochází ze zdroje [22], což však autor sám cituje. Celková forma (někdy i typografie) je zřejmě taktéž inspirována již zmíněným zdrojem. Je tedy otázka do jaké míry toto ovlivnilo výsledný rozsah práce. | |
| Využitelnost výsledků | Komplexní srovnání existujících algoritmů pro převod na šedotónový obraz může pomoci dalšímu rozvoji tohoto odvětví. |
eVSKP id 158873