HYKŠ, M. Testování dopadu kapacity síťové infrastruktury na výkon služeb přístupu k internetu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce studenta Bc. Matěje Hykše představuje z velké části softwarové dílo zaměřené na návrh a realizaci měřícího systému pro IP sítě. Student si sám zrealizoval i hardwarovou část za pomocí propojení několika zařízení typu Raspberry Pi s omezeným výkonem. Celý systém byl vytvářen zejména pro účely měření Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ). Student měl v ČTÚ i odborného konzultanta, jehož posudek je rovněž součástí hodnocení práce. Vytvořený program má jednoduché grafické rozhraní za účelem výběru a základního nastavení měřícího testu, které bylo vedoucímu práce úspěšně předvedeno. Vytvořený systém si poradí s měřením kapacity úzkého hrdla sítí elektronických komunikací s řádovou propustností kolem 1 Gb/s. Závěrečná kapitola 5.4 prezentuje dosažené výsledky získané při testování navrženého systému. Vytvořený systém se jeví jako poměrně funkční a dosahované výsledky ve většině případů jako věrohodné, s určitými nejasnostmi např. v porovnání vytvořeného systému s nástroji iperf3 a EXFO FTB-1. Student k řešení ze začátku nepřistupoval příliš intenzivně, avšak svou aktivitu postupně stupňoval. Konzultací s vedoucím proběhlo pouze několik. Student práci diskutoval o málo více s odborným konzultantem v rámci ČTÚ. S literaturou pracoval student uspokojivě. Část textu praktické části vznikla až před odevzdáním celé práce, což velmi omezilo možnost finálních úprav textu či připomínky vedoucího. Student před odevdáním věnoval velké úsilí vytváření zdrojového kódu, který se podařilo uvést do funkčního stavu. Z formálního hlediska je práce na akceptovatelné úrovni, grafická stránka práce je na tom podobně. Rozsah textové části je podprůměrný, avšak součástí textu nejsou vytvořené zdrojové kódy. Na elektronickou přílohu student bohužel zapomněl z textu odkázat. Vzhledem k výše uvedeným výhradám a hodnocení odborného konzultanta navrhuji hodnocení D/60 bodů.
Zadání práce je velmi obsáhlé a student z něj splnil pouze část. Vytvořil měřicí soustavu, realizoval experimentální měření, ale reakci na některé části zadání, např. požadované vyhodnocení modelů dopadu kapacity sítě na výkon poskytovaných služeb, jsem v práci nenalezl. Text práce je složen z 5 kapitol a má 79 stran. Teoretická část vychází z metodiky ČTÚ [4]. Téměř všechny vztahy jsou z ní převzaty. Kapitoly 1. a 2. uvádí základní pojmy, které však nejsou dostatečně vysvětleny. Třístránková kapitola číslo 3 je zde jen, aby byla. Je tvořena převzatými obrázky a základními informacemi o teorii hromadné obsluhy. Čtvrtá kapitola se věnuje postupu měření. Jedná se v podsadě o přeformulovanou metodiku ČTÚ [4]. Bohužel je velmi nesrozumitelná, protože student neuvádí a nevysvětluje význam použitých zkratek a termínu. Použitá terminologie navíc není sjednocena napříč celou prací. Například hned v úvodu píše, že „úkolem je zjistit hodnotu BB“. Co je však záhadné BB dosud nebylo uvedeno. Čtenář, nechť si dostuduje v odkazované literatuře [4]. Podkapitoly korespondují metodice ČTÚ, avšak autor explicitně neuvádí, že celý jeho postup měření je postupem ČTÚ dle [4], což nepovažuji za poctivý přístup. Některé názvy kapitol jsou poněkud nevhodné, např. 4.5 Měření úzkého hrdla. Korespondující kapitola v [4] „1.4 Stanovení hodnoty šířky pásma (BB)“ navíc přináší osvětlení tajemného BB, které student pozapomněl do práce začlenit. Vlastnímu řešení je věnována kapitola 5. Po představení koncepce je popsána instalace Raspberry Pi. 5.2 popisuje software klienta a serveru. Funkce je přehledně vysvětlena s využitím vývojového diagramu, avšak popis končí informací, že program odešle, resp. přijme data. Popis průběhu měření s ohledem na metodiku popsanou v kapitole 4. už schází. Po prozkoumání aplikace se domnívám, že postup nekoresponduje s metodikou měření TCP propustnosti dle kapitoly 4. Ta je založena na doporučení RFC 6349. Při měření např. není nastavována velikost okna TCP RWND dle BDP. Testování se věnuje kapitola 5.4, kde student realizoval několik měření. Ta však nemají předem stanovenou koncepci a jejich výsledky jsou minimálně diskutovány s teoretickými předpoklady. V jednotlivých grafech na ose y je uvedeno „Speed (Mb/s)“. Mělo by zde být uvedeno Throughput, tedy propustnost. Kapitola 5.4.3 porovnává vytvořený nástroj pro měření s jinými nástroji, a to s platformu EXFO NetBlazer a iperf3. Zde student chybně uvádí, že měří s přístrojem EXFO dle RFC 2544 Z obrázků 5.33 a 5.36 je však patrno, že se jedná o měření dle RFC 6349. Na straně 74 porovná student Iperf3, EXFO a své řešení při nastavení zpoždění 20 ms. Konkurenční řešení dosahují cca 660 Mb/s, jeho 927 Mb/s. Na straně 66. však při stejném testu jeho řešení vyhazuje také jen 632 Mb/s ve směru upload. Chybí i tabulka, která by přehledně shrnula výsledky všech testů. Text obsahuje stylistické chyby, typografické chyby, ale i gramatické chyby např. měřící namísto měřicí. Přes uvedené nedostatky se domnívám, že student základní požadavky zadání splnil a hodnotím práci známkou dobře.
eVSKP id 159162