FIŠER, J. Asynchronní motor s plným rotorem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se v rámci diplomové práce zabývá asynchronním motorem s plným rotorem. Provedl laboratorní měření na vzorku motoru a řadu simulací metodou konečných prvků. Jedním z cílů simulací bylo vytvořit 2D model, který by co nejlépe odpovídal měřenému motoru, což vzhledem k použití plného rotoru není snadný úkol. Pomocí takto vytvořeného modelu byly zkoumány různé úpravy plného rotoru, které by měly vést ke zlepšení parametrů motoru. Při řešení práce byl student aktivní, postup průběžně konzultoval s vedoucím. Diplomová práce splňuje všechny body zadání.
Snahou diplomové práce je analyzovat asynchronní motor s plným rotorem a provést takové úpravy, které povedou ke zlepšení parametrů stroje. Student v první fázi analyzoval stávající motor s plným rotorem v programu ANSYS Maxwell metodou konečných prvků a dosažené výsledky porovnal s měřením. Byl vytvořen model motoru s masivním rotorem ve dvourozměrném i trojrozměrném rozměru. Z hlediska časové náročnosti byl u trojrozměrného modelu analyzován pouze jmenovitý bod. Práce by u vzájemného porovnání měření a simulace určitě získala na zajímavosti uvedením rozložení magnetické indukce v rotoru ve vytvořeném 3D modelu. Dále bych uvítal detailnější informace ohledně nastavené hustoty sítě konečných prvků společně s nastaveným krokem simulace. V druhé fázi student navrhnul úpravy plného rotoru v podobě axiálních drážek, povrchové vrstvy a klece nakrátko. Domnívám se, že student se v této fázi mohl zaměřit pouze na jednu konkrétní úpravu a spolu s úpravou statorové části (dvouvrstvé vinutí, zkrácený krok, drážkové klíny, případně i délka vzduchové mezery) propracovat tématiku podrobněji. Práce je z mého hlediska v obecné rovině, kdy diplomant přechází z jedné úpravy na druhou za cenu málo detailní analýzy. Následující výtky mám k výsledkům ze simulací v programu Maxwell a k samotné práci: 1) Na straně 34, obr. 8.4 je čtenář klamán díky označení hran (okrajů) povrchové vrstvy v grafickém editoru u rozložení magnetické indukce. 2) Chybí porovnání rozložení magnetické indukce a proudové hustoty v závislosti na různých tloušťkách povrchové vrstvy. Rozložení objemové hustoty celkových ztrát by dalo názornou představu o ztrátách vlivem vířivých proudů. 3) Na str. 4, autor tvrdí, že vlivem přesycování dochází k vytlačování magnetického pole. Toto tvrzení není správné, důsledkem přesycování se hloubka vniku zvětšuje. 4) Na str. 6, kapitola 3.1 je nešťastně formulovaný první odstavec. Vířivé ztráty se budou uzavírat v povrchové vrstvě. 5) Na str. 6 se autor vyjadřuje ke správnému poměru mezi rezistivitou a tloušťkou vrstvy. Jak závisí rezistivita na tloušťce vrstvy? U odstavce 3.1 zároveň chybí zdroj, ze kterého bylo čerpáno. V závěru je nutno podotknout, že diplomant zpracovával poměrně náročné téma, ve kterém analyzoval hned několik nestandardních rotorů. Osobně bych spíše věnoval pozornost jedné konstrukční úpravě a tu propracoval detailněji. I přes výše uvedené připomínky považuji zadání za splněné a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 100813