JEHLIČKA, M. Analogový subtraktivní syntezátor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student M. Jehlička část prací na projektu analogového subtraktivního syntezátoru řešil již v rámci semestrální práce, kde návrhové práce doznaly značného zpoždění. Zpoždění však v dalším semestru aktivně dohnal. Objem návrhu a vývojových prací, které odvedl, je na velmi kvalitní úrovni a je nad rámec běžných bakalářských prací. Všechny navržené obvody experimentálně ověřil a realizoval jako zásuvné bloky. Jedině co by se dalo ještě zlepšit, je nepříliš kvalitní tvarovač trojúhelníkových kmitů na sinusový v generátoru modulační obálky, který vykazuje nelineární zkreslení až 6%. Práci hodnotím jako výbornou.
Téma bakalářské práce je návrh a konstrukce analogového subtraktivního syntezátoru. To znamená, že řešitel musel provést teoretický rozbor, návrh vlastního zařízení a realizovat experimentální vzorek. Práce na 67 stranách textu včetně literatury a seznamu zkratek, je rozdělena do 8 kapitol a použitá literatura obsahuje celkem 25 položek, které se vztahují k tématu práce. Teoretická část obsahuje šest kapitol, které řeší a diskutují návrh zapojení. Text je účelný, bez zbytečných odboček a autor se striktně drží tématu. V první kapitole je zvoleno řešení s mikropočítačem Arduino. Tato volba je v dané situaci logická a následné alternativní řešení s mikrokontrolerem Midimuso je z hlediska řešení bakalářské práce víceméně hypotetické, ale při komplexnějším přístupu a náročnějších požadavcích by byl nejspíš zvolen tento mikrokontroler. Zde vlastně jedinou uváděnou nevýhodou je cena mikrokontroleru. Další části se pak postupně věnují dílčím částem syntezátoru, kterými jsou napětím řízený generátor, napětím řízený zesilovač, generátor obálky, nízkofrekvenční oscilátor a napětím řízený filtr. Tyto dílčí části jsou analogové obvody, které vykonávají potřebnou funkci. Autor neřeší alternativní možnosti obvodových řešení dílčích obvodů. Obvodová schémata jsou prostě dána nebo ideově převzata. U každého dílčího obvodu je popsána funkce, jsou uvedeny základní výpočtové vztahy provedeny výpočty hodnot obvodových prvků. Poněkud chybí, proč některé hodnoty či číselné požadavky byly zvoleny právě tak, jak je v práci uvedeno, některé požadavky jsou poněkud sporné nebo spíše nevysvětlené, některé příklady viz dále. Dále jsou uvedeny návrhy desek plošných spojů. Poslední kapitola – Experimentální část – obsahuje výsledky měření syntezátoru, jedná se o zaznamenané průběhy z osciloskopu a některé změřené charakteristiky a je provedena diskuze výsledků. Poslední část – Závěr – nějakým způsobem shrnuje výsledky práce, nicméně jedná se spíše o neumělý popis stavu, či není jasné, zda je to pozitivní či nikoli. Textová část je zpracována přiměřeně, autor měl ovšem formální stránce práce věnovat podstatně více pozornosti. Takto je celkové hodnocení podstatně nižší než by mohlo být. Bakalářská práce splňuje zadání a autor prokazuje dostatečné technické schopnosti. - Práce obsahuje množství překlepů, mnohé jsou v názvech kapitol, což svědčí o velmi nepečlivém přístupu. - Odkazy na obrázky a vlastní obrázky jsou mnohdy umístěny v textu daleko od sebe a čtení textu v kontextu s obrázkem je obtížné. - Nejsou číslované rovnice. - Problematické je používání konvence značení součástky, např. rezistor a jeho hodnoty (odpor). Je sice evidentní o čem je řeč, ale chaos značení nesvědčí o excelentní technické erudici zpracování textu. Konkrétně … rezistor R (kolmé, označení prvku) o odporu R (hodnota, vlastnost prvku). - Často poněkud svérázné, či nepřesné vyjadřování, např. str. 33, 3. řádek shora …. dostávat malé množství signálu ze vstupu na výstup …., co to je malé „množství“. - Str. 29 – požadované zesílení je uvedeno 4.2, ale ve schématu je pak zesílení nastaveno na 4.3, proč? - Str. 30 – rezistory R15, R14 musí být vybrány měřením pro zesílení 1, proč je nutná taková přesnost, proč nejsou součástky vybrány přímo z přesnější řady E48/E96? Teplotní součinitel zde není podstatný? Proč zde je nutné přesné nastavení a jinde se pracuje s hodnotami „přibližně“ (dle textu v práci). - Str. 31 – ….“aby bylo zesílení přibližně 8“, ve schématu je poměrem odporů nastaveno zesílení 7.8. - Obr. 5.1 schéma – vodič napříč součástkou (D3, D2). Hodnocení bakalářské práce 82
eVSKP id 160818