HRONCOVÁ, M. Studium dostupnosti antibiotik v půdě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Řezáčová, Veronika

Studentka Bc. Michala Hroncová předkládá svou diplomovou práci (DP) na téma „ Studium dostupnosti antibiotik v půdě“, což je téma v dnešní době vysoce aktuální. V roce 2018 byla ustavena národní odborná „Pracovní skupina pro monitorování (antibiotické) rezistence“. Naše fakulta (Dr. Mravcová) má v této skupině také zastoupení a právě překládaná, analyticky zaměřená DP je první z řady plánovaných. Teoretická část v předkládaném rozsahu a posloupnosti byla vypracována aktivně a poměrně brzy. Na základě jednoho z publikovaných odborných článků pak bylo započato s experimenty, které však narušila letošní mimořádná situace. Po návratu do laboratoří byly původní experimenty dle publikace zopakovány, ovšem opět téměř bezúspěšně. Ani další testované pre/separační kroky optimalizace složitého analytického postupu při stanovení antibiotik v půdě nevedly však vždy k optimálním výsledkům. Studentka pak sama aktivně přicházela s možnými modifikacemi. Na základě řady provedených experimentů pak byly nejvhodnějším postupem analyzovány půdy. V závěru DP jsou jednotlivé kroky shrnuty. Je zde i doporučení pokračovat ještě v další optimalizaci postupů. Z časových důvodů však již nemohly být tyto další experimenty provedeny. Během vlastní práce v laboratoři byla studentka pečlivá a zručná a získala velmi významné zkušenosti pro „mravenčí“ až „detektivní“chemickou (analytickou) praxi. Předkládaná DP hodnotím známkou A – výborně.

Posudek oponenta

Landová, Pavlína

Předložená diplomová práce s názvem "Studium dostupnosti antibiotik v půdě" je klasicky členěna a sepsána na 57 stranách včetně seznamu použitých literárních zdrojů. Teoretická část práce je věnována antibiotikům, jejich vstupu do životního prostředí a metodám stanovení. V experimentální části pak studentka popsala svoje aktivity v rámci realizace této diplomové práce a v následných kapitolách pak diskutuje a shrnuje získané výsledky. Celková úroveň zpracování diplomové práce je spíše průměrná. Obsah literární rešerše není úplně šťastně zvolen; u popisu experimentů, které byly prováděny, chybí některé důležité informace. Kapitola výsledků a diskuze je zpracována poměrně nepřehledně, a ne vždy se dá pochopit, co tím měla autorka na mysli. Vzhledem k tomu, že se jedná o diplomovou práci, bych očekávala i lepší úroveň stylistického zpracování, práce s tabulkami a grafy a lepší studium odborné současné literatury. Omluvou takto sepsané diplomové práce nemůže být v tomto případě ani letošní koronavirová krize. K práci mám několik připomínek: V teoretické části bych uvítala více relevantních informací k studované problematice. Mohlo by se jednat o detailnější popis vybraných léčiv ve smyslu jejich chemicko-fyzikálních vlastností, o informace ohledně jejich výskytu a studiu degradace v životním prostředí, o samotných analytických metodách stanovení těchto látek. V kapitole „2.6 Metódy stanovenia veterinárnych antibiotík“ (od str. 19) se vyskytuje velké množství nepravdivých a zkreslených tvrzení. Např.: „Pred kolónu je zavedená tzv. predkolóna, ktorá má analyt prečistiť od nečistôt.“ Prosím o opravení tohoto tvrzení. V práci jsou používané SPE kolonky Oasis HLB a Oasis MAX, nikde ale není specifikováno, o jaké kolonky se konkrétně jedná, chybí jejich rozměry a množství sorbentu, výrobce uveden také není. Tento fakt se netýká pouze použitých kolonek. U přípravy vzorků (str. 33) autorka popisujete, že 2 g půdy byly naspajkovány směsí všech antibiotik o koncentraci 0,5 µg/ml, z čehož není jasné, jaké absolutní množství každého antibiotika bylo ke vzorku přidáno, ani v následující kapitole výsledků a diskuze se tato informace nedá dohledat. V Tabulce č. 7 (str. 36) je sice uvedeno složení mobilní fáze jako ACN a 0,1% HCOOH za použití gradientové eluce, ale kde je vlastní popis gradientu? Popis složení mobilní fáze v průběhu analýzy je klíčovou informací, stejně tak jako průtok mobilní fáze, který autorka také neuvádí. V podkapitole 4.1.1 (str. 38) je uvedeno, že pro rozpuštění standardů léčiv byla vybrána směs acetonitrilu a 0,01% kyseliny mravenčí v poměru 1:1. V případě SPE pokusů jsou uváděna jako koncová rozpouštědla acetonitril nebo methanol, posléze pak methanol s HCOOH v poměru 1:1. Musím se ptát, proč nebyla použita směs acetonitrilu a 0,01% kyseliny mravenčí 1:1 jako u roztoků standardů? Různé typy rozpouštědel nemají vliv jen na samotnou rozpustnost analytů, ale mohou ovlivňovat chromatografické chování i jejich odezvy, což může zkreslovat výsledky SPE experimentů i testů na fulvinových kyselinách v kapitole 4.2 (str. 39). Navzdory mým připomínkám je nutné přihlédnout k faktu, že autorka zpracovávala poměrně složité téma a během řešení práce se aktivně angažovala v laboratoři. Doporučuji tak diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou "dobře" (C).

eVSKP id 123766