KRAJČOVIČOVÁ, B. Komunitní centrum v centru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Studentka Barbora Krajčovičová rozvíjí ve svém životě mnoho studijních i tvůrčích aktivit, což ji dává široký přehled a také poučené nazíraní na řešené úkoly. Na druhou stranu ji to také trochu limituje a to ve schopnosti soustředit se plně na jeden úkol, respektive udržet u něj svou plnou, nebo alespoň většinovou pozornost. Nutno poznamenat, že závěrečná práce poněkud trpí nedostatkem času, který studentka věnovala analýzám a práci na původním zadání, které si sama zvolila, ale nakonec jej opustila. Rozhodla se věnovat konkrétní neutěšené realitě rodného města a nabídnout řešení pro jeho centrální část, která byla modelována zejména ve 3. čtvrtině minulého století. Řešený prostor je ji blízký, má schopnost vidět jeho proměny v čase a jeho funkční i zcela nefungující části. Vybrala si velmi obtížný úkol, který by byl velkým oříškem i pro ostříleného architekta či celý tvůrčí tým. Závěrečná práce naznačuje možný směr vývoje uměle vytvořeného centra Považské Bystrice. I přes některé nedostatky práci hodnotím kladně.
Diplomantka prokázala schopnost práce na architektonických úkolech, které svou podstatou mají široké spektrum tématických okruhů. Architektonická studie Komunitního centra je zpracována dobře s cílem řešit palčivé požadavky doby. Výkresová dokumentace splňuje základní požadavky. Je ovšem třeba zmínit, že poněkud důsledněji by měla být rozpracována logika provozu objektu a tedy i jeho dispozičních vazeb. Provoz díky standardnímu charakteru použitých materiálů a konstrukcí je možné průběžně aktualizovat, což je jeden z kladů navrženého řešení. Velkou škodou je téměř naprostá absence barevnosti a uměleckých, či designerských artefaktů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Urbanistický plán je postaven na respektu k tradicím vývoje města. Jeho podstatou je snaha o vytvoření přirozeného měřítka prostoru, které s návštěvníkem /pasantem/ komunikuje. Za velmi aktuální je třeba považovat téma “Komunitního centra” zejména v současné době, kdy se postupně vytrácí schopnost člověka “pracovat sám na sobě”, natož pro druhé. Situování objektu v prostru náměstí je možné považovat za optimální a umožňuje ev. rozvíjení kulturně společenských aktivit i směrem “ven z objektu”. Okolní zástavba nově navržený objekt respektuje do té míry, že se stává její součástí. | |
| Architektonické řešení | C | Architektonická studie je pojata velmi stroze, dá se říci, že až příliš. Z vlastního výrazu objektu se nedá odhadnout jeho obsah–účel, což si myslím, že u objektu určeného ke kulturně společenským aktivitám by mělo být patrnější. Jednoduché hmoty objemu jsou oživeny pouze okny, jejichž rytmus nemá pravidelný, či logický řád. Objet nepracuje s barvou, zůstává v tzv. základní materiálové barevnosti, což je zcela jistě na škodu. Dispoziční řešení postrádá jistou míru dynamiky a je redukováno na pouhé formální naplnění některých se základních požadavků provozu. Bylo by vhodné do dispoziční kompozice vložit tzv. logiku provozu. Typickým příkladem jsou prostory hygienického zařízení, navazujícího na hernu, kde je prostor znepřehledněn množstvím dělících příček, které znemožňují jeho bezpečnou kontrolu. Stejně tak jako v mnoha provozech chybí bezpečnostní nebo jiné nezbytné prvky a vybavení /zábradlí, tyč v balet. sálu atd./ Kvalita nabídnutého “designerského” objetu – stoličky je velmi problematická /nejen po tvarové stránce, ale i konstrukční a materiálové/ a mohla by se stát předmětem odborné rozpravy. | |
| Provozní řešení | C | Provozní řešení opakuje již zmíněné chyby vytvořené řešením dispozičním. Nicméně je třeba vnímat prezentovaný způsob pohybu člověka v prostoru jako jednu z možných variant řešení. Základní hmota objektu a jeho konstrukce umožňují další variabilní úpravy dispozic a tedy i provozu. Typický příkladem je zpřístupnění a užívání prostoru 1.07 a následně i baterie hygienických zařízení handicapovanými atd. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Konstrukce objektu zhodnocuje standardní stavební postupy a technologie. Což je zřejmě patrné ze schematické výkresové dokumentace. Je však možné konstatovat, že by měla být více akcentována výtvarná složka /faktor/ architektonické tvorby, která by se stávala pro objekt typickou, což by zcela jistě architektuře komunitního centra pomohlo. Je škoda, že není využito více moderních výrazových prostředků, které by mohly umožnit “otevření” objektu směrem ven. | |
| Formální úroveň | B | Diplomová práce je po formální stránce zpracována relativně dobře, se snahou po srozumitelné interpretaci obsahu provozu objektu a architektonickém záměru prostorotvorné kompozice. Chyby, které jsou patrny v této části výkresové dokumentace, je možné považovat za nepozornost, či špatnou kvalitu tisku /?/. |
eVSKP id 70797