MOHELSKÝ, T. Zástupce drobného ovoce - angrešt a jeho nutriční charakteristiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Bakalářská práce studenta Tomáše Mohelského má charakter krátké pilotní studie, která uvádí projekt zahájený v letošním roce. Projekt se týká hodnocení obsahových látek nových rezistentních odrůd angreštu, vhodných pro pěstování v klimatických podmínkách ČR. Toto drobné bobulové ovoce, cenné zejména vysokým obsahem pektinů, v posledních letech letech téměř zmizelo z tržní sítě ČR. Posluchač přistupoval k celé práci velmi odpovědně a aktivně, včas plnil zadané úkoly. Velmi dobře se orientoval při studiu cizojazyčné literatury. V laboratoři si počínal zručně, racionálně organizoval pracovní čas, získaná data okamžitě vyhodnocoval. Poněkud slabší stránkou bakaláře je jakýkoli vlastní písemný projev. Jeho jazyková a vyjadřovací nedokonalost je problémem, který negativně ovlivňuje jinakvelmi dobrý dojem, který ve mně svou prací zanechal. Předloženou práci bakaláře Tomáše Mohelského doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou vemi dobře/B.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C |
Předložená bakalářská práce má dvě rozdílné části. Teoretická část je průměrná a přes řadu chyb akceptovatelná. Experimentální část je nepřehledná, s takovou řadou metodických a faktických chyb, že je nereprodukovatelná. Práci lze doporučit k obhajobě jenom se zřetelem k teoretické části. Konkrétní připomínky: s. 16, 17, 19 - chybí citace literatury s. 23 - chybné vyjadřování náboje iontů a oxidačních čísel s. 32 - Proč autor uvádí vážkové stanovení pektinu v jablkách, když materiálem by měl být angrešt? s. 32 - Vážkové stanovení pektinu podle Davídek a kol. s. 259: Chybná citace, postup uvedený v bakalářské v práci neodpovídá citované publikaci Davídek et al. (1977), s. 259. Kromě toho, citace není vůbec uvedena v seznamu literatury. s. 33 - Vliv pH při extrakci: Není uvedeno, jaké vzorky se naváží a v kolika ml kyseliny chlorovodíkové se rozpustí, popř. jaký bude výsledný objem roztoku vzorku. Proč se používaly dva vzorky pro 1 hodnotu pH? Pro statistické hodnocení je to málo, ostatně se žádné nedělalo. s. 34 - Vliv času při extrakci: Není jasné, s jakými vzorky se pracovalo a nedostatečně je popsán postup při experimentu. s. 34 - Vliv času ohřevu zkumavek: Není uvedeno, kolik materiálu bylo navažováno, experiment je nereprodukovatelný. s. 34 - Příprava kalibrační křivky: Není uvedena koncentrace standardů. Jaký význam mají kalibrační závislosti pro standard 1-6? Chybně zkonstruovaná kalibrační křivka (vzhledem k tomu, že standard č. 7 měl nulovou koncentraci pektinu, kalibrační křivka by měla procházet počátkem). s. 35 - Vliv času po přidání m-hydroxydifenylu: Opět není uvedena navážka, experiment je nereprodukovatelný. s. 35 - Stanovení pektinu v angreštu: Chybí citace použité literatury. s. 36 - Výsledky a diskuse: Teprve zde se čtenář dozví, že pektin byl stanovován v jablkách. Údaje o navážkách a manipulaci se vzorky ovšem patří do metodiky a nikoliv do výsledků. s. 37 - Optimalizace spektrofotometrické metody: Považuji za závažnou metodickou chybu, že metoda byla optimalizována na jablkách s cílem aplikovat ji na stanovení pektinu u angreštu. V kapitole "Vliv pH při extrakci" chybí celkový objem, do kterého je pektin extrahován, takže experiment je nereprodukovatelný. s. 38 - Viv času při extrakci: Opět chybí celkový objem, do kterého byl pektin extrahován, experiment je nereprodukovatelný. Kromě toho je z experimentu vyvozen chybný závěr. s. 39 - Vliv času na vaření zkumavek: Chybí celkový objem, do kterého byl pektin extrahován, experiment je nereprodukovatelný. s. 41 - Vliv času čekání po přidání m-hydroxydifenylu: Experiment je nereprodukovatelný. s. 43 - V závěru autor tvrdí, že při optimalizaci se jako nejlepší extrakční roztok osvědčila kyselina chlorovodíková o pH 2,5. Toto tvrzení je v rozporu se závěrem na s. 38. Tvrzení, že optimální čas extrakce je 90 minut není experimentálně doloženo. Ze 73 citovaných informačních zdrojů je pouze 13 recenzovaných a z toho pouze 1 původní časopisecká práce.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | E | ||
Logické členění práce | D | ||
Kvalita zpracování výsledků | E | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | E | ||
Využití literatury a její citace | D | ||
Úroveň jazykového zpracování | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | D | ||
Závěry práce a jejich formulace | E |
eVSKP id 36500