MOHELSKÝ, T. Zástupce drobného ovoce - angrešt a jeho nutriční charakteristiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Bakalářská práce studenta Tomáše Mohelského má charakter krátké pilotní studie, která uvádí projekt zahájený v letošním roce. Projekt se týká hodnocení obsahových látek nových rezistentních odrůd angreštu, vhodných pro pěstování v klimatických podmínkách ČR. Toto drobné bobulové ovoce, cenné zejména vysokým obsahem pektinů, v posledních letech letech téměř zmizelo z tržní sítě ČR. Posluchač přistupoval k celé práci velmi odpovědně a aktivně, včas plnil zadané úkoly. Velmi dobře se orientoval při studiu cizojazyčné literatury. V laboratoři si počínal zručně, racionálně organizoval pracovní čas, získaná data okamžitě vyhodnocoval. Poněkud slabší stránkou bakaláře je jakýkoli vlastní písemný projev. Jeho jazyková a vyjadřovací nedokonalost je problémem, který negativně ovlivňuje jinakvelmi dobrý dojem, který ve mně svou prací zanechal. Předloženou práci bakaláře Tomáše Mohelského doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou vemi dobře/B.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování B
Využití poznatků z literatury A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Využívání konzultací při řešení práce A
Závěry práce a jejich formulace C
Kvalita zpracování výsledků B
Interpretace výsledků, jejich diskuse C
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Hrstka, Miroslav

Předložená bakalářská práce má dvě rozdílné části. Teoretická část je průměrná a přes řadu chyb akceptovatelná. Experimentální část je nepřehledná, s takovou řadou metodických a faktických chyb, že je nereprodukovatelná. Práci lze doporučit k obhajobě jenom se zřetelem k teoretické části. Konkrétní připomínky: s. 16, 17, 19 - chybí citace literatury s. 23 - chybné vyjadřování náboje iontů a oxidačních čísel s. 32 - Proč autor uvádí vážkové stanovení pektinu v jablkách, když materiálem by měl být angrešt? s. 32 - Vážkové stanovení pektinu podle Davídek a kol. s. 259: Chybná citace, postup uvedený v bakalářské v práci neodpovídá citované publikaci Davídek et al. (1977), s. 259. Kromě toho, citace není vůbec uvedena v seznamu literatury. s. 33 - Vliv pH při extrakci: Není uvedeno, jaké vzorky se naváží a v kolika ml kyseliny chlorovodíkové se rozpustí, popř. jaký bude výsledný objem roztoku vzorku. Proč se používaly dva vzorky pro 1 hodnotu pH? Pro statistické hodnocení je to málo, ostatně se žádné nedělalo. s. 34 - Vliv času při extrakci: Není jasné, s jakými vzorky se pracovalo a nedostatečně je popsán postup při experimentu. s. 34 - Vliv času ohřevu zkumavek: Není uvedeno, kolik materiálu bylo navažováno, experiment je nereprodukovatelný. s. 34 - Příprava kalibrační křivky: Není uvedena koncentrace standardů. Jaký význam mají kalibrační závislosti pro standard 1-6? Chybně zkonstruovaná kalibrační křivka (vzhledem k tomu, že standard č. 7 měl nulovou koncentraci pektinu, kalibrační křivka by měla procházet počátkem). s. 35 - Vliv času po přidání m-hydroxydifenylu: Opět není uvedena navážka, experiment je nereprodukovatelný. s. 35 - Stanovení pektinu v angreštu: Chybí citace použité literatury. s. 36 - Výsledky a diskuse: Teprve zde se čtenář dozví, že pektin byl stanovován v jablkách. Údaje o navážkách a manipulaci se vzorky ovšem patří do metodiky a nikoliv do výsledků. s. 37 - Optimalizace spektrofotometrické metody: Považuji za závažnou metodickou chybu, že metoda byla optimalizována na jablkách s cílem aplikovat ji na stanovení pektinu u angreštu. V kapitole "Vliv pH při extrakci" chybí celkový objem, do kterého je pektin extrahován, takže experiment je nereprodukovatelný. s. 38 - Viv času při extrakci: Opět chybí celkový objem, do kterého byl pektin extrahován, experiment je nereprodukovatelný. Kromě toho je z experimentu vyvozen chybný závěr. s. 39 - Vliv času na vaření zkumavek: Chybí celkový objem, do kterého byl pektin extrahován, experiment je nereprodukovatelný. s. 41 - Vliv času čekání po přidání m-hydroxydifenylu: Experiment je nereprodukovatelný. s. 43 - V závěru autor tvrdí, že při optimalizaci se jako nejlepší extrakční roztok osvědčila kyselina chlorovodíková o pH 2,5. Toto tvrzení je v rozporu se závěrem na s. 38. Tvrzení, že optimální čas extrakce je 90 minut není experimentálně doloženo. Ze 73 citovaných informačních zdrojů je pouze 13 recenzovaných a z toho pouze 1 původní časopisecká práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání E
Logické členění práce D
Kvalita zpracování výsledků E
Interpretace výsledků, jejich diskuse E
Využití literatury a její citace D
Úroveň jazykového zpracování C
Formální úroveň práce – celkový dojem D
Závěry práce a jejich formulace E
Navrhovaná známka
D

Otázky

eVSKP id 36500