LUKEŠTÍK, F. Vliv obalu elektrod na mechanické vlastnosti svaru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Kubíček, Jaroslav

Bakalářská práce p. Filipa LUKEŠTÍKA je zaměřená na technologii ručního svařování obalenou elektrodou a porovnání vlastností svarového kovu u tří druhů obalů. Úvodní část je věnována recenzi technologie a především rozboru obalů bazického, kyselého a rutilového. V rámci experimentální práce bylo provedeno svaření zkušebních vzorků a vyhodnocení jejich mechanických vlastností. Rozsah experimentu i celkové vyhodnocení jsou dostatečné. Konstatuji, že stanovené cíle práce byly splněny. Po formální stránce je BP na dobré úrovni s dobrým grafickým zpracováním. BP doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Izák, Josef

Předložená bakalářská práce s názvem „Vliv obalu elektrody na mechanické vlastnosti svaru“ obsahuje 29 stran a je rozdělena do 3 kapitol. Hlavním cílem bylo vypracovat literární rešerši zaměřenou na řešenou problematiku, návrh experimentu a výběr elektrod a technické vyhodnocení. V úvodním obr. 2 se domnívám, že svar byl vyhotoven technologií TIG, nikoliv technologií MMA. V literární rešerši byla rozebrána technologie obalované elektrody. V kap. 2.1 student správně popisuje princip elektrického oblouku. V kap. 2.2 je popsán vliv na tepelně ovlivněnou oblast. Úvodní definice je poněkud vágní: „Jedná se oblast v místě svaru, kde došlo ke změně teploty materiálu natolik, že má vliv na vlastnosti materiálu“. Jednotlivé oblasti TOO by mohly být popsány podrobněji. Kap. 2.4/ obr. 10 by mohl být proveden kvalitněji. V kap. 2.4.1 se student zabývá funkcemi obalu elektrody, kde velmi dobře popisuje jejich funkce. V kap. 2.5 svařitelnost je zmatečná a chybí údaje o svařitelnosti. Kap. 2.6 bych v teoretické části vůbec nerozebíral a popsal bych ji podrobněji i s konkrétními udají, pro dané zkoušky v kap. 3 experimenty. V kap. 3.2 je dobře zpracovaný výpočet tahového vzorku, nicméně jej lze vzít dle normy. Práci chybí vizuální hodnocení svarů. Na obr. 21, 22, 23 lze sice svary pozorovat, ale na první pohled nejsou svary příliš dobře provedeny. Zkušební vzorky na obr. 24, 25, 26 nevypadají, jako vyhotovené po frézování a napovídají tomu i tab. 15, 16, 17. Není možné, aby frézované vzorky měly odchylky v řádu 0,5 mm a vyšší. Z obr. 29, 32, 33, 34 je vyhodnocení závislosti napětí na dráze, což není typické pro vyhodnocení tahové křivky (obvykle to je buďto síla na dráze, nebo napětí na přetvoření). Jednotlivé výsledky jsou správně statisticky vyhodnoceny v kap. 3.3.1. Dále jsou správně vyhodnoceny lomové plochy, ale nechápu, jaký vliv má obal elektrody na lomovou plochu. Výsledky makrostruktury v kap. 3.3.2 jsou tristní. Ze snímků není dobře viditelná velikost TOO, dendritický růst, ani zhrubnutí zrna, jak popisuje autor na jednotlivých snímcích. Na obr. 39 nebyl hodnocen zápal. Kvituji kap. 3.4., kde autor provádí shrnutí výsledků před samotnými závěry. V práci se dále nachází drobné gramatické a odborné překlepy. Hodnocení vzhledem k přípravě vzorků a použitým závislostem není příliš kvalitní. V závěru autor správně popisuje výsledky jednotlivých zkoušek, ale chybí vyhodnocení původní premisy článku, tj. vlivu obalu elektrody na mechanické vlastnosti. Dále chybí doporučení, pro využívaní vzhledem k vyhodnoceným výsledkům. Konstatuji, že stanovené cíle práce byly splněny a proto doporučuji bakalářskou práci k obhajobě.

eVSKP id 154185