TKÁČOVÁ, D. Zpracování signálu akustické emise pro granulometrii pevných částic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářka Denisa Tkáčová pracovala na semestrální práci na jiném tématu u jiného vedoucího a na vypracování diplomové práce tak měla jediný semestr. Z tohoto důvodu je možné považovat zadání její diplomové práce za náročnější. Diplomantce se díky intenzivní a průběžné práci podařilo nastudovat problematiku zpracování signálu v oblasti granulometrie pevných částic se zaměřením na využití metody akustické emise. Provedla experiment, aby lépe pochopila, jakým způsobem se data akustické emise zaznamenávají a prostudovala přidělenou obsáhlou datovou sadu. Tu popsala a doplnila její neúplnou dokumentaci. V druhé polovině semestru vyvinula program ve vývojovém prostředí LabVIEW pro automatickou analýzu dat. Dále, po konzultaci s vedoucím práce, zvolila vhodnou podmnožinu dat pro podrobné zpracování. To provedla a dospěla k závěrům, kterou z ověřovaných metod zpracování signálu je vhodné použít pro analýzu. V neposlední řadě dokázala odvedenou práci dobře zdokumentovat v sepsané diplomové práci. Hodnotím 95 bodů, A.
Úkolem diplomantky bylo nastudovat problematiku stanovení granulometrie pevných částic. Obsahem teoretické části práce bylo zpracování literárního průzkumu dané problematiky a následné vytvoření přehledu metod pro určení granulometrie s podrobnějším zaměřením na metodu akustické emise (AE). Na základě teoretických předpokladů měla v navazující praktické části práce vyhodnotit předložené sady naměřených dat pro různé podmínky měření. Práce je rozdělena do 5 kapitol a má 121 stran včetně příloh začínajících na straně 99. První kapitola stručně popisuje metody měření pevných částic s podrobnějším popisem metody akustické emise a její využití v granulometrii pevných částic. Druhá kapitola je zaměřena na rozbor naměřených datových sad, které měla autorka práce zpracovat a použitého měřicího vybavení. Vzhledem k tomu, že autorka práce zpracovává především již naměřená data je další třetí kapitola nazvaná jako „Experiment“, zaměřena na opakování dříve realizovaných experimentů na původním přípravku s novou měřicí kartou ZEDO-22 od firmy DAKEL, která nahradila předchozí digitizér PXI-5922 od firmy National Instruments. Čtvrtá kapitola se již přímo zaměřuje na zpracování naměřených dat, od načítání souborů a popisu kódu v programu LabVIEW, až po ukládání výsledných průběhů. V poslední páté kapitole jsou vyhodnoceny výsledky provedených analýz především pro snímač Aura SV416. Jsou zde rozebrány analyzované příznaky, podmínky měření jako např. výška dopadu částice na vlnovod, použití odlišných typů násypky na směs keramzitu a porovnání různých poměrů frakcí. Práce je ukončena shrnutím provedených analýz a závěrem. K přednostem práce patří schopnost studentky přehledně zpracovat zadanou problematiku, což svědčí o pochopení tématu. Dále vytvoření funkčního softwaru pro zpracování velkých datových souborů získaných měřením granulometrie pevných částic. Z odborného hlediska je práce velmi dobře zpracovaná. V úvodní části práce mně pouze chybí bližší popis motivace celé práce, která není hned zřejmá. Zda měl být výstupem především popis vlivu použitých snímačů AE, vlnovodů nebo výšky dopadu částic na vlnovod. Tedy popis vlivů jednotlivých variant experimentů na výslednou závislost mezi signálem akustické emise a velikostí částic. Případně vytvoření univerzálního nástroje v prostředí LabVIEW (Matlab) na zpravování velkých datových souborů z mnoha realizovaných experimentů, případně kombinace obou. A za druhé v práci dostatečně odlišit data získaná ze vzorového experimentu popsaného v kapitole 3 od zadaného bloku dat. Jelikož jsou naměřeny na vlnovodu ve tvaru kruhové tyče z nerezové oceli oproti původním hliníkovým vlnovodům, dále jsou naměřeny měřicí kartou DAKEL oproti původní NI PXI. Z formálního hlediska práce splňuje kritéria diplomové práce, obsahuje jen malé množství chyb a překlepů, např. občas se vyskytující malé písmeno u jednotky Hz. Pro přehlednost bych doplnil nákresy s rozměry všech použitých hliníkových vlnovodů, namísto současného zápisu (kapitola 2.1.4). V kapitole 2 na obrázku 2.5 doporučuji zvětšit velikost fontů u popisků os grafů, a na obrázku 2.7 a 2.8 doplnit chybějící popisky os. Pro případ opakování experimentu bych u popisu použitých snímačů AE doplnil jejich výrobní čísla, totéž i u popisu sít. Při použití matematických vztahů bych do práce vložil tabulku se seznamem všech použitých symbolů a zkratek. Zadání práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako středně náročné. A je možné konstatovat, že zadání bylo splněno. V práci celkově převažují pozitiva a předložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomantky, proto práci doporučuji k obhajobě s bodovým hodnocením A (90b).
eVSKP id 151457