ČALA, M. Tester polovodičových součástek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout testovací sestavu s využitím výukové sady NI ELVIS, která umožní rozpoznat neznámou dvouvývodovou polovodičovou součástku. V průběhu řešení bylo zadání práce z důvodu příliš velkého záběru upřesněno, a to na rozpoznání vybraných typů diod. Komunikace se studentem probíhala jak formou ústních konzultací, tak pomocí elektronické pošty. Student se v rámci řešení bakalářské práce a předcházejícího semestrálního projektu dostavoval ve stanovených termínech na konzultace a průběžně informoval o stavu rozpracovanosti. Student vykazoval systematický zodpovědný přístup k řešení zadaných úkolů a o téma jevil velký zájem. Pracoval zcela samostatně a veškeré problémy řešil sám. Velmi pozitivně hodnotím studentovu pracovní kázeň a morálku, stejně jako bezproblémovou komunikaci. Jedinou výhradu, jako vedoucí práce, mám k občas neochotnému přijímání rad a doporučení, které se týkaly v převážné většině formálních úprav a stylistiky textu. Student si dobře rozvrhl jednotlivé etapy řešení, nedostal do časové tísně a práci odevzdal v řádném termínu. Zadání bakalářské práce student splnil v celém rozsahu.
Práce má dle zadání obsahovat přehled automatických testovacích systémů zaměřených na dvouvývodové polovodičové součástky, navrhnout v prostředí MATLAB sw pro funkční testy takových součástek, navrhnout testovací sestavu na bázi jednotky NI ELVIS a ověřit sestavu. Zadání práce v celém rozsahu by patřilo k velmi náročným, proto bylo zřejmě omezeno na stanovení jen vybraného počtu parametrů a typů součástek (diod). Práce je rozdělena na 5 kapitol. V prvé kapitole student popisuje vybrané testovací systémy, z nichž některé jsou univerzální, jiné zaměřené na testování polovodičů. Popis je velmi obecný, jen těžko se hledá vzájemné srovnání. Navíc popis jak HW, tak i SW prostředků je omezený, není jasné, proč jsou popsány jím uvedené systémy a nikoli jiné. Kapitola 2 nazvaná Funkční testy se zabývá vlastnostmi polovodičových součástek (diod). Zde velmi stručně popisuje vybrané typy diod, ale zaměňuje pojem „tunelová dioda“ a „lavinová dioda“. Prvky pro VF účely (Gunnova dioda) zde nejsou uvedeny. Metody měření statických charakteristik jsou popsány jen velmi stručně, nezabývá se přesností, změnou charakteristik ohřevem při měření, výkonovým namáháním. Nejsou zde uvedena konkrétní zapojení a postupy, např. z katalogových listů. Podobně je to i s měřením dynamických parametrů, z nichž student vybral jen zotavovací dobu. O měření impedančních parametrů např. pro spínací diody zde není zmínka. Kapitola 3 nazvaná Realizace velmi stručně popisuje platformu ELVIS firmy National Instruments. Není zde ani uveden odkaz na firemní popis. V další kapitole (opět značně stručné), nazvané Komunikace s kartou (co student myslí kartou?) uvádí režimy, kterými bude s jednotkou ELVIS komunikovat z prostředí MATLAB. Pak již ihned popisuje bez jakéhokoli rozboru a vysvětlení releový přípravek a sw řešení zapsané v m-scriptu. Popis je velmi nepřehledný. Zdá se, že sw byl tvořen intuitivně bez analýzy a rozboru, činnost vysvětluje jen jediný a málo přehledný obrázek 3. Kapiolu 4 Zpracování naměřených dat pojal student netradičním způsobem – zde jde o celý experiment, jímž se student snažil na relativně malém vzorku prokázat, že je schopen zjistit neznámý typ součástky. Kvantitativní hodnocení úspěšnosti ale chybí. Očekával bych porovnání katalogovývh údajů s naměřenými hodnotami a diskuzi nad zjištěnými rozdíly. V závěru práce student správně konstatuje, že kombinace dvou produktů z konkurenčních firem není nejvhodnější řešení. Na přiloženém CD je výpis vytvořených m-skriptů. Závěr: Student zadání práce splnil jen částečně. Bod 3 zadání totiž ukládá navrhnout systém na rozpoznání neznámé polovodičové součástky, což v práci se týká jen vybraných typů diod. Dále v práci není řešen a uveden požadovaný výstupní protokol, studentem uváděný „report“ je spíše datový soubor pro vnitřní využití v jeho sw, pro člověka je málo přehledný. Student bohužel značně podcenil rozborovou část práce, z čehož pak plyne řešení na dosti nízké úrovni. Práce obsahuje jen velmi málo obrázků, které mají vztah k řešení, také popis je nepřehledný. Korektuře práce je věnována malá pozornost – viz 1.věta posledního odstavce, prvá věta kapitoly 3.2., která odkazuje na kapitolu předchozí, kde by měl být určitý popis, který tam ale chybí. Student kombinuje české a „anglické“ pojmy (Příloha SCREENSHOTY a FOTOGRAFIE TESTERU). Pojmy a zkratky v tabulkách nejsou uvedeny, prahové napětí není v práci definováno. V textu často chybí odkazy na literaturu. Úroveň jak textu, tak i popisu je na hranici spodní Bc. stupně. Je zde jen jediný výpočet (str. 33), kde ale není uvedeno, z čeho vychází (proč je Ib=2mA?). Vlastní experimentální uspořádání je řešeno na nepájivém poli platformy ELVIS (viz obr A-4). Nicméně celkově student prokázal znalosti a schopnosti na úrovni Bc. studia.
eVSKP id 52413