PAULOVICS, P. Přírodní expandovaný a vločkový grafit jako záporná elektroda lithium-iontového článku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práce studenta Bc. Petra Pauloviče se věnuje tématu přírodního grafitu (ve dvou podtypech) a jeho v aplikaci lithium-iontového akumulátoru. Teoretická část práce je dobře zpracována a poukazuje na snahu studenta důkladně pochopit a prostudovat problematiku lithium-iontových akumulátorů, zvláště pak záporných elektrodových hmot. Hlavní těžiště práce spočívá v praktické části, kde student zkoumá vzájemný vliv lisovacího tlaku, měrného povrchu a velikosti částic na výslednou vratnou a nevratnou kapacitu záporné elektrody. V práci je zpracována řada výsledků, které jsou prezentována grafickou i numerickou formou, jednotlivé dílčí závěry a pozorování jsou náležitě popsána. Tato práce může sloužit jako dobrý základ pro další výzkumné experimenty zabývající se problematickou technologického procesu zpracování elektrodových materiálu na bázi grafitu. Práce je zpracována přehledně a členěna logicky, prostor pro zlepšení spatřuji ve výčtu literatury (36 citací) který se zdá být poněkud chudý spolu s několika formálními nedostatky jako např. oddělovač desetinných míst ve formě tečky, nikoliv desetinné čárky viz např. Obr. 86 Cílů uvedených v zadání práce bylo bezezbytku dosaženo. Student prokázal zájem o danou problematiku spolu s pílí při práci v laboratoři a zpracovávání výsledků. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji diplomovou práci k obhajobě s hodnocením: 92 bodů
Student Petr Paulovics se ve své diplomové práci věnoval problematice anodových materiálů pro Li-Ion akumulátory a studii vlivu lisovacího tlaku na elektrochemické vlastnosti dvou typů anodových materiálů. Téma práce je aktuální a využitelné v praktické aplikaci při výrobě akumulátorů. Práce je však zatížena řadou chyb způsobených nejspíše nedostatečnou pečlivostí. V kapitole úvod se nevyskytuje ani jedna citace, takže informace jako „Předpovědi naznačují, že do roku 2020 bude vyrobeno více než 6 miliard článků“ nejsou ničím podloženy, stejně jako informace o historii akumulátorů. Popis kladných a záporných elektrod se v textu vyskytuje dvakrát, přičemž část informací se v těchto částech opakuje. Po první z těchto části je popsán princip Li-ion akumulátorů a jejich porovnání s dalšími technologiemi, což je část kterou by bylo vhodné umístit hned na začátku textu. Citace nejsou v textu vždy dobře číslovány, například druhá citace následuje až za třetí a v textu o katodovém materiálu LiMn2O2, který je v předchozím odstavci označen jako LiMn2O3 a ve skutečnosti se jedná o materiál LiMn2O4 autor odkazuje na citace 3-22, přičemž valná většina těchto citací se ke katodovým materiálům vůbec nevztahuje. V textu se také často opakuje chyba, kdy autor zapomíná na mezery mezi číslem a jednotkou nebo číslem a předchozím slovem. V textu je odkazováno na obrázek 15-b, který se v práci nevyskytuje. V kapitole 3.2 se vyskytuje dvakrát stejná informace popsaná ve dvou po sobě následujících větách jiným způsobem. V kapitole 3.3 autor odkazuje na obrázek 25 a popisuje, že po tisíci cyklech došlu k určitému poklesu kapacity, avšak na obrázku je cyklů jen sto. V kapitole 5.7 o kompletaci elektrochemické cely autor deklaruje, že jako elektrolyt použil LiPF6, což je pouze lithná sůl použitá v elektrolytu a zcela chybí informace o molaritě a použitých rozpouštědlech. V kapitole 5.8 neodpovídá popis nastavení OCV a GCPL uvedený v tabulkách, fotografiím obrazovky s nastavením programu. U metody EIS je rozsah frekvencí nastaven z mého pohledu zbytečně velký. Celkový čas měření je tak takřka jedna hodina, což je poměrně dlouho, bereme-li v potaz to, že během měření by měl být systém ve stabilním stavu. V kapitole 6.1 se objevuje typická chyba, kdy při zobrazení Nyquistova grafu nejsou osy x a y stejně velké jak rozměrově, tak číselně. Autor zobrazuje samostatně účinnosti při cyklování všech vzorků, přitom by bylo vhodnější je vložit do grafu s kapacitami jako hodnotu na druhé ose y. V grafech s obdrženými kapacitami při cyklování proudem 1 C jsou přidány i první dva cykly pro určení kapacity a nevratné kapacity, které by se zde zobrazovat neměly. Následovné číslování dalších analýz je také zvláštní. V případě zahájení testu zatížitelnosti měl autor začít číslovat od 1, protože se jedná o cyklování se zcela jiným nastavením, a ne od čísla 13. Závěrečné zhodnocení by bylo vhodné pro větší přehlednost doplnit o tabulku s vypsanými nevratnými kapacitami a procentuálními poklesy během testů pro jednotlivé vzorky. I přes tyto nedostatky je patrné, že student odvedl velké množství práce a zadní práce bylo splněno bezezbytku. Tuto práci doporučuji k obhajobě a s přihlédnutím k řadě nepřesností a ne úplně dobrému zpracování uděluji práci hodnocení 78b tedy známku C.
eVSKP id 111892