Posudky

Otázky

• - Posunutý rámeček záhlaví proti hlavnímu textu působí rušivě.
• - Jednotky se nepíší kurzivou a mezi hodnotou a jednotkou má být mezera.
• - Rozdíl v hodnotách qm v rovnici (3) a v tab. 1.1, přičemž obě pocházejí nejspíše ze stejného zdroje [2]. Nepozornost nebo chyba v originále?
• - Podkapitoly kapitoly 7. by bývalo bylo vhodnější věcně pojmenovat, aby byly v obsahu co platné. Popřípadě v 6. kapitole vytvořit podkapitolu se seznamem a popisem variant tak, aby se tato promítla do obsahu. Kapitola 6 sice takový seznam obsahuje, ale z obsahu to není zjevné, a vzhledem k tomu, co za tímto seznamem následuje by bývalo bylo vhodnější seznam umístit právě do kapitoly 7.
• - Str.12 (nad rovnicí (4)) Fourierův zákon definuje přenos tepla vedením, nikoli však konvekcí.
• - Nízká kvalita tabulek: 1.2, 1.4, 1.5, 1.6, 1.7, 6.1, 6.2, 7.1, všechny tabulky v příloze č.2. asi způsobená vložením tabulek do textu ve formě obrázků s nízkým rozlišením.
• - Obr. 3.3 předchází obr. 3.1. jakož i 3.2. Podobně je tomu u obr. 6.2 a 6.3.
• - Občas nejasné a nepřesné formulace, jako např. první odstavec kapitoly 1.2 - "... (človek - okolie), tak musí existova teplotný spád (teplotný gradient), ktorý je charakterizovaný rozdielom teplôt na danej dĺžke", nebo na str. 29 "Tento skúšobný test je zameraný na prúdenie vzduchu a tepelných strát okolo tepelného manekýna typu Comfortina od firmy PT-Teknik s lokálnou špecifikáciou ...", nebo na str. 57 "Turbulentný model sme SST (Menter) ...".
• - V kapitole 1.2 je zavádějící věta "Prenos tepla (tepelného toku) s vnútra na povrch tela sa uskutočňuje vedením (z tkanív s vyšším obsahom vody), odparovaním, sálaním a prúdením (prenos tepelnej energie v tkanivách do krvného obehu) obr.1-2". Obrázek totiž zachycuje odvod tepla z povrchu těla do okolí.
• - Vysvětlení symbolů v rovnici (9) obsahuje jiné symboly než vlastní rovnice. Stejně je tomu např. u rovnice (4)
• - Rovnice (16) je jednotkově nekonzistentní a legenda k ní není úplná.
• - Čím myslíte, že jsou způsobeny záporné hodnoty v horizontálních profilech naměřených rychlostí? (příloha 2, tab. 10)
• - Na str. 48 autorka píše: "Vstupné a okrajové podmienky pre CFD výpočet boli rovnaké ako pri experimentálnej úlohe". Jaký byl vstupní rychlostní profil do výpočetní domény?
• - V grafech 7.2 a 7.3 nebylo nutno uvádět popisek nad i pod vyobrazením.
• - Byl celkový tepelný tok pro obě varianty, tj. se zadanými tepelnými toky podle tab. 4.7 a s konstantním tokem 124 W, stený (str. 61)?
• - Pro lepší (optickou) čitelnost je vhodnější, když okolo obrázků a grafů, jakož i tabulek, je mezera vůči obklopujícímu textu (předchozímu/následujícímu obrázku ...), viz grafy 7.4 a 7.5 a jejich popisky.
• - Odstavec na str. 64 začínající textem "Zvýšenie rýchlosti prúdenia vo výške 0,55 m ..." by bylo záhodno doplnit vyobrazením proudového pole zmiňované oblasti. Usnadnilo by se tím pochopení vlastního textu.
• - Graf 7.9 (totéž platí pro 7.10, 7.11) je spíše vyobrazením vertikálního profilu teplot něž horizontálního. Pro jakou vzdálenost od čela komory byl tento graf sestrojen?
• - Poslední odstavec strany 69 hovoří o rychlosti za trupem manekýna (nad 0.6 m od podlahy), která je vyšší u zjednodušených variant, přičemž se odkazuje na grafy 7.12 a 7.13. V těchto grafech je však zmiňovaná rychlost nižší.
• - Čím si vysvětlujete rozdíl teplot mezi variantami v grafu 7.14 ve vzdálenosti 0.7 m?
• - Ve druhém odstavci na str. 72 je nevhodně použito termínu "záření", korektní by bylo použití termínu "teplo".
• - Jakým způsobem byla stanovena střední teplota odváděného vzduchu v tabulce 7.1? Jednalo se o aritmetický průměr?
• - Příloha č.3 obr.1 (proudové pole kolem nohou manekýna) je nesymetrické. Čím si to vysvětlíte? Byly výpočty prováděny jako závislé na čase?
• - Příloha č.3 obr.8 popisek k obrázku hovoří o konvektivním toku, vlastní obrázek vytvořený pomocí CFD programu však zobrazuje proměnnou: tepelný tok vedením.
• - Tab 5.1 na straně 33 má být 4.1.
• - Graf 1.1 by bývalo bylo vhodnější umístit na str. 35 a nebo text, který se na něho odkazuje ze str. 34 přesunout na str. 37, aby ho čtenář nemusel hledat.
• - Jaké byly parametry vyhřívání manekýna pro graf 1.1?
• - Obr. 4.8 a 4.9 mají poněkud horší rozlišení, takže text v nich obsažený je hůře čitelný.
• - Na straně 49 je zmíněno nastavení okrajové podmínky na "Heat trasfer", myšleno je však nastavení "Heat flux".
• - Na str. 49 je odkaz na tabulku 4.6, myšlena je však tab. 4.7.
• - Na str. 56 se autorka zmiňuje o proudícím mediu. Zvolen byl ideální plyn. Tento termín však v použitém software neoznačuje ideální plyn z pohledu termodynamické definice avšak pouze vztah mezi hustotou, teplotou a tlakem, který se řídí stavovou rovnicí ideálního plynu. Pro podmínky simulace lze (tlak ani teplota se příliš nemění a nabývají hodnot běžných pro obytné prostředí) určitě tuto rovnici použít bez dopuštění se výrazné nepřesnosti.
• - Vysvětlit větu "Vplyv na znižovanie rýchlosti prúdenia v uvedených výškach má aj vzdialenosť spomínaných 2,19 m od čelnej steny." str. 64.
• - Jaká byla průměrná rychlost proudění vzduchu odváděcími otvory komory?
• - Na str. 66 je odkaz na obr. 5-5, ten se však v práci nevyskytuje.
• - Příloha č.2 tab. 9 - poznámka k tabulce hovoří o znaménku u hodnot tepelných toků ve vztahu k orientaci plochy. Není zde zřejmé, zda nemá spíše vztah ku směru toku vůči oné normále plochy.