ASCHEROVÁ, A. Stanovení vybraných vonných látek v potravinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Cílem této práce byla optimalizace některých parametrů a validace metody stanovení vonných látek plynovou chromatografií spojenou s extrakcí cílených analytů na SPME vlákno. Metoda byla poté aplikována na několik vybraných vzorků potravin běžně dostupných v obchodní síti. Práce navazuje na první experimenty provedené v předchozích diplomových a bakalářských pracích a je součástí studie, která se věnuje problematice vybraných vonných látek, které mají nežádoucí (většinou alergenní) účinky na lidský organismus. Jejich výskytu v potravinách je třeba věnovat pozornost. Studentka projevovala o danou problematiku velký zájem, provedla vyčerpávající rešerši (o čemž svědčí i velké množství citovaných zdrojů) a výborným způsobem zpracovala teoretickou část práce. V průběhu práce byla velmi samostatná, správně si plánovala experimenty a organizovala práci. Bez problémů zvládla práci s plynovým chromatografem, přípravu vzorků a standardů, správně vyhodnocovala získané výsledky. Pracovala systematicky a svědomitě. Prokázala schopnost samostatně řešit zadané úkoly, dobře se orientovala v příslušné problematice. Velmi účinně využívala teoretické znalosti získané v průběhu studia na FCH VUT, které vhodně kombinovala se studiem doporučené domácí i zahraniční literatury. Studentka získala původní výsledky, které budou publikovány na mezinárodní vědecké konferenci 5th meeting on Chemistry & Life 2011 v Brně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
K práci bych měl následující připomínky: Kapitolu 2.9 by možná bylo vhodnější formulovat podle alergenních látek a do tabulky označit zdroj, odkud byly vyizolovány a metodu, kterou byly stanoveny. Možná by výčet byl přehlednější než současné rozdělení podle analytických metod. Další připomínku je možné mít k formulaci, že se určitá látka ve vzorku nevyskytuje. Byla by vhodnější formulace, že daná látka nebyla detekována (teoreticky zde může být přítomna, ale její koncentace může být pod příslušnými limity detekce). Na studentku mám následující otázky: 1. v kapitole 2.5.1 hovoříte o baktericidních látkách. Můžete vysvětlit rozdíly mezi účinky baktericidními a bakteristatickými? 2. Proč v kapitole 3.1.1 hovoříte o 6 standardech alergenních látek a ve výsledkové kapitole 4.1 uvádíte retenční časy pro mnohem více sloučenin? 3. Dokážete odhadnout, jaký je výskyt závažných alergických reakcí na přijatou vonnou potenciálně alergenní látku u obyvatelsva České republiky? Jsou tyto údaje vůbec publikovány v rámci České republiky nebo Evropských společenství?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 33127