CHADIMOVÁ, K. Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkaté výživy na kvalitu pšeničného zrna [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
V souvislosti se studiem skleníkového efektu bylo v literatuře popsáno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vede k poklesu množství a kvality lepku a tím i ke zhoršení pekařských vlastností pšeničné mouky. Předložená diplomová práce měla ukázat, jestli se tento negativní efekt projevuje u ozimé pšenice odrůdy Bohemia s potravinářskou kvalitou A. Experimentální řešení spočívalo ve stanovení sedimentačního indexu, obsahu dusíkatých látek, škrobu a dalších parametrů v mouce zmíněné odrůdy pěstované v atmosféře s normální a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého. Analýzy mouky studentka dělala v laboratoři testování odrůd ÚKZÚZ. Studentka pracovala systematicky a aktivně, experimenty měla dobře naplánované a vzniklé problémy pravidelně konzultovala s vedoucím práce. Výsledkem je výborná bakalářská práce s jasnou logickou strukturou, srozumitelně popsanou metodikou, kvalitními výsledky a jasnými závěry, které splňují požadavky zadání. Celá práce je čtivá, vynikajícím způsobem je napsána teoretická část a diskuse. V kapitole „Výsledky“ by mělo být lépe popsáno statistické zpracování dat, např. počet opakování n a význam chybových úseček.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bakalářská práce Kláry Chadimové se zabývá studiem vlivu koncentrace oxidu uhličitého a dusíkaté výživy na kvalitu pšeničného zrna. Práci hodnotím následovně: 1) obsahové hledisko Z obsahového hlediska je práce na výborné úrovni, přináší celou řadu kvalitních výsledků, dokumentovaných grafy. Nicméně data jsou velmi nejasně podložena statisticky. Jsou deklarovány 2 stanovení (př. Zelenyho test), z nichž byla statistika počítána. Min. počet stanovení pro korektní statistické závěry je však 3. Není ani jasné, jak byly počítány chybové úsečky v grafech - zda se jedná o SD, či IS. Chybí též zásadní informace o zvolené hladině statistické významnosti (obvykle 0,05). Diskuse je vedena popisným a komparativním způsobem, škoda však, že se studentka nepokusila o vlastní vysvětlení zjištěných dílčích jevů. Výchozí teoretická část je však zpracována velmi kvalitně a podává ucelený přehled studované problematiky. Čerpáno bylo celkem ze 48 zdrojů, většinou vědeckých časopiseckých publikací, což zvyšuje celkový kredit posuzované práce. Citace jsou v pořádku a podle normy. 2) formální a jazykové hledisko Z formálního hlediska posuzované dílo respektuje pravidla FCH pro závěrečné práce. Čeština je kvalitní, věty jsou stylisticky správné s minimem překlepů. Kapitoly na sebe navazují a jsou logicky členěné. Orientace v nich je snadná. Lze vytknout jen formality typu absence číslování vztahů, nevyjadřování výsledku s chybou na stejný počet desetinných míst, či uvedení odkazů na literaturu u položek v obsahu. Závěrem nutno konstatovat, že dílo vykazuje minimum nedostatků a vzhledem ke splnění požadavků zadání tak lze předloženou práci doporučit k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 70670