PROCHÁZKA, V. Analýza nápojů slazených extrakty stévie cukerné [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Diplomant Bc. Václav Procházka se ve své práci zabýval vývojem separačního chromatografického systému pro dělení dvou majoritních sladkých látek ze stévie cukerné, steviosidu a rebaudiosidu. Tyto látky stejně jako extrakty ze stévie jsou od listopadu 2011 v ČR povoleny ke slazení potravin. Úkolem diplomanta bylo pokusit se rozdělit obě uvedené látky na novém typu kolon, na monolitické koloně, která k tomuto účelu dosud nebyla použita. Vzhledem ke strukturní podobnosti obou látek je jejich vzájemná separace dosti náročná. Posluchač přistupoval k řešení své diplomové práce poněkud pasivně a málo samostatně v porovnání s ostatními diplomanty. Očekávala jsem více osobní iniciativy a aktivity. Nicméně zadané úkoly vždy dovedl do zdárného konce a beze zbytku využíval možností konzultací. Ve vymezeném, nepříliš dlouhém čase, kdy se na přístroji střídal s další diplomantkou, se mu podařilo vyvinout použitelný separační systém a uvedené látky rozdělit. Rezervy však diplomant má ve formulování odborného textu a v kritickém hodnocení získávaných informací. Hlavní oblastí, ve které by se měl v budoucnu intenzivně zdokonalovat, je písemné vyjadřování, stylistika odborného textu a práce s informačními zdroji. Bc. Václav Procházka v průběhu vymezeného období odvedl nemalý kus odborné práce a vytýčeného cíle dosáhl. Proto jeho diplomovou práci doporučuji k obhajobě. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jeho práci na diplomovém zadání hodnotím známkou DOBŘE - C.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování C
Celkový přístup k řešení úkolů C
Využívání konzultací při řešení práce A
Kvalita zpracování výsledků C
Interpretace výsledků, jejich diskuse C
Závěry práce a jejich formulace C
Využití poznatků z literatury C
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Hrstka, Miroslav

Předložená diplomová práce má velmi slabou úroveň. Z textu není jasné, proč autor zvolil ke stanovení sladkých látek ve stévii právě tuto metodu, nevyplývá to ani z předchozí literární rešerše. V literatuře jsou však popsány metody s výrazně lepší separací steviosidu a rebaudiosidu A. V práci chybí validační parametry metody i statistické zpracování výsledků. Ověření metody na reálných vzorcích je nedostatečné a málo průkazné, chybí např. metoda standardního přípravku a srovnání vlastních výsledků s hodnotami deklarovanými na etiketách, či s hodnotami, které uvádějí jiní autoři. Podle toho, co autor v textu prezentuje, bylo vykonáno příliš málo práce. Autor nezvládl techniku literární rešerše, výsledky prezentované v práci nejsou diskutovány. Práci lze doporučit k obhajobě pouze s velkými výhradami. Konkrétní připomínky Abstrakt Svým obsahem i formou je nevyhovující, mnohé věty jsou nadbytečné, jiné důležité věty chybí. V anglické verzi je řada jazykových chyb. Úvod Věty ani odstavce na sebe logicky nenavazují, 2. odstavec bych vynechal, z 5. odstavce bych použil pouze 1. větu, a to až zcela na závěr. Cílem práce bylo zavést metodu na našem pracovišti nebo optimalizovat metodu již zavedenou? V každém případě měla být metoda validována, tj. uvedeny běžné validační parametry. Teoretická část Hned v úvodu teoretické části se objevuje nejednotnost v českém botanickém názvosloví - autor používá názvy stévie sladká i stévie cukerná. Tuto nejednotnost by bylo třeba vysvětlit. Dále autor chybně píše české rodové názvy rostlin s velkým písmenem. S. 10 - 2. odst: Autor chybně uvádí, že zhoršená možnost opylení výrazně snižuje klíčivost semen. O klíčivosti má smysl uvažovat tehdy, až je vytvořeno semeno, bez opylení však semeno ani nevznikne. S. 10 - poslední odstavec: Z formulace není jasné, která země produkuje až několik tisíc tun suchých listů ročně. Japonsko nebo Brazílie? S. 11. - 2. odst.: Nadpis „Historie chemické analýzy“ považuji za nadbytečný. S. 11 - poslední odst.: „Rostlině se daří na plném slunci v poměrně suchých půdách. Nesnáší však sucho ...“ Tato tvrzení si odporují! S. 13 - 1. odst.: Co znamená pojem fytochemikálie? Mohl by to autor vysvětlit? V následující větě totiž tvrdí, že ve stévii 95 % obsahu fytochemikálií tvoří glykosidy. S. 16 - 1. odst.: Třetí věta je nesprávně formulovaná (nadbytečná spojka, chybný pád ve slově „studii“). S. 17 - 3. odst.: Poslední věta je nesprávně formulovaná. S. 17 - kap. 2.1.9: Kapitola je nevědecká, autor kategoricky tvrdí, že aspartam je karcinogenní. Toto tvrzení je převzato z internetových zdrojů, autor však již (úmyslně?) necituje následující odstavce, ve kterých se tvrdí, že toto tvrzení bylo novějšími studiemi vyvráceno a nyní je aspartam považován za bezpečný. S. 20 - kap. 2.2: Autor věnuje příliš prostoru základům kapalinové chromatografie, včetně obecné instrumentace a elučních charakteristik na úrovni základní přednášky z analytické chemie. V diplomové práci bych očekával specializovanější text. S. 20 - poslední odst.: Autor popisuje experiment Martina a Syngeho, přičemž píše, že experimentovali s aminokyselinami, ale v zápětí tvrdí, že v tomto experimentu šlo o těkavé mastné kyseliny. S. 41 - 2. odst: Autor píše, že mezi organosiloxany patří např. styren-divinylbenzen, což je samozřejmě nesprávné tvrzení. S. 45 - kap. 2.4: Tuto kapitolu, která měla být literární rešerší zaměřenou k tématu práce, autor podle mého názoru nezvládl. Jednak neumí správně citovat, ale hlavně se utápí v technických podrobnostech, aniž by správně interpretoval výsledky experimentů různých autorů z hlediska využití při své vlastní práci. S. 45 - 1. odst.: Opravdu bylo u potkana každých 5–60 minut desetkrát za sebou odebráno 150 ml krve pro stanovení steviosidu? Experimentální část Dle mého názoru by bylo lépe členit tuto část tradičně na kapitoly „Materiál“ a „Metoda“. Tak by se snad zabránilo tomu, že fakta, která mají být uvedena v metodice jsou uváděna ve výsledcích. S. 52 - 3. věta: Nejasně formulovaná koncentrace steviosidu a rebaudiosidu A ve směsi. S. 52 - 2. odst.: Doporučil bych nadpis „Analyzované vzorky“. S. 53 - 3. odst.: Je uveden nestandardní postup přípravy standardního roztoku steviosidu. Chybí příklad výpočtu, objem dávkovaný na kolonu čtenář jen obtížně hledá, chybí metodika statistického zpracování výsledků. Výsledky a diskuze S. 55 - 60: Tato část práce by patrně patřila do optimalizace metody, ale čtenář to jenom odhaduje. Chybí zdůvodnění volby kolony a především diskuse s výsledky jiných autorů (na Web of Science je pod heslem „stevia“ 725 odkazů a pod heslem „stevia and HPLC“ 53 odkazů). Mimochodem na WOS jsou práce s mnohem kvalitnějším oddělením steviosidu a rebaudiosidu A, než jaké nám předkládá autor. Existuje pro tento fakt nějaké zdůvodnění, např. že jiná kolona nebyla k dispozici? S. 63 a dále: Zde by měly být uvedeny validační parametry zvolené metody (linearita, citlivost, mez detekce, mez stanovitelnosti, selektivita aj.). S. 65 - tabulka 9: Tabulka 9, uvádějící plochy píků, je nadbytečná, pro informaci čtenáře postačuje tabulka 10. S 66 a dále: Chybí diskuze ke zjištěným výsledkům, srovnání s údaji na etiketách, případně výsledky jiných autorů. Rovněž bych k ověření správnosti výsledků doporučil metodu standardního přídavku. S. 66 - poslední věta je nesrozumitelná. Závěr S. 74: Druhý odstavec patří z větší části do diskuze a nikoliv do závěru. V závěru by rovněž mělo být uvedeno, zda metoda měření stevioglykosidů, použitá v této práci, je nová nebo převzatá, postrádám zde nejdůležitější validační parametry metody. Formální připomínky Autor v celé práci nesprávně umísťuje citace v textu. Citace v seznamu použitých zdrojů neodpovídají předepsané normě. V textu většinou chybí odkazy na obrázky, přičemž kvalita obrázků je nevyhovující. Jednopísmenové předložky a spojky ponechává autor na konci řádku a v práci je značné množství pravopisných chyb.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání E
Logické členění práce D
Kvalita zpracování výsledků E
Interpretace výsledků, jejich diskuse E
Využití literatury a její citace E
Úroveň jazykového zpracování C
Formální úroveň práce – celkový dojem D
Závěry práce a jejich formulace E
Navrhovaná známka
E

eVSKP id 54792