VANCL, R. Digitální dvojče výměníkové stanice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Cílem práce pana Vancla, bylo navrhnout a ověřit matematický model pro školní výměníkovou stanici. Nejprve musel oživit fyzický model, navrhnout scénáře pro testovací měření a naměřit průběhy pro identifikaci a validaci matematického modelu. Na závěr naměřená data použil pro optimalizaci parametrů modelu. Kolega Vancl se včasně seznámil sfyzickým modelem a provedl prvotní měření, aby odstranil hardwarové nedostatky. Vytvořil ovládací program pro PLC, který doplnil o možnost konfigurace variabilních testovacích scénářů. Identifikoval statické části modelu a aktivně se podílel na vývoji matematického modelu, který sám aplikoval a následně identifikoval svelmi uspokojivými výsledky. Při práci postupoval systematicky a efektivně využíval konzultací. Sám přicházel svylepšeními, které implementoval, nebo zdokumentoval pro budoucí práce. Nesmím opomenout, že se student významně podílel na tvorbě konferenčního příspěvku, který bude prezentován na mezinárodní vědecké konferenci PDeS 2024. Tato práce je velmi přínosná a jistě na ní bude možné navázat. Digitální dvojče teplovodního modelu, bude sloužit pro aplikované testování moderních přístupů vřízení a prediktivní údržbě. Rozsah textové práce je více než dostačující, stejně tak využití literárních zdrojů. Kformální stránce práce nemohu nic vytknout, je logicky členěna a dokumentuje teorií a postupy, které si student musel osvojit v průběhu zhotovení práce. Všechny body zadání práce byly splněny bez výhrady. Hodnocení vedoucího práce: 98 b / A
Posuzovaná bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem. Práce je logicky členěna. Čtenář je obeznámen s konceptem digitálního dvojčete a s fyzickým modelem výměníkové stanice. I když bych ocenil více odborných zdrojů na úkor popularizační literatury, práce cituje dostatek zdrojů. Další kapitola popisuje řídicí algoritmus a HMI, které student implementoval v PLC Siemens pro měření dynamických odezev výměníkové stanice. Třetí kapitola popisuje identifikaci nelineárního modelu výměníkové stanice. Student různým podsystémům vhodně přizpůsobil složitost matematického popisu: ventily modeluje systémy prvního řádu, zatímco výměník metodou konečných diferencí. Student pak hledá parametry diferenciálních rovnic použitím optimalizačního algoritmu. Oceňuji, že provádí validaci identifikovaného modelu na druhém experimentálním scénáři. I když zde model hůře vystihuje některé přechodové jevy, vzhledem k tomu, že jde o bakalářskou práci, považuji studentem vytvořený model za velmi detailní. Student si je vědom možných zlepšení a uvádí je na konci práce. Formální stránka práce je výborná; práce obsahuje jen drobné typografické chyby, např. při psaní uvozovek. Dále chybně značí jednotky dvou parametrů (b a Q) v diferenciálních rovnicích (4.1), (4.3) a (4.6) až (4.10). Kvalita obrázků je velmi dobrá a vhodně ilustrují získané výsledky. Student se aktivně podílel na tvorbě příspěvku souvisejícím s tématem jeho práce. Příspěvek byl přijat na konferenci PDeS 2024. Konstatuji, že student Radim Vancl splnil všechny body zadání. Věřím, že tato práce se stane zdrojem informací pro další závěrečné práce na toto téma. Navrhuji známku „výborně“, 95 bodů.
eVSKP id 159832