KŘÍSTEK, T. Využití mobilního telefonu k analýze tekutých vzorků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student se zabýval využitím mobilního telefonu a jeho prvků v optické analýze tekutých vzorků. Zaměřil se na simulaci metody ELISA s využitím vícejamkového pole a připravených syntetických vzorků s různou koncentrací testované látky. K tomuto účelu vyhotovil podpůrné zařízení sestávající ze zdroje světla, řídicí elektroniky a uzavřené schránky. Student se praktické části diplomové práce věnoval až v pozdější fázi a relativně pozvolně. Výsledkem je verze práce, která působí silně nedokončeným, nedopracovaným dojmem. Po formální stránce práce obsahuje závažnější chyby, příkladem může být absence číslování stránek, špatná kvalita některých obrázků (např. Obrázek 17), chybějící popisky os grafů (Obrázek 37 a 38), nebo nejednotnost formátu citací. Část práce zahrnující rešerši je po obsahové stránce v pořádku, je dobře strukturovaná, přehledná a názorná. Hlavní výtky mám ale k technickému řešení simulovaného kitu ELISA a postupu v hodnocení získaných výsledků. Student si jako cíl zvolil schéma na Obrázku 21 v kapitole 3.4. Při realizaci zařízení však vynechal nebo pozměnil řadu prvků a provedené změny mají negativní vliv na funkčnosti a korektnost řešení. Způsob nasvětlení a volba plošně nerovného (zvlněného) difuséru, který má generované světlo rozptýlit, mají značný vliv na vznik nepřesností při měření. Nastává tak potřeba řady korekcí, které nejsou v mnoha směrech v práci realizovány. Absence přídavné optiky navíc zmenšuje snímanou oblast u mikrotitrační destičky. Dle bodu 3) zadání se předpokládalo, že student vyhotoví funkční programové řešení pro mobilní telefon, určené pro získávání snímků a jejich hodnocení. Ke snímání však v současné verzi slouží vybraný model telefonu s využitím externího zařízení s Matlab Mobile (konkrétně je použit iPad), kde probíhá realizace výpočtů. V případě tohoto kombinovaného řešení ztrácí na významu stanovené cíle ze zadání. Dále, hodnocení výsledků považuji za nedostatečné. Např. u ověření kalibrační křivky chybí výpočet parametrů pro hodnocení míry linearity regrese. Za velký nedostatek považuji absenci naměřených snímků v příloze práce. Výsledky a zpracování tak nebylo možné ověřit, nebylo ani možné nahlédnout na ukázku nasnímaných fotografií. V Práci je uveden pouze jeden ukázkový snímek. V práci také chybí názorné schéma postupu ve snímání a zpracování dat či diagramy použitých algoritmů. Práci proto navrhuji k dopracování.
Předmětem práce pana Bc. Tomáše Křístka byla analýza vzorků v mikrotitrační destičce s využitím mobilního telefonu Student měl využít metodu ELISA s využitím připravených syntetických vzorků s různou koncentrací testované látky. K tomuto účelu měl navrhnout a vyhotovit přípravek sestávající ze zdroje světla, řídicí elektroniky a sestavit potřebný software. Úvod práce představuje různé metody analýzy tekutých vzorků, zbytek práce se věnuje samotnému návrhu. V kap. 2.7 je popsán mikrokontrolér, jehož výhodu autor spatřuje ve výrazném rozšíření spolupráce přípravku a mobilní aplikace. Nakonec tento ale není v návrhu použit. V části 3.3 autor popisuje, jakým způsobem je možné docílit homogenity podsvícení. Samotné provedení difuzoru je však mechanicky velmi nezdařilé – prohýbá se, není pevné, nemá stejné vzdálenosti rozptylových ploch – což způsobuje nedefinovatelný útlum v různých místech difuzoru. Kapitola 3.3 v obou variantách řešení (A i B) stále počítá s využitím mikroprocesoru. Dále je v práci diskutován výběr fotoaparátu (resp. mobilního zařízení s fotoaparátem), je zde zavrhnut iPad mini od výrobce Apple z důvodu nevhodnosti fotoaparátu, nicméně je dále využíván kvůli velikosti displeje. Po stránce obvodové je řešení velmi triviální, neumožňuje žádné řízení, externí spínání, změnu jasu apod. Naprosto zbytečný je indikační prvek D1, který svítí, pokud svítí celé pole. Je použit běžný monolitický stabilizátor, u kterého je poměrně variabilní výstupní napětí +/- 5 %, což může mít vliv na změnu jasu. V řešení student uvádí, cituji: „při měření je třeba brát v úvahu, že napěťový stabilizátor se průchodem relativně velkého proudu značně zahřívá, a je tedy vhodné nenechávat LED volně svítit.“ Dle mého názoru je toto chybou řešení, je přece možné navrhnout takový zdroj napájení, který tuto zátěž snese. Student v práci uvádí, že: „Realizace obvodu pro zdroje světla byla zvažována ve třech možnostech: primitivní volné spojení pomocí izolovaných drátů, nepájivé pole a deska s plošnými spoji.“ U diplomové práce bych první možnost snad ani neuvažoval. Obr. 26 je potom irelevantní, jako samotný popis procesu výroby DPS. Stejně tak je zbytečné popisovat Matlab a cloudové služby. K práci je sestaven obslužný program v Matlabu, program řešící kalibraci homogenity pole kompenzuje výše uvedené hardwarové nedostatky. Další části programu řeší již samotné měření vzorků. Jako zásadní nedostatky práce považuji nehomogenitu podsvícení především v krajích aplikační plochy, absenci software, absenci řídícího mikrokontroléru (který je v práci zmiňován) a špatné konstrukční řešení, které neumožňuje náhled do všech polí titrační matrice, což je základním předpokladem pro hodnocení naměřených výsledku. Po formální stránce vytýkám především absenci číslování dokumentu, což znemožňuje orientaci v něm. Samotná práce obsahuje místy překlepy a chyby. Literatura se v technických dokumentech řadí abecedně. Práci pana Bc. Tomáše Křístka hodnotím jako "nevyhovující" / F, je škoda, že student kap. 4.7 „Návrhy na vylepšení“ nezapracoval již do samotného řešení práce.
eVSKP id 93539