GAJDOŠ, L. Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Předmětem bakalářské práce byla oblast tlustovrstvých elektrochemických senzorů, konkrétně oblast detekce těžkých kovů obsažených ve vodných roztocích. V teoretické části práce se student zabývá klasickou technologií tlustých vrstev, elektrochemií, elektrochemickými metodami pro stopovou analýzu látek rozpuštěných v roztocích a těžkými kovy. Celou teoretickou část zpracoval student Libor Gajdoš zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, ze které vybral a zpracoval nejpodstatnější části, které následně využil při zpracovávání praktické části práce. Praktickou část práce představovala výroba tlustovrstvých substrátů pro pracovní elektrody elektrochemických senzorů a následně vlastní výrobu pracovních elektrod. Tyto student elektrochemicky proměřil z hlediska velikosti a na přítomnost iontů kadmia, olova a mědi v roztoku. Získané výsledky student zpracoval a přehledně vyhodnotil. Student Libor Gajdoš přistupoval po celou dobu k práci na bakalářském projektu zodpovědně a účastnil se schůzek v předem dohodnutých termínech. Věnoval se řádně studiu jím vybrané i vedoucím doporučené literatury a přicházel samostatně s návrhy řešení situací a problémů. Závěrečné zpracování a sepsání výsledků do bakalářské práce rovněž proběhlo bez vážnějších komplikací. K formálnímu zpracování práce rovněž nemám téměř žádné výhrady. Věřím, že celková kvalita práce je na dobré úrovni a že bude přínosem pro další rozvoj Laboratoře mikrosenzorů a nanotechnologií. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení B 86b.
Libor Gajdoš se ve své bakalářské práci zabýval technologií tlustých vrstev v oblasti senzorů. V teoretické části práce student seznamuje čtenáře s technologií tlustých vrstev, elektrodovými ději, rozdělením elektrod, elektrodovými systémy, dále přibližuje princip polarografie, voltametrických metod a amperometrie a nakonec představuje těžké kovy. Tato část práce je celkem přehledně členěna a obsahuje základní informace o dané problematice. V praktické části se student zaměřil na výrobu několika pracovních elektrod a jejich srovnání se dvěma komerčními elektrodami. Pomocí metody cyklické voltametrie stanovil aktivní plochy všech elektrod a výsledné hodnoty porovnal s geometrickými plochami těchto elektrod. Na zvolených elektrodách pak provedl pomocí metody diferenční pulzní voltametrie detekci tří těžkých kovů (Pb, Cd a Cu), kdy sledoval citlivost a detekční limity elektrod. Výsledky experimentů student zpracoval do tabulek a grafů a jejich diskusi zařadil vždy až nakonec odpovídající podkapitoly. Zde by bylo určitě vhodnější, kdyby byla diskuse přiřazena přímo mezi odpovídající tabulky a grafy. Grafická stránka práce je vcelku na dobré úrovni, ale při pročítání jsem narazila na několik překlepů, ne zcela vhodných formulací, v textu chybějící odkazy na obrázky, nepřesné pojmenovávání používaných pracovních elektrod, styl citování literárních zdrojů není zcela jednotný a ne vždy jsou dodržena základní typografická pravidla. Předkládaná práce splňuje zadané požadavky a i přes drobné formální nedostatky ji doporučuji k obhajobě a hodnotím dobře (C) 70b.
eVSKP id 54751