DUDA, M. Návrh výroby háku předního závěsu malotraktoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudky

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce předkládá návrh výroby háku, který je součástí svařence předního závěsu malotraktoru, do nějž se uchycuje pracovní nářadí. Je komplikovaného prostorového tvaru z oceli 12 020. Vzhledem k sériovosti 69 420 ks/rok byla správně zvolena výroba technologií zápustkového kování na lisu. Provedení odpovídá stanovenému zadání, je přehledné, srozumitelné a graficky vyvážené. Student sice chodil pravidelně na konzultace a přistupoval k řešení zodpovědně, ale v průběhu vypracovávání se projevovalo slabší stylistické vyjadřování, což je zohledněno v dílčím hodnocení.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Bakalářská práce Matěje Dudy se věnuje technologickému návrhu výroby předního závěsu malotraktoru se zaměřením na technologii zápustkového kování. Téma je zvoleno vhodně s ohledem na praktickou využitelnost i komplexitu technologických aspektů tváření, a práce jako celek působí uceleným a systematicky vystavěným dojmem. Struktura práce je logická a přehledná, autor ji členil do tří hlavních částí, které na sebe věcně navazují. V úvodní části je provedena komparace alternativních výrobních technologií, přičemž autor na základě konstrukčních kritérií správně zvolil metodu objemového tváření – konkrétně zápustkové kování. V následující kapitole se detailně věnuje popisu zvolené technologie včetně návrhu výkovku a přípravy polotovaru, konstrukce zápustek a provedení potřebných technologických výpočtů. Lze ocenit rozsah a snahu o analytickou hloubku výpočtových metod pro odhad kovací síly. Nicméně, při aplikaci vztahů dle Gubkina či Storoževa-Popova dochází k nedostatečně reflektovanému záměně parametrů přetvárného odporu při kovací a dokovací teplotě, což má zásadní dopad na výsledek a vede k podhodnocení kovací síly. Autor na tuto skutečnost dále nereflektuje, což oslabuje výpovědní hodnotu srovnání různých metod. Rovněž absentuje kritická diskuze rozdílů mezi metodami a důvod zvolení výsledku dle Tomlenova jako finálního. V kapitole o tvářecích strojích se vyskytuje několik technických nepřesností – např. tvrzení o přesné regulaci vřetenových lisů či formulace vztahující se k okujím, které nejsou v souladu s běžně uznávanou odbornou literaturou. Některé konstrukční popisy, například vedení zápustek nebo popis držáků, rovněž postrádají přesnost nebo zobecňují řešení, která nemusí být univerzálně platná. V třetí kapitole, zaměřené na návrh vlastní technologie, autor vychází ze standardizovaných metodik a norem, což lze hodnotit pozitivně. Výpočet ideálního předkovku a z něj odvozeného předvalku je proveden korektně, nicméně navržený tvar vývalku vykazuje výraznou výrobní neefektivitu – absence snahy o redukci průměru vede k neekonomickému využití materiálu a zvýšené tvorbě odpadu. U popisu výběru strojního zařízení chybí relevantní technicko-ekonomické zdůvodnění a některé vyslovené závěry nejsou plně technicky podložené. Konstrukční řešení ohýbacího přípravku, jak je prezentováno na obr. 52, postrádá promyšlené řešení manipulace s ohnutým výkovkem, což může být v reálném provozu problematické. Navíc chybí specifikace stroje a technologie ostřižení výronku – nedílné fáze procesu zápustkového kování. Přes uvedené dílčí nedostatky je patrné, že autor téma poctivě a samostatně zpracoval, s oporou o relevantní odborné zdroje. Výkresová dokumentace je zpracována s přiměřenou mírou detailu a odpovídá standardům kladeným na bakalářské práce technického zaměření. Za jistý nedostatek lze považovat absenci numerické simulace kování, která by mohla sloužit k ověření předpokládaného toku kovu, identifikaci případných defektů a celkovému zpřesnění návrhu zápustek i polotovaru. Vzhledem k tomu, že simulace jsou dnes běžnou součástí návrhového procesu ve tvářecích technologiích, jejich zařazení by významně zvýšilo vypovídací a aplikační hodnotu práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 165581