KNÁPKOVÁ, D. Výpočet zkratových poměrů sítě vn [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Bakalářská práce je zaměřena na výpočet zkratových poměrů v síti vn. Nejprve je v úvodní části shrnuta problematika zkratů a zkratových výpočtů podle normy ČSN EN 660909. Následně jsou demonstrovány výpočty pro různé druhy zkratů na modelovém příkladu. Hlavní část práce tvoří zkratové výpočty reálné sítě vn v lokalitě Brno-Vinohrady. Připomínky: -práce obsahuje řadu nepřesných tvrzení, -použitá symbolika pro komplexní čísla (tučný symbol) není příliš vhodná; činí práci značně nepřehlednou -obr. 2.1 b) a c) a d) a e) jsou zavádějící, -kap. 5 x kap. 6 – jsou použity různé napěťové součinitele, aniž by to bylo okomentováno, -kapitola 6.5.1 – výpočet rozdělení zkratových proudů do větví je chybně. Současně ve vztazích pro výpočet proudů ve větvích (např. str. 65) tvrdí autorka, že výsledný proud v jedné větvi lze získat jako rozdíl modulů celkového proudu a proudu je druhé větvi. Tato operace s komplexními čísly není pro řešení proudu obecně platná, i když pro konstantní poměr R/X může dát stejný výsledek. Studentka pracovala poměrně samostatně, dílčí výsledky konzultovala nepravidelně. Rozsah použité literatury je odpovídající. Formální i grafická úroveň jsou přijatelné.
Posuzovaná bakalářská práce je zaměřena na výpočet zkratových poměrů dle normy ČSN EN 60909-0, kde ve své úvodní části se věnuje teoretickému popisu poruchových stavů a metodě pro výpočet zkratových poměrů. Tato teoretická část práce je následně využita pro řešení zkratového výpočtu na jednoduchém radiálním vývodu a následně i na části reálné distribuční soustavy 22 kV, kde v rámci zadání byly řešeny jak symetrické, tak i nesymetrické poruchy. Vlastní práce obsahuje množství poměrně podstatných chyb a nepřesností, které poukazují na to, že autorka zadané problematice ne zcela dobře porozuměla. Vzhledem k tématu práce je zarážející zejména neznalost rozdílu mezi výpočtem minimálního a maximálního zkratového proudu, který autorka v práci zaměňuje či jiné chyby které jsou jednotlivě vyčteny níže. Problematická je i kapitola 6.5.1 která je svým principem řešení chybná a měla by být opravena i přes to, že v ní uvedený chybný postup neovlivnil výsledek. I přes vytčené nedostatky byly splněny stanovené body zadání a práci doporučuji k obhajobě. Výtky k práci: V kapitole 4.3 je uvedeno, že na hladině VN lze při výpočtu zkratových poměrů s dostatečnou přesností uvažovat pouze reaktanci. S tímto tvrzením nesouhlasím, jelikož většina venkovních vedení má řádově srovnatelnou reaktanci a rezistanci. Z tohoto důvodu by byla chyba výpočtu poměrně zásadní. Ve zhodnocení (kapitola 5.5) je uvedeno, že jednofázový zkratový proud by byl použit pro zhodnocení dynamických účinků zkratového proudu jelikož má nejvyšší úroveň. Toto tvrzení je chybné, jelikož horší dynamický účinek má třífázový zkrat a proto musí být použita pro výpočet jeho hodnota. Dále je v této kapitole uvedeno, že pro výpočet nastavení ochran by bylo nutné vypočítat i 2f zkrat. Z toho usuzuji, že v daném případě se autor zcela neorientuje v dané problematice, jelikož pro nastavení ochran se musí počítat minimální zkratový proud a pro dimenzování maximální zkratový proud. Vzhledem k faktu že postup pro jejich výpočet je značně odlišný nelze tyto dvě hodnoty zaměňovat či je používat jak pro účel dimenzování, tak i pro účel chránění. Postup pro výpočet rozložení jednotlivých větvových proudů při řešení jednofázového zkratu (kapitola 6.5.1) je principiálně chybný. Výpočet rozložení proudů během nesymetrické poruchy by měl být řešen na základě sestaveného náhradního schématu pro jednotlivé symetrické složky individuálně. Výslednou hodnotu daného poruchového proudu v definovaném místě lze pak obdržet zpětnou transformací. Postup, který byl použit v práci lze proto považovat za chybný i přes to, že díky stejnému poměru impedancí v jednotlivých souměrných schématech pravděpodobně neovlivnil výsledek. V kapitole 5. je uveden příklad výpočtu, kde však není uveden detailní popis zadání ani detailní popis postupu výpočtu. Z tohoto důvodu nemá tato kapitola žádný přínos pro práci a vzhledem k absenci popisu postupu, kde jsou vyčísleny pouze vzorce bez nějakého kontextu, je nemožné provést jeho zhodnocení. Navíc několik výpočtů obsahuje chybu, jelikož je chybně použit napěťový součinitel pro výpočet impedance sítě. Obrázky 2.1 jsou chybně nakresleny, jelikož nezachycují odlišnost zemních poruch. Uvedené obrázky jsou naprosto identické pro dvě různé poruchy. U vzorců nejsou uvedeny základní jednotky, což ztěžuje jejich využití Kapitola 4.2 obsahuje naprosto nepodstatné vzorce pro řešení zkratového výpočtu, přičemž v kapitole zaměřené na poměrné hodnoty jsou vzorce chybně vyjádřeny a nevyjadřují dílčí impedance v poměrných hodnotách. Rovnice (4.12) a dále. Obrázky zadané sítě 6.1 a 6.2 jsou značně nepřehledné. doporučoval bych je překreslit do přehlednějšího a klidně i do jednoho schématu zapojení, z kterého by vyplývaly fakta podstatná pro řešení daného zadání.
eVSKP id 85013