KOŠÍK, J. Determination of titanium dioxide nanoparticles in personal care products [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Předložená diplomová práce byla zpracovávána v zahraničí, na Univerzitě v Landau. Řešila zajímavou problematiku, a to sledování obsahu nanočástic TiO2 v opalovacích krémech. jmenovaný při jejím řešení musel zvládnout celou řadu laboratorních technik, z nichž lze jmenovat například ultracentrifugaci, ultrafiltraci, využití indukčně vázaného plazmatu s hmotnostní spektrometrií (ICP-MS), skenovací elektronovou mikroskopii (SEM), tranzitní elektronovou mikroskopii (TEM) aj. Školitel specialista z pracoviště na univerzitě v Landau posuzuje tuto práci stupněm výborně "A".
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce je zaměřena na aktuální problematiku přítomnosti nanočástic v produktech osobní péče, konkrétně na metody jejich izolace pro následnou charakterizaci. Práce je sepsána v jazyce anglickém, je spíše rozsáhlejší (75 stran), k čemuž přispívá pravděpodobné použití většího řádkování než je doporučené. Má standardní strukturu. V úvodu autor charakterizuje nanočástice a jejich vzrůstající význam. Následující teoretická část popisuje způsoby ochrany proti slunečním záření včetně historického vývoje této problematiky, a dále popisuje vlastnosti oxidu titaničitého a obecných nanočástic. Dále jsou diskutovány analytické metody používané pro studium nanočástic. Pozornost je rovněž věnována osudu nanočástic oxidu titaničitého v životním prostředí. Následující experimentální část pak popisuje autorovy experimentální aktivity, získané výsledky jsou poté v následující kapitole diskutovány a v poslední části jsou přehledně sumarizovány. Následující seznam citované literatury obsahuje 97 položek, převážně odkazů na aktuální časopisecké informace, monografie, webové stránky a další zdroje. Po stránce grafické je zpracována úhledně, bohužel obdobně pochvalně se nelze vyjádřit ohledně jazykové stránky – v práci se vyskytuje poměrně dost prohřešků, a to jak neopravených překlepů (na které by textový editor mohl při správném nastavení automaticky upozornit), tak i gramatických chyb a nesprávných větných konstrukcí. Chyby lze bohužel nalézt i v českém abstraktu. Jako celek hodnotím práci jako přínosnou a kvalitní. Nicméně mám následující připomínky: 1. Nelíbí se mi použití termínu „extrakce“ v kontextu této diplomové práce. Tento termín je standardně užíván pro izolaci sledovaných sloučenin z kapalné fáze původně rovněž kapalinou, dnes i pevnou fází. Ultrafiltrace je izolace průchodem přes porézní přepážku, ultracentrifugace je technika sedimentační. 2. Překvapilo mně jméno objevitele UV záření, které autor uvádí jako „Johann Wilhelm Ritter of Germany“, a dále tvrzení, že nově objevené paprsky nazval “infraviolet”. Pokud vím, tak tyto byly nejprve označeny jako „oxidizing rays“, což se brzo změnilo na „chemical rays“, a tak to vydrželo po celé 19 století. 3. Na str. 15, v Tabulce 1, mně překvapilo spojení„Detected in almost American“. 4. Str. 21, obrázek 3, anotovaný jako „example on an of HPLC set-up“: Není šťastně zvolen nebo vhodně anotován. Nádob se složkami mobilní fáze u typického HPLC systému bývá více (zde je jedna), rozpouštědlo se filtruje před čerpadlem (zde za), precolumn a guard column v sériovém zapojení jsem ještě neviděl, nadto jsou tato označení pojímána jako synonyma, ani regulátor zpětného tlaku za kolonou není typickou součástí. Krom toho na uvedených webových stránkách jsem toto schéma nenašel. 5. Str. 28: Překvapilo mne uvedení tlaku 1 – 2 Torr jako atmosférického. Krom toho Torr není jednotkou SI soustavy. 6. Str. 51, Obr. 10: Anoncovaná kalibrační křivka nápadně připomíná přímku. 7. Str. 62, Seznam zkratek: Nemyslím si, že je nutné v seznamu zkratek uvádět autorovu alma mater. Ale když už to tak je, tak k anglickému vysvětlení by bylo vhodné uvést anglickou, nikoliv českou zkratku. Vzhledem tomu, že uvedené připomínky nesnižují hodnotu předložené práce, ji k obhajobě doporučuji a hodnotím stupněm A / výborně.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 91329