ŠTANCL, O. Návrh výroby krytu vysoušeče rukou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Řiháček, Jan

Bakalářská práce se zabývá návrhem výroby kytu vysoušeče rukou vyráběného z korozivzdorné oceli X5CrNi18-10 v celkové sérii 200 000 kusů ročně. Pro výrobu student zvolil technologii hlubokého tažení. Samotný návrh je doložen potřebnými technologickými výpočty a výkresovou dokumentací. Správnost návrhu student navíc ověřil numerickou simulací metodou konečných prvků. Lze konstatovat, že v rámci vypracování bakalářského projektu student pracoval svědomitě, samostatně a aktivně se snažil o zapracování připomínek vedoucího. Výsledné hodnocení zohledňuje nejen úplnost práce, ale též celkový přístup studenta k vypracování problematice.

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

Bakalářská práce Oldřicha Štancla obsahuje návrh výroby krytu vysoušeče rukou. Práce je rozdělená do třech tematických částí. V první části autor popisuje možné technologie výroby zadané součásti, z nichž byla autorem zvolena výroba dílce konvenční metodou hlubokého tažení. V kapitole 2 je popsána technologie hlubokého tažení. Autor detailně popisuje technologii tažení nerotačních tvarů a s tím související návrh velikosti a tvaru přístřihu, počet tažných operací, součinitel tažení, nutnosti použití přidržovače při vlastní operaci hlubokého tažení, stanovení tažného poloměru a tažné vůle, výpočtu tažné síly a tažné práce až po základní přehled funkční části geometrie tažného nástroje. V neposlední řadě autor v kapitole 2 uvádí nejčastěji využívané tvářecí stroje pro technologii hlubokého tažení a to hydraulické a mechanické klikové lisy, dále využití numerických simulací a technologičnosti výroby. Z teoretické části a s ní související odkazy na seznam použitých zdrojů je patrné, že autor je obeznámen s teoretickým základem technologie hlubokého tažení nerotačních výtažků. V dílčích podkapitolách by stálo za úvahu, zvláště pak u klíčových podkapitol tj. výpočtu potřebné tažné síly, přidržovací síly uvést i alternativní výpočty podle jiných autorů – literárních zdrojů než jen autorem uvedené jediné empirické vztahy 2.19, 2.20, 2.21, 2.22 – viz strana 22, 23. Nicméně toto neznevažuje jinak názorný a velmi pěkně zpracovaný teoretický základ řešené problematiky.Třetí kapitola je zaměřená na vlastní návrh technologie výroby krytu vysoušeče rukou, v které autor nejprve stanovuje počet tažných operací a navrhuje pomocí graficko-analytické metody ideální tvar přístřihu. V podkapitole 3.3. – Tažný poloměr a tažná vůle, autor volí nejnižší hodnotu velikosti tažné mezery a to 1,15 a 1,3 mm – viz strana 34. Tyto hodnoty však nekorespondují s hodnotami, které jsou uvedeny na výkresové dokumentaci – viz výkres tažnice – 2023-BP-226326-04 – rozměr vnitřního rádiusu 45,4 mm. V podkapitole 3.4. – Síla a práce je vypočtena celková tažná síla, která dosahuje hodnoty 541,3 kN. V textu je uvedena i hodnota “kritické tažné síly“ a to 961,7 kN. Z technického pohledu se již nejedná o tažnou sílu, ale o kritickou sílu, při které již nastane porušení dílce – utržení dna výtažku. Tento nepřesný „terminus technicus“ se poté prolíná celou kapitolou 3. V podkapitole 3.4. je vypočtena hodnota práce, která bude při tažení vykonána a dosahuje hodnoty 108,7 kJ. Autor pro výrobu krytu vysoušeče volí hydraulický lis firmy Dieffenbacher PO 250. Při volbě stroje - zvláště pak v textové části je pouze zmíněná hodnota celkové tvářecí síly 2500kN, která je vyšší než vypočtená tažná síla, nicméně by stálo za zmínku i porovnání přidržovací síly, respektive práce, kterou stroj může vykonat a porovnat ji s vypočtenými hodnotami v podkapitole 3.4., i když je předpoklad, že i tyto hodnoty budou vyhovovat a nebudou mít tak vliv na vhodnou volbu stroje. Autor ověřuje výrobu krytu vysoušeče pomocí numerické simulace v programu PAM-STAMP. Numerické simulace jsou velmi vhodným nástrojem technologa – konstruktéra k ověření zvolené varianty výroby. Pro správné porovnání analytické - výpočtové části s numerickou simulací je nutné dodržet totožné vstupní parametry výpočtu a to je především volbou materiálového modelu – křivkou přirozeného respektive deformačního odporu pro stanovenou střední hodnotu rychlosti přetvoření, teploty apod. – což z obr. 42 není zřejmé. V obrázku 42 se rovněž vyskytují chyby v podobě chybného značení „plastické deformace epsilon“, přičemž se jedná o skutečné plastické přetvoření fi. Stejně tak není zřejmé o jaký průběh napětí se jedná. Zda-li se jedná o křivku přirozeného přetvárného odporu nebo deformačního odporu. I přes tyto nesrovnalosti je vlastní návrh výroby krytu vysoušeče rukou vypracován přehledně a doporučuji práci k obhajobě a udělení titulu Bc. .

eVSKP id 148909