STRACHALA, D. Modifikace struktury křemíkových solárních článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Bc. Dávid Stráchala zpracoval diplomovou práci, jejíž náplní bylo modelování krystalického solárního článku pomocí dvou vybraných programů: PC1D pro jednorozměrný model a COMSOL Multiphysic pro vícerozměrné simulace. Výsledným cílem potom bylo srovnání výsledků simulací s reálnou křemíkovou strukturou a případná optimalizace struktury pro zajištění vyšší účinnosti. S ohledem na dostupné technologie a možnosti spolupracující společnosti Solartec bylo zadání práce splněno. Řešitel práce pracoval aktivně a samostatně s pravidelnými konzultacemi dosažených výsledků. Zvláště je třeba ocenit práci se simulačním programem COMSOL, která není zcela triviální a vyžaduje hlubší znalosti fyziky polovodičů. Diplomová práce je napsána přehledně a po formální stránce splňuje veškeré náležitosti odpovídající studentské práci tohoto typu. Práci doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce pana Dávida Strachaly byla řešena pro potřeby ústavu mikroelektroniky ve spolupráci s firmou Solartec. Zadání práce bylo po odborné stránce středně náročné, vyžadovalo však poměrně doboru orientaci v problematice solárních článků a použití příslušných výrobních procesů. Práce je psána přehledně a její grafická úroveň je velmi dobrá. Použitá literatura odpovídá rozsahu práce, odkazy na literaturu jsou pečlivě citovány a jsou využívány optimálním způsobem. V kapitolách “1 Princip solárních článků” a “2 Vliv výrobních operací na účinnost solárního článku” je příslušná problematika shrnuta na 15 stranách a je velmi dobře vysvětlena. Jen na několika místech se projevuje tendence ke zjednodušování a nepřesnému vyjadřování. V kapitole “3 Modelování solárních struktur programem P1CD” je použití programu demonstrováno na příkladu modelování solárního článku při uvažování zakladních materiálových a technlogických parametrů jako jsou tloušťka substrátu, doba života minoritních nosičů a objemový odpor báze a emitoru. Pro přiblížení modelu reálným podmínkám byl modelován také vliv uspořádání zadní strany článku na rekombinaci a vliv struktury povrchu přední strany článku na opticke ztráty. Kapitola “4 Modelování výřezu solárního článku - Comsol Multiphysics” popisuje filosofii použití tohoto programu. Na rozdíl od předešlé kapitoly se tato kapitola zabývá metodikou sestavení modelů jednotlivých fyzikálních jevů a vytvoření výstupů v podobě dvojrozměřných grafů a diagramů. Těžiště práce je v kapitole “5 Porovnání realizovaných článků s PC1D modelem”. Porovnání bylo provedeno na souboru 7 článků. Vzhledem k malému rozptylu parametrů článků je tento soubor pro demonstrování použitelnosti programu PC1D dostačující. Model P1CD byl následně upraven, aby výsledky lépe odpovídaly realnému článku. Nebyly však provedeny experimenty se změnou jednotlivých parametrů. Dosažené výsledky jsou dle mého názoru uspokojivé a shoda modelu s reálným článkem je vzhledem k použitým prostředkům velmi dobrá. V závěru práce jsou výsledky modelování a kontrolní série vyrobených článků ještě jednou přehledně shrnuty. Kromě porovnání obou programů je zde ještě doporučení pro možné způsoby dalšího zlepšení parametrů článků při technologii používané ve společnosti Solartec. Ve své diplomové práci pan Dávid Strachala prokázal, že je schopen samostatné tvůrčí práce technického charakteru, dokázal se orientovat v dostupné literatuře a zpracovat diplomovou práci v souladu se zadáním. Zadání práce tedy bylo v plném rozsahu splněno.
eVSKP id 74258