PETRÁČEK, S. Vibrodiagnostika elektrických strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Vibrodiagnostika elektrických strojů. Nastudoval problematiku vibrací, které se vyskytují u elektrických strojů. Popsal jednotlivé zdroje vibrací a jednotlivé metody, které slouží k určení jejich jednotlivých zdrojů. Dále provedl několik měření na konkrétních motorech se známými poruchami. Výsledky následně vyhodnotil pomocí FFT. Celkově je diagnostika vibrací velmi složitá problematika a konstatuji, že student se s tímto problémem vyrovnal velmi dobře. Musel nastudovat velké množství informací, které se vymykají běžné náplni studia. Student pracoval samostatně a pravidelně práci konzultoval. Práci doporučuji k obhajobě.
Student se ve své bakalářské práci zabývá vznikem vibrací v točivých elektrických strojích a jejich možnou diagnostikou. V první části práce se student zabývá teorií vibrací, jejich vznikem v elektrických strojích a diagnostickými metodami jejich analýzy. Ve druhé, praktické části práce student provedl měření na čtyřech asynchronních strojích. Tyto stroje byly úmyslně poškozeny již od výroby, aby vykazovaly různé stupně statické a dynamické excentricity. V této části práce, konkrétně v kapitolách 2.1.2 až 2.1.5, je dobře provedena diskuze změřených a zpracovaných veličin získaných během měření, s ohledem na možné poruchy jednotlivých strojů. Na druhou stranu je nutné zmínit, že zde chybí detailnější popis měřených veličin, například zda se jedná o časové průběhy nebo přímo frekvenční spektra, a s tím spojené další matematické zpracování těchto signálů. Další otázka může vyvstat ke kapitole 2.1.1, kde jsou počítány poruchové frekvence ložisek. Proč při jejich výpočtu nebyly použity skutečné otáčky během jednotlivých měření, viz Tab. 2.2, ale byly použity jmenovité otáčky 910 ot./min? Pro detailnější posouzení možných poškození jednotlivých strojů by bylo lepší v práci analyzovat alespoň krátký časový trend jednotlivých vyhodnocovaných parametrů. Jedno samotné měření nemusí být vždy zcela průkazné a nemusí poskytovat dostatečné informace o poruše stroje a jeho aktuálním stavu. Jak sám student píše na straně 42: „Dá se s jistotou říct, že se nejedná o havarijní stav.“. Po stránce formální je práce psána relativně pečlivě, bez závažnějších gramatických chyb a překlepů, s výjimkou vynechání spodního indexu ve vztahu (1.8) a ponechání jednopísmenných spojek a předložek na konci řádku. V textu chybí odkaz na Tab. 2.5, resp. chybí k ní nějaký doplňující text. Student by měl v celé práci dodržovat jednotný styl zarovnání textu a odstavců. Dále by bylo lepší lépe organizovat strukturu jednotlivých kapitol, podkapitol a oddílů, jak je vidět v kapitole 2 Praktická část. Závěrem je tedy možné konstatovat, že zadání bakalářské práce je splněno, a i přes uvedené nedostatky je možné práci doporučit k obhajobě.
eVSKP id 160592