ŠLESINGR, J. Násobič kmitočtu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Dřínovský, Jiří

Předložená bakalářské práce se měla podrobně zabývat měřením a možností realizací násobičů. Student k tématu přistupoval s průměrnou aktivitou. Rozbor jednotlivých řešení násobičů kmitočtu je poměrně povrchní a rozhodně nezahrnuje všechny dostupná řešení. Student měl navrhnout jednoduchý násobič v první části projektu. Slovo jednoduchý pochopil naprosto přesně a návrh postavil na tom nejednodušším, co mohl a to na pasivním monolitickém násobiči. Tím se mu problém celé realizace zmenšil pouze na návrh DPS a krabičky vhodných rozměrů. Ihned při prvním pokusu o realizaci krabičky se však studentovi podařilo rezonančním kmitočty krabičky trefit do rozsahu výstupních kmitočtů násobiče. Z tohoto důvodu došlo k realizaci nového násobiče s menšími rozměry. Ve druhé části práce pak student realizoval násobič pomocí diodového můstku z diskrétních součástek. Je škoda, že studen samostatně neproměřil přenosovou charakteristiky výstupní pásmové propusti, kterou navrhl. Předloženou práci lze i s uvedenými výhradami považovat za splněnou.

Posudek oponenta

Urbanec, Tomáš

Student splnil zadání částečně. V úvodní části, kde se měl zabývat obecnými parametry násobičů a jejich koncepcemi se zaměřil pouze na popis jediného obvodu fy. HITTITE, v této části je velké množství obrázků převzato z katalogového listu obvodu, i když mnohdy stačil odkaz na literaturu. Chybí pojednání o principu násobení, používaných strukturách a jejich přínosech. Naprosto je opomíjeno použití diskrétních součástek, jak aktivních, tak pasivních. Není zmíněno ani řešení s použitím jediné diody. Vynechán je i pohled na signály v časové a kmitočtové doméně. V praktické části student realizoval triviální desku plošného spoje pro integrovaný pasivní násobič, a jeho parametry odměřil pomocí vytvořeného programu v prostředí Agilent VEE. V závěru se pokusil o realizaci násobiče podle literatury ze čtyř diod a vlastního navrženého filtru typu pásmová propust. Pro návrh filtru nevyužil žádný ze standardních postupů a aproximací. Navržený filtr prý byl simulován v Pspice, ale v práci tyto výsledky chybí. Při návrhu desky plošných spojů nebyly respektovány základní pravidla pro její návrh, jako je minimalizace délky spojů, propojení zemních ploch prokovením hned u součástek a pod., tento přístup způsobil odhadem zdvojnásobení indukčností v obvodu. V práci také chybí naměřené kmitočtové charakteristiky navrženého samotného filtru, které by potvrdilo, či vyvrátillo dohady o jeho funkčnosti. Naměřené charakteristiky celku ukazují na jeho naprostou nefunkčnost = minimální konverzní ztráty jsou cca 35dB, v literatuře, ze které student čerpal, se uvádí konverzní ztráty pouze 10dB.

eVSKP id 39267