ŠTEFKO, M. Zdokonalení řídících a analyzačních technik vývojového modelu SPM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Marcel Štefko při práci na zadání této bakalářské práce prokázal výbornou schopnost se rychle učit a osvojovat si znalosti nejen z oborů fyziky. Pracoval na vylepšení vývojového modelu mikroskopu atomárních sil, který má sloužit k popularizaci nanotechnologií a přispět k lepšímu pochopení problematiky sondových mikroskopů. Stávající model doplnil jednodeskovým počítačem tak, aby už nebyl potřeba další prezentační notebook a naprogramoval veškerý software potřebný pro provoz. Dále zpracoval rešerši různých makroskopických analogií sondových mikroskopů, z nichž jednu vybral a na vývojovém modelu úspěšně realizoval. Student zadání v plné míře splnil, pracoval samostatně, svědomitě a celou práci odevzdal s předstihem. Jeho práce poslouží jako základ k publikaci v impaktovaném časopise.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Autor se ve své práci zaměřuje na vývoj modelu rastrovacího sondového mikroskopu (SPM). Využití podobných pomůcek ve výuce pomáhá studentům lépe pochopit základní principy popisovaných zařízení, lépe si zapamatovat detaily a činí výuku atraktivnější. V úvodní části práce je stručně představen princip SPM a několik možností, jak jej demonstrovat. Pro volbu vhodné makroskopické analogie je nezbytné seznámit se s funkcí a principem reálné mikroskopické techniky, jak je v další části práce uvedeno. Praktická část vychází z modelu již dříve sestaveného, který autor doplnil o zpětnovazební řízení v režimu konstantní interakce, poklepový režim mikroskopie atomátních sil a především o řídicí rozhraní. Toto rozhraní je založeno na integrovaném mikropočítači Raspberry Pi, na němž se spouští řídicí software, který autor implementoval v jazyce Python. Závěrečná část se věnuje buzení a charakterizaci oscilací sondy. Mým dotazem do diskuse je typická amplituda a jakost použitého kantileveru a zda autor zvažoval také možnost měření v režimu frekvenční modulace. U jednotlivých nově implementovaných technik postrádám ukázky měření nebo zhodnocení dosažených parametrů. Práci hodnotím celkovým stupněm B a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 83526