KUTÝ, T. Blízká fotometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Bc. Tomáš Kutý měl za úkol zpracovat svou diplomovou práci na téma blízké fotometrie. Jedná se o relativně mladý vědní okruh, který je v současné době prakticky většinou popisován jen v zahraničních publikacích. Před diplomantem byl tedy velmi nelehký úkol, protože musel k tomuto tématu nalézt a zpracovat příslušné zahraniční prameny, což udělal a za co jej velmi chválím. Rovněž jej musím pochválit za jeho osobní angažovanost ve věci přípravy praktického měření, neboť pro tuto činnost bylo třeba vyhotovit úchyt pro jasový analyzátor připevnitelný ke goniofotometru, což se studentovi povedlo, ale v práci to bohužel není téměř vyzdviženo. Stejně tak není v práci zdůrazněno, že pro ověření praktického měření bylo třeba zpracovat poměrně obsáhlé množství dat, které vyžadovalo náročnou přípravu. I tuto část diplomant zvládnul výborně. Po stránce osobních konzultací byl student nadprůměrně aktivní a z jeho častých návštěv bylo patrné jeho osobní zapálení pro věc. Co se týká vlastního textu diplomové práce, tak musím konstatovat, že student splnil všechny body zadání, které mu bylo uloženo. Bohužel ale musím konstatovat, že se v práci vyskytují i drobné nedostatky, jako jsou pravopisné chyby a dost časté překlepy. Po odborné stránce studentovi musím vytknout v některých pasážích použití pojmu „metoda zonálních toků“, kde by spíše mohl být pojem „metoda měření vzdáleného pole“ (viz kap. Úvod, obr. 4 apod.). Také nemůžu souhlasit s tvrzením v úvodu, že systémy pro měření blízkého pole jsou levnější než konvenční přístroje pro měření křivek svítivosti, neboť je tomu právě naopak. Co se týká vlastního popisu jednotlivých měření, tak bych zdůraznil, že v kapitole 4.1.1.3 šlo o měření osvětlenosti pomocí jasového analyzátoru využívající vztahu (36). Potom na původní místo vztahu (36) by bylo vhodnější uvést vztah E=I.cos/r2. Poslední výtku mám ke grafickému zpracování křivek svítivosti, kde se v některých obrázcích vyskytuje záporná hodnota (obr. 36, obr. 41 – obr. 44) a také bych uvítal při grafickém zpracování chyby měření vyjádření v polárních souřadnicích. Navzdory těmto výtkám hodnotím práci diplomanta velmi pozitivně, doporučuji ji k obhajobě a hodnotím stupněm B (85 bodů) velmi dobře.
1. Odpovídá diplomová práce uvedenému zadání v plném rozsahu? Práce splnila všechny body zadání a osnovy. 2. Jak hodnotíte předloženou diplomovou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti? Práce je dobře strukturovaná a má logické návaznosti jednotlivých kapitol. 3. Jiné poznatky, kritické připomínky. Str. 14 – steradián je jednotka prostorového úhlu, nikoliv měřicí přístroj – nevhodná formulace pro laiky. Str. 15 – je skutečně bodový zdroj izotropní? Str. 16, vztah (3) nekoresponduje s popisem jednotky kap. 1.2.3. Sluneční světelná konstanta je 133,8 klx a není nijak ovlivněna atmosférou – je měřena extraterestriálně. Vztah (5) – nevhodné použití obou proměnných (odraznost a propustnost) v jediném vztahu Str. 21, Obr. 4 – k čemu je zde SMP analyzátor? Str. 34 Lambertův zdroj má kosinovou křivku svítivosti, nikoliv rovnoměrnou. Str. 35 bylo by lepší zobrazit graf odchylek v procentech a kartézských souřadnicích. Str. 50 reference na obr. 42 - má být obr. 39. 4. Zda, a v kterých částech přináší diplomová práce nové poznatky? Práce přináší nové poznatky zejména v oblasti praktické, kde byly ověřeny konkrétní přístroje používané na pracovišti diplomanta a získány poznatky o skutečných chybách přístrojů a použitých metodik. 5. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů? Student dostatečně čerpal informace z literatury a jako pozitivní hodnotím i značné množství zahraničních pramenů. 6. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování). Po formální stránce je práce na dobré úrovni, vyskytují se zde však i nepřesnosti a zbytečné pravopisné chyby (vyplívá > vyplývá od slova plynout – str. 32, mohli simulovat > mohly simulovat str. 14 apod., student často používá pojem "obrovský" - do technického textu je toto nevhodné, nic neříkající o skutečném rozměru. 7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)? Práce bude využita v dalším výzkumu pracoviště v uvedené oblasti a lze ji snadno využít i v komerční praxi. 8. Doporučujete práci k obhajobě či nikoliv? Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 84955