VYČÍTALOVÁ, L. Izotopové složení některých ovocných džusů - autenticita z hlediska zastoupení deuteria pomocí SNIF-NMR [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Sečkářová,, Pavlína

Posudek oponenta

Kolář, Kamil

Předložená práce vykazuje vysokou vědeckou hodnotu pojetí zkoumaného problému i profesionalitu zpracování. Teoretická část je logicky členěna a čtenáře srozumitelně uvede do zkoumané problematiky bez zbytečného omílání základních definic a všeobecně známých informací, tak typických pro mnohé diplomové práce. Jako jedinou objevenou nejasnost je možné diskutovat kapitolu "Frakcionace izotopů", kde na straně 12. autorka uvádí, že "k frakcionaci nedochází pokud je substrát kvantitativně konvertován na produkt - např. 13C fermentaci cukrů na ethanol" avšak v kapitole "Fermentace sacharidů na ethanol" na straně 18. k tomu uvádí "Také hodnoty d13C se během fermentace mění. d13C ethanolu je o cca 1 ‰ nižší než d13C u sacharidů - substrátu. Příčinou tohoto rozdílu je izotopová frakcionace spojená s tvorbou CO2 během fermentace". Po stránce orientace v literární rešerši je potřeba vyzdvihnout přehled autorky v zásadních a zlomových pracích v oboru, které jsou zde citovány ve značné šíři. Vytknout je snad možné jen přílišné a sdělovanému ničím neprospěšné kupení citací. Patnáctkrát citovaná definice výpočtů d2H a d13C na straně 11 toho může být typickým příkladem. Přístup k citacím z internetu je zvolen citlivě, tedy především jako "snadný" zdroj přehledných obrázků a schémat, avšak bylo se možné vyhnout použití citací z internetu v textu, přestože tento jev lze v práci považovat za marginální. Pouze v duchu předložené práce a především ambicí jejích kvalit bylo možné tyto citace vyhradit citacím původních autorů myšlenek. Jako příklad této drobné výtky může posloužit citace č. 11, kterou v textu bylo možné nahradit např. citacemi původních prací Calvina a Bensona. Experimentální část je stejně jako teorie jasně a adresně věnovaná potenciálním čtenářům a nezabíhá do nezajímavých podrobností a vysvětlování. Kapitola výsledky a diskuze čtenáře logickým členěním a přehledným zpracováním informuje o dosažených výsledcích a ihned diskutuje případné nejasnosti či odchylky. Ty se především týkají rozložení získaných dat vzhledem k doporučením asociace A.I.J.N., přičemž jako další alternativa možného rozložení přirozených hodnot je nabízen pouze jediný zdroj s 12-ti (ananas) resp. 24 (pomeranč) vzorky (citace č. 27). Diskuze příčin odlišností rozložení hodnot od hodnot doporučených A.I.J.N. je omezena na geografický původ surovin džusů (str. 41). Pozapomenut přitom zůstává pohled na hodnoty D/H vzhledem ke zpracování džusů - tedy dvou hlavních skupin - přírodních čistých džusů a džusů rekonstituovaných. V oblasti praktického využití je v kapitole "Pomerančový džus s přídavky řepného cukru" jednoznačně demonstrována síla a použití techniky a za současného kritického zhodnocení a poukázání na její limity. V závěru práce je opět jasně a stručně uveden výčet provedených prací a jejich kritické zhodnocení, co však chybí zcela, jsou konkrétní výstupy a přínosy práce jak v oblasti prezentace práce např. formou publikační činnosti autorky, tak v oblasti praktického použití a využití naměřených dat, a to přesto, že jejich experimentální získání na autorkou prezentované úrovni kvality je velice cenné. Celkové vyznění práce je však při generálním posouzení nutno vyhodnotit jako výborné a výtky uvedené v tomto hodnocení použít jako doporučení pro další profesní růst autorky, ke kterému nezbývá než popřát hodně zdaru. Možné otázky k obhajobě: Další využití SNIF-NMR a 1H-NMR v autenticitě ovocných džusů případně potravin obecně - možností a omezení? Frakcionace izotopů uhlíku během fermentace? Srovnání s izotopy vodíku, vliv fermentačního média a způsobu zpracování na hodnoty D/H? Odchylky prezentovaných hodnot D/H1 od hodnot doporučených asociací A.I.J.N. - další možné příčiny? Praktické využití prezentovaných dat?

eVSKP id 16423