DVOŘÁČEK, M. Ultrazvukový anemometr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Autor se zabývá návrhem a konstrukcí ultrazvukového anemometru s využitím vývojové desky s mikrokontrolérem. V úvodu práce je vysvětlen princip měření a jeho možné víceosé varianty. Dále jsou popsány jednotlivé komponenty systému, jak je autor zvolil. V další kapitole je rozpracován návrh analogového výstupu a vstupu zařízení (budič a přijímač ultrazvukového senzor) včetně základních simulací v PSpice, bez uvažování reálných vlastností součástek (tolerancí). Následuje popis experimentálního měření s osciloskopem (bez hlubšího rozboru výsledků) a již jen popis programu mikrokontroléru. Student se nedostatečně věnuje faktorům ovlivňujícím přesnost měření, především z hlediska obvodového řešení. Postrádám zmínku o kalibraci, která je patrně nezbytná. Student vůbec nevyužil displej na vývojové desce pro zobrazení základních informací, přestože je to v zadání požadováno. Úprava práce je na průměrné úrovni, úroveň angličtiny by ale měla být lepší. Autor se dopouští i hrubých chyb, slovosled vět je často zcela nesprávný, místy jsou vynechána slova. Je zbytečné zabývat se vysvětlováním funkce operačního zesilovače v invertujícím zapojení, které je všeobecně známé. Obrázky popisující jeho funkci jsou nesourodé. Do práce nepatří popis technologie výroby plošného spoje. Faktem je, že student na svém zadání pracoval kratší dobu, než je obvyklé (1 semestr), navíc v zahraničí.
Cílem diplomové práce bylo navrhnout a realizovat ultrazvukový anemometr pro měření rychlosti větru. Zadání práce nebylo zcela splněno. Student v úvodu práce provedl teoretický rozbor problematiky a popisuje vlastnosti použitých periferií. Dle mého názoru je však rozbor problematiky nedostatečný, práce neobsahuje srovnání dostupných metod řešení problému, zvolená metoda není příliš vhodná, návrh hw částí obsahuje několik závažných nedostatků (nepřesné měření teploty, nevhodně zvolené napájecí napětí, stejnosměrná vazba mezi předzesilovačem a komparátorem, rozdílné komparační úrovně, referenční napětí pro AD převodník, atd.). V práci zcela postrádám srovnávací měření, kalibraci a diskusi výsledků. Zobrazování výsledků na displeji vývojového kytu není v práci nikterak popsána. Z formálního hlediska je práce značně podprůměrná a působí neuceleným dojmem. Patrně byla psána v časové tísni. V textu práce student používá nevhodná či zavádějící tvrzení. Pro značení obrázků se v anglické literatuře používá zpravidla značení Fig. Schéma zapojení uvedené v příloze není kompletní a místy je značně nečitelné. Pro zvýšení přehlednosti bych rozhodně do příloh doplnil pinout konektorů JP1 a JP2 k použitému procesoru. Seznam součástek, předloha pro výrobu DPS a osazovací plán též není v přílohách uveden. Odevzdaná práce má pouze 35 stran čistého textu.
eVSKP id 58458