LOKAJ, J. Výukový nanosatelit formátu PocketQube [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Kvalita textové části předložené diplomové práce je extrémně nevyrovnaná, což je způsobeno zřejmým použitím generativní AI (ChatGPT apod.) v kombinaci s autorským textem v nekvalitní angličtině s množstvím překlepů. Etická stránka použití generativní AI je v současné době předmětem diskuzí, student nicméně měl využitý nástroj v práci explicitně uvést. Základní podmínkou použití AI je kritický přístup autora k vygenerovanému textu. Ačkoliv práce neobsahuje zjevné hrubé chyby, množství textu představuje významově prázdnou výplň (př. str. 48), mnohdy technicky nepřesnou. V některých částech práce je jasně patrné použití AI odpovědi na autorovu otázku bez další editace (př. str. 42). Zejména úvodní pasáže jsou psány perfektní angličtinou a jsou čtivé, další část pak působí jako strojový překlad semestrálního projektu vč. chyb a nepřesností (př. str. 24). Dle mého názoru je vlastně škoda, že když už student AI nástroje využívá, neprovedl s jejich pomocí také korekce vlastního textu (kontrast je zřejmý např. v kap. 4.3.1 nebo kap. 4.3.3.2). Vzhledem ke zřejmému použití generativní AI vychází mé hodnocení zejména z realizační části projektu. Návrh demonstrátoru satelitu požadovaný zadáním student splnil, ačkoliv spíše minimalisticky. Postrádám zejména zaměření na optimalizaci z hlediska proudového odběru a komunikační efektivity, měření skutečných parametrů použitých solárních panelů či popis signálů na konektorech vnitřního pospojování. Plošné spoje vznikly v jediné revizi a vyskytují se na nich proto chyby, typické pro prototypy. Firmware pozemní stanice i satelitu působí funkčně, obsahuje ale množství opakujícího se kódu. Je implementováno minimum příkazů, které jsou nicméně dostatečné pro základní demonstraci funkčnosti. Pro LoRa komunikaci je využíván neefektivní plaintext. Jako PC software základnové stanice slouží běžný terminál. Formální stránka práce je podprůměrná, často je zaměňována desetinná tečka a čárka, nedodrženo formátování textu apod. Na práci je patrné, že značná část vznikala na poslední chvíli, některé zásadní chyby (uzemněný NRST procesoru) odhalené v týdnu před odevzdáním nejsou v dokumentaci opravené.
Student se dle zadání měl seznámit z problematikou nanosatelitů formátu PocketQube, navrhnout koncept a realizovat zjednodušený funkční model v PocketQube formátu pro výukové účely včetně ověření funkce systému nanosatelitu a komunikace. Úvodní část práce obsahuje nezbytný teoretický úvod, kde student popisuje základní parametry konstrukce nanosatelitů PocketQube. Úvod je stručný, nezabývá se detailnějším rozborem jednotlivých bloků a porovnáním prakticky realizovaných koncepcí např. z pohledu zabezpečení proti selhání pro jednotlivé funkční bloky, což je v kosmické technice zásadní. Vzhledem k tomu, že účelem práce je realizace základního demonstrátoru pouze pro využití v laboratorní výuce, lze považovat obsah úvodní části za dostatečný. Navazující kapitola se již zabývá vlastní koncepcí a návrhem modelu nanosatelitu. Student realizoval mechanickou koncepci rámu ve velikosti 2p PocketQube formou 3D tisku. Dále navrhl a realizoval desky řídící a komunikační jednotky OBC+COM a napájecí jednotky EPS. Do rámu poté umístil obě desky jednotek a fotovoltaické panely. Součástí demonstrátoru je také návrh pozemní stanice, která komunikuje se satelitem. Obvodové řešení je standardní bez významných opatření z hlediska selhání a redundancí, které se aplikují v kosmických aplikacích. Výběr komponent je dán především jejich snadnou dostupností a v případě mikrokontroléru zkušenostmi studenta s mikrokontroléry řady STM32. Jsou diskutovány i alternativní varianty především z hlediska spotřeby. Pro základní demonstrační princip lze tuto koncepci považovat za postačující i s ohledem k požadavkům zadání. Výběr lineárního regulátoru LM1117 pro regulaci napětí z akumulátoru složeného ze 3 článků NiMH na napětí 3,3 V není vhodný vzhledem ke značnému úbytku VDO > 1 V, regulátor pak pracuje spíše jako omezovač napětí s velkým úbytkem. Pro daný účel by bylo vhodné použití LDO s nižším úbytkem nebo zvážit použití spínaného regulátoru. Regulátor má dle rozpisky na výstupu kondenzátor s hodnotou 100 nF, ale dle specifikace výrobce má být alespoň 10 µF. Schémata a rozpisky součástek (BoM) v práci jsou nekonzistentní, např. jsou uvedeny rozdílné hodnoty kapacit kondenzátorů, v BoM chybí mikrokontrolér IC1. Student v dalších celkově rozsáhlejších kapitolách popisuje firmware pozemní stanice i modelu nanosatelitu a celkovou koncepci komunikace včetně testování. Členění do kapitol a jazyková úroveň zprávy je na dobré úrovni. Mohla však být věnována větší pozornost celkové úpravě práce (dělená tabulka 3, nekonzistentní BoM vůči schématům) a typografickým pravidlům, např. zápisu matematických vztahů, psaní pomlček a znaménka minus, namísto znaku × psaní písmene x, pro násobení používání znaku *, časté zaměňování desetinné tečky za čárku apod. Student v rámci diplomové práce prokázal komplexní schopnosti v oblasti studia problematiky zadaného úkolu, prezentace řešené úlohy a praktické realizace v oblasti návrhu mechanických dílů, elektronických obvodů, DPS, firmware a testování úspěšně realizovaného systému. Zadání diplomové práce student splnil v požadovaném rozsahu.
eVSKP id 151752