BRŇÁK, M. Změkčování poly(3-hydroxybutyrátu) [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Kučera, František

Student vypracoval BP na téma zabývající se změkčováním PHB. Literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky řešeného zadání, které využil při řešení praktické části. V průběhu realizace práce úspěšně řešil potíže související s experimentální činností. Práci vypracoval samostatně, velmi kladně hodnotím aktivní přístup a zaujetí pro experimentální činnost. Pravidelně konzultoval dílčí postup řešení a dosažené výsledky. Celkově hodnotím studenta stupněm výborně - A.

Posudek oponenta

Petruš, Josef

Předložená bakalářská práce se zabývá změkčováním poly(3-hydroxybutyrátu) (PHB) aplikací vybraných druhů komerčně dostupných změkčovadel s následnou termickou a mechanickou charakterizací připravených materiálů. Literární rešerše je koncipována v souladu s požadovanými výstupy experimentální části. Kladně lze hodnotit snahu o nadhled literární části obsahující informace přenositelné do experimentální činnosti, např. způsoby změkčování polymerů, problematiku zpracování PHB či inspiraci změkčováním PVC. Za slabinu teoretické části považuji poměrně strohé informace citované z odborných publikací, které by významně obohatily uváděné fundamentální poznatky. Také výčet dostupných změkčovadel, uvedených v kap. 1.3, by bylo vhodnější uvést až v přehledu použitých chemikálií v experimentální části. V součtu s tímto doporučením se i kap. 1.5, popisující principy metod pro charakterizace měkčených materiálů, jeví jako nadbytečná a mohla by být obsažena v kapitole spojující vliv změkčovadla a charakterizaci měkčených polymerů. Z faktických chyb lze jmenovat shodné struktury pro ATEC a ATBC na Obr. 6 a 7 (str. 16 a 17), kterou lze přisoudit patrně autorově nepozornosti. Praktická část je v souladu s vytyčenými cíly a čerpá ze znalostí uvedených v literární rešerši. Z textu je zřejmý zájem studenta o řešenou problematiku, což je patrné například z praktického ověřování a úpravy metodiky změkčování PHB pro dosažení co nejlepších výsledků. V úvodu experimentální části by bylo vhodné umístit přehlednou tabulku připravených vzorků se snadno odvoditelným značením, které se, dle mého názoru, trochu zbytečně skládá ze zkratek komerčních názvů jednotlivých změkčovadel a čísel (dle typu změkčovaného PHB), což může čtenáře lehce dezorientovat. Až na výjimky (např. Tab. 12 a 13) autor uvádí odkazy na tabulky a grafy v textu, což přispívá ke snadnější orientaci v textu. V kap. 4.3 zaměřené na studium termické stability PHB je odkaz na TGA křivky na Obr. 16–18 a Obr. 20–21, avšak pořadové číslo obrázků je ve skutečnosti nižší o jedno. Značnou pozornost autor věnuje vlivu struktury aplikovaných změkčovadel na změnu teploty skelného přechodu, teploty tání, krystalinity či tvrdosti. Na základě dosažených výsledků, které dokládají zvládnutý proces změkčování PHB, je autorem vedena diskuze s kritickým pohledem na dosažené výsledky a návrh dalších experimentálních činností se zaměřením na odkrytí vlivu samotného PHB na proces změkčování. Za pozornost by jistě také stálo posouzení vlivu koncentrace změkčovadla, která je v práci konstantní u všech připravených vzorků. Závěr práce stručně a výstižně vyzdvihuje podstatné výsledky experimentální činnosti a nabízí možný směr pokračujícího výzkumu. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a celkově hodnotím stupněm A – výborně.

eVSKP id 90670