JÍLEK, M. Hodnocení fyzikálních polí v krajinné lokalitě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Úkolem studenta bylo seznámit se s existencí a teoretickým popisem základních fyzikálních polí ve volné přírodě. Ve zvolené krajinné lokalitě měl hodnotit radiační pozadí, radonový index území, geomagnetické a elektromagnetické pole. Podmínkou ovšem bylo předchozí prostudování metodik měření, znalost hygienických limitů jednotlivých polí. Zdůvodnit měl i volbu užitých měřicích přístrojů. Pro zvolenou krajinnou lokalitu měl také připravit digitalizovanou kartografickou mapu. Výsledky provedených měření měl zpracovat ve zvoleném geografickém informačním systému a vhodně je prezentovat. Předložená práce po obsahové stránce rámcově splňuje požadovaný rozsah zadání. Výhrady jsou ovšem k prezentaci dosažených výsledků, které nejsou korektně komentovány. V práci nejsou uvedeny obrázky v kapitole 7 na které je odkazováno, není blíže popsána práce s geografickým informačním systémem QGIS, není doložen program pro zobrazování reliéfů v Matlabu. Užité programové aplikace nejsou odpovídajícím způsobem doloženy, takže není patrné jak student dospěl k uvedeným výsledkům. Překvapivé je však tvrzení, že intenzita elektrického pole se udává ve V/m2 (str. 24) a že komfort lokality byl hodnocen z netepelných účinků – SAR (str.24). Po formální stránce je práce zatížena nesčetnými nepřesnostmi a jazykovými prohřešky, nedokončeným textem vět, překlepy. Ani jediný literární odkaz neodpovídá citaci v seznamu literatury, řada odkazů ani neexistuje. Obrázky s převzatými xeroxy jsou nesrozumitelné a rozmazané, nevhodné velikosti. Naprosto chybí seznam užitých symbolů a zkratek, seznam obrázků. Pracovní aktivitu studenta na tématu diplomové práce je obtížné hodnotit s ohledem na to, že student byl v kombinované formě studia a sídlil v Praze. Konsultace využíval jen náhodně, připomínky k obsahu práce však respektoval. Vzhledem k uvedeným nedostatkům nelze předloženou práci akceptovat a považovat za odpovídající základ pro další inženýrskou práxi. Práci je třeba dopracovat. V této podobě ji nemohu doporučit k obhajobě a hodnotím jako nevyhovující.
Předložená diplomová práce se zabývá tématem měření a hodnocení fyzikálních polí ve volné přírodě. Konkrétně bylo úkolem vyhledat a zmapovat vhodnou lokalitu z pohledu radiačního pozadí, radonového indexu, velikosti elektromagnetického a geomagnetického pole. Student nastudoval metodiku měření jednotlivých polí a provedl terénní měření ve vybrané lokalitě. Výsledky jsou následně srovnány s legislativními limity pro dané fyzikální pole a zakresleny ve formě reliéfů pomocí Matlabu. Není však zřejmá orientace změřeného reliéfu vzhledem k vybrané lokalitě. K tomu měl zřejmě sloužit zmiňovaný geografický informační systém Quantum GIS, který však není v práci popsán a jediným jeho výstupem je ukázka hybridní mapy v přílohách bez bližšího popisu měřeného pole. Nutno podotknout, že rozsah zadání je s výše popsanými výhradami splněn. Kvalitu práce velice snižuje její formální stránka, která činí předložený text nepřehledným a téměř nečitelným. V textu se vyskytuje velké množství překlepů a nesrozumitelných nebo nedokončených vět (např. strana 7, 19, 40, 47 a další). Práci s obrázky a s jejich odkazy považuji za největší slabinu formální stránky. V celém textu je jen málo obrázků, na něž se autor odkazuje správně. Vyskytuje se zde množství obrázků, na něž chybí v textu odkaz, takže není zřejmé, z jakého důvodu je do práce zařazen (např. obr. 3.3, 3.5, 4.3, 4.5, 5.1). U obrázků 4.5 až 4.7 chybí popisky. Odkazy na obrázky 3.1(str. 20), 4.1(str. 29) nebo 4.2(str. 31) se odkazují evidentně na jiný obrázek. Odkazy 7.1 až 7.6, 7.13 a 7.14 se odkazují na obrázky, které neexistují. Kapitola 5.3 předchází v textu kapitolu 5.2 a jejich názvy neodpovídají obsahu. Dále je v práci využito nestandardního formátování rovnic (např. 7.2 a 7.3) a rovnice 3.5 je vložena formou obrázku. Ostatní rovnice jsou přitom evidentně tvořeny v editoru rovnic. Práci s literárními zdroji považuji rovněž za nedostatečnou. Odkazy na literaturu v textu směřují v mnoha případech na literární zdroje s jinou problematikou. Příkladem je odkaz [1] na straně 8 a 9, [2] na straně 19 a 20 nebo [10] na straně 29, 31 a 32. Odkazy na zdroje 25 až 28 neodkazují nikam, protože seznam čítá pouze 24 položek. Odkazy jsou v textu většinou řazeny na konec odstavce, a proto není vždy zřejmé, ke které konkrétní informaci se vztahují. V elektronické verzi je asi polovina odkazů opatřena křížovým odkazem na seznam literatury. Tyto odkazy jsou však propojeny s náhodnými stránkami dokumentu a jen zřídkakdy se seznamem literatury, což čtení textu nepříjemně komplikuje. Funkční je snad jen odkaz číslo 20 pod obrázkem 3.2. Předložený text zejména po formální stránce zdaleka nesplňuje požadavky na úroveň závěrečné inženýrské práce a doporučoval bych jej dopracovat. Z výše popsaných důvodů práci nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102403