DOHNAL, M. Provoz elektrizační soustavy s velkým počtem netočivých zdrojů elektrické energie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Martin Dohnal zpracoval diplomovou práci na téma: Provoz elektrizační soustavy s velkým počtem netočivých zdrojů elektrické energie. Zadání práce bylo poměrně složité a řešená problematika není na úrovni České republiky zatím řešena. Proto při teoretickém studiu musel student vycházet pouze ze zahraničních zdrojů, které jsou relevantní k dané tématice. Zejména se jednalo o zdroje z databází IEEE a Scopus. Student z hlediska požadavků splnil zadání. V některých případech i překročil požadované výsledky. Konzultoval pravidelně. Postup práce i programové prostředí bylo zvolené korektně vzhledem k problematice. Využitelnost výsledků v praxi je poměrně velká vzhledem k řízení sítí s rozsáhlým zastoupením netočivých zdrojů. Grafická úprava práce je na vysoké úrovni, kromě obrázku 4.2. K stylistické části hodnocení nemám výraznějších připomínek (na straně 36, vztah 4.9, vysvětlivky přetekly stránku). Ve vztahu 4.1 jsou uvedeny nepřesnosti vzhledem k jednotce MVA. Kapitoly jsou logicky uspořádány a předkládají ucelený přehled o problematice. Oceňuji velmi rychlou orientaci v prostředích PSCAD, Gnuplot i LaTeX. Vzhledem k složitosti tématu a odpovědného přístupu studenta hodnotím práci stupněm A a navrhuji ocenění děkanky za diplomovou práci.
Diplomovou práci zabývající se provozem elektrizační soustavy s velkým počtem netočivých zdrojů elektrické energie lze z hlediska tématu a očekávaných výsledků označit za velmi aktuální, náročnou a nadstandardní. I když na dané téma existuje celá řada již publikovaných prací, jsou spíše povahy úvahové, bez konkrétních výsledků, nebo s vědeckým systematickým přístupem, ale zaměřeným na parciální problém. Tato práce si klade ambice postihnout situaci v celém rozsahu, i když v menším měřítku, a ukázat problematiku prostřednictvím příkladových studií. První tři kapitoly práce shrnují provedenou rešerši, kterou mohu označit za ucelenou, výstižnou, pracující s velkým počtem relevantních zdrojů a v zásadě správnou, vhodným způsobem uvozující hlavní část, která má rovněž tři části s logickou a navazující strukturou. Pro dosažení vytyčených cílů vytvořil student ucelený soubor modelů v prostředí PSCAD, které jsou maximálně efektivní, přitom vykazující v podstatě všechny potřebné vlastnosti pro studium frekvenční odezvy elektrizační soustavy s netočivými zdroji. Jejich vlastnosti a schopnosti jsou poté demonstrovány na vhodně vybraných příkladech simulací. Za jeden z hlavních výstupů/výsledků práce lze považovat, vedle vytvořeného nástroje v podobě modelů, že bylo ukázáno, že statické měniče mohou za určitých podmínek emulovat přirozenou setrvačnost točivých strojů/zdrojů. Bohužel postrádám hlubší rozbor výsledků v závěru s formulací výstupů, zda výsledky dávají potřebné odpovědi. Formální a jazyková stránka je bez připomínek. Z technického hlediska nám k práci následující komentáře, připomínky a související a doplňující dotazy: - Str. 27 (4.1), v souvislosti se zdánlivým výkonem S (MVA) se píše o výrobě, spotřebě ztrátách! V souvislosti s tím se chci zeptat jak se akumuluje zdánlivý výkon? (str.27). - Fázorový diagram na obr. 5.2 není správný. - Popis chyby měření frekvence na str. 56 v souvislosti s popisovaným mechanizmem změny není korektní. Co je skutečnou podstatou jevu, při kterém všechny běžné algoritmy pro estimaci frekvence vykazují přechodnou změnu ve velikosti, aniž by fakticky ke změně frekvence došlo? - Je odezvu ve výkonu na obr. 25b skutečně možno nazvat chybou? Jaké jsou okamžité poměry v napětích a proudech při vzniku stavové změny a v průběhu odezvy? - Str. 59, "Ekvivalentní zdroj dodává přibližně 1.9 MW výkonu, což odpovídá ztrátám na impedancích sítí" Za prvé tvrzení je chybné a za druhé není hodnota ztrát příliš vysoká? - Předpokládám, že modelování větví soustavy nebylo pomocí bloku RLC zátěže, jak je uvedeno na str. 59, ale sériovým RLC modelem větve. - Na str. 61 je napsáno, že ekvivalentní zdroj je zdrojem nekonečného výkonu, avšak v tab. 6.1 je vyčíslena impedance tohoto zdroje na 1Ohm+20.3mH. Jak to tedy je? - Ke kap. 6.2.1, nelze měnit jen integrační konstantu bez proporcionální. Jaká je odezva PI regulátoru v uzavřené smyčce na skokovou změnu žádané hodnoty, když budu měnit integrační konstantu při konstantní proporcionální konstantě? - V souhrnu jsou všechny provedené simulace odezvy statických měničů zdrojů provedeny pro případy, kdy nastane nedostatek výkonu v síti, frekvence klesá a tudíž se uvažuje potřebný nárůst dodávky z těchto zdrojů. Je však problematické si u zdrojů typu FVE nebo VTE představit zajištění potřebné kladné regulační rezervy. To neznamená že to není možné. Za běžnější a praktičtější bych považoval testy principiálně opačné. Nicméně lze očekávat, že výsledky simulací by byly srovnatelné. - K experimentu v kap 7.1, jaká by byla odezva systému (PLL) z hlediska frekvence, kdyby se změnil charakter zátěže (byla by jiná bilance jalových výkonů, nastal by přebytek jalového induktivního výkonu v síti)? Přes uvedené připomínky považují práci za, jednoznačně originální, zdařilou a přínosnou, především pro budoucí studium kritérií frekvenční stability soustavy a doporučuji ji k obhajobě s návrhem hodnocení 90/A.
eVSKP id 103027