POPOVSKÝ, P. Návrh kamerového systému na platformě VC5 a Vision Designer [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Zadání diplomové práce Bc. Pavla Popovského patřilo mezi středně obtížná témata. Cílem bylo vytvořit pokud možno univerzální šablonu pro vizuální systém v prostředí Cognex Vision Designer a tuto ověřit vytvořením testovacího pracoviště na platformě VC5 pro kontrolu zvoleného výrobku/konektoru. Práce byla zpracována pro TE Connectivity Kuřim pod konzultantem Mgr. Romanem Procházkou. Student pracoval při řešení tématu iniciativně a samostatně, většinu času trávil přímo u ve výrobních prostorách a řešil práci zejména s ohledem na praktickou stránku. K řádnému splnění úkolu musel diplomant nastudovat a osvojit si Cognex Vision Designer, který je relativně novým nástrojem (od 2015), vytvořit šablonu umožňující připojení na kamery, IO rozhraní jednotky VC5, PLC a samozřejmě také uživatelské rozhraní pokrývající předpokládané nejčastější požadavky na kamerový kontrolní systém. Následně vytvořil modelové pracoviště pro kontrolu konektoru MQS. Samozřejmostí byla kalibrace scény a ověření způsobilosti (capability study). Práci lze považovat jako dílo diplomanta, po stránce praktické hodnotím kladně zejména s ohledem na pozitivní posudek konzultanta. Práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení diplomové práce stupněm A (90).
Zadání diplomové práce spočívalo především ve vytvoření universální šablony pro typické úlohy strojového vidění řešené ve společnosti zabývající se výrobou kabeláže a konektorů. Již v rámci zadání byla pro řešení stanovena platforma VC5 a prostředí Vision Designer od firmy Cognex. Funkčnost navržené šablony měla být ověřena na vybrané úloze inspekce konektorů. Zadání lze hodnotit jako středně časově i odborně náročné, spojující několik oblastí – optiku, zpracování obrazu, programování, PLC, statistiku a další. Všechny body zadání byly podle mého názoru úspěšně splněny. Předložený dokument má se všemi náležitostmi celkem 72 stran. Po úvodu a představení motivace a cílů práce je ve druhé kapitole postupně stručně popsána teorie týkající se jednotlivých v práci dále využívaných oblastí – strojového vidění, jednotky VC5 a prostředí Cognex Designer a statistického vyhodnocení výroby a měření. Zde mohla být možná alespoň naznačena i jiná řešení nabízená konkurenčními firmami pro usnadnění vývoje aplikací strojového vidění a alespoň řádově zhodnocena finanční náročnost řešení založeného na produktech firmy Cognex. Třetí kapitola se již věnuje přímo vývoji modulární a flexibilní programové šablony pro aplikace kamerových inspekcí. Popsány jsou jednotlivé využité funkční bloky zařazené do logické sekvence. Bloky byly vybírány z možností nabízených přímo vývojovými nástroji firmy Cognex, mnoho bloků bylo však třeba vhodně nastavit či doplnit vlastními skripty v jazyce C#. Řešeno je tak připojení senzorů, sběr snímků, kalibrace, zpracování obrazu, zpracování a ukládání výsledků inspekce atd. Ošetřena je i snadná správa variant výroby či potřeba různých uživatelských přístupů. Pro komunikaci s dalšími částmi systému byla zatím zpracována pouze DIO komunikace s budoucím plánem podpory Profinet. V druhé části třetí kapitoly je popsáno i navržené uživatelské rozhraní nabízející mnoho obrazovek pro různá nastavení, zobrazení výsledků, ale i vývoj samotné aplikace zpracování obrazu. Čtvrtá kapitola se věnuje jednoduché zvolené testovací aplikaci, konkrétně měření dvou rozměrů pro ověření správné pozice zámku v bloku kavity MQS konektoru. Popsán je návrh laboratorního pracoviště včetně výběru vhodných komponent (kamera, objektiv, osvětlení, fixační prvky) a jejich uspořádání. Kladně hodnotím především nepodcenění výběru vhodného osvětlení, kdy student postupně otestoval a vyhodnotil tři typy světel. Primárním cílem této aplikace je však ověření funkčnosti navržené šablony, proto se kap. 4.3 věnuje výčtu potřebných úprav předpřipravené šablony pro uzpůsobení na konkrétní aplikaci. Ty spočívaly především v omezení na jednu zdrojovou kameru (šablona navržená až na 4 kamery) a tomu odpovídající úpravy množství výstupů a zobrazení. Další podstatné úpravy se týkaly již jen přímo bloku zpracování obrazu, který se bude vždy lišit podle dané úlohy. Pro měření potřebných vzdáleností na konektoru student vhodně zřetězil standardní nástroje VisionPro knihoven – vyhledání naučeného vzoru, hledání hran a určení kolmých vzdáleností. Je otázkou zda universálnost šablony lze testovat pouze na jedné úloze, která navíc jistě sloužila při jejím návrhu. Zajímavé by bylo, kolik změn bude šablona vyžadovat pro typově jiné úlohy. Součástí čtvrté kapitoly je i pro oba měřené rozměry popis testu a vyhodnocení MSA analýzy a Capability Study. Předložený dokument má dobrou grafickou úroveň. Je řazen v logickém sledu a jednotlivým problémům je věnován odpovídající prostor. Vytknout lze několik překlepů a gramatických chyb. Chybu také vidím v nečíslování vztahů a např. v nejednotnosti značení násobení či zmatcích v názvech proměnných (str. 43). Práce i přes zmíněné nedostatky jistě svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta, proto ji navrhuji k obhajobě s návrhem na klasifikaci C.
eVSKP id 111062