HABLÁK, J. Návrh a implementace modulu pro analýzu zatížení koleje v pevné jízdní dráze [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Hadraba, Petr

Práce se zabývala možností měření zatížení kolejnice pomocí piezosnímače. Pevná jízdní dráha se oproti konvenční trati vyznačuje menšími deformacemi a přetvořeními, a proto tato práce ověřovala, zda piezoelektrické snímače mohou ve spojení s pomalými přejezdy poskytovat dostatečné napětí pro analýzu zatížení. Práce byla rozdělena do dvou hlavních částí. V první, výpočetní části, student navrhl umístění senzoru, definoval očekávané přetvoření a stanovil vztah mezi zatížením a měřeným signálem. Druhá část se věnovala návrhu a přípravě experimentu, včetně jeho samotné realizace. Student k práci přistupoval aktivně, bohužel docházelo k častému nepochopení, které vedlo ke značnému opakování dílčích částí, což výrazně zpomalovalo postup prací. V důsledku toho zbylo na závěrečnou experimentální část málo času, pro případné opakování experimentu a zpřesnění výsledků. Stejně tak celkové zpracování práce utrpělo touto časovou tísní jak po formální, tak po obsahové stránce. Co bych naopak chtěl vyzdvihnout je studentova schopnost navrhnout přípravek pro zkušební stroj, který umožňuje testování vzorků v tříbodovém ohybu s jemnějším posuvem, kdy projevil konstruktérské nadání. Celkově pro zmíněné nedostatky hodnotím práci za C

Posudek oponenta

Lošák, Petr

Diplomová práce se zabývá návrhem a ověřením měřicího modulu pro analýzu zatížení koleje v systému pevné jízdní dráhy. Práce je rozsáhlá a kombinuje analýzu pomocí metody konečných prvků, analytické řešení a experiment. Autor prokazuje schopnost samostatně navrhnout a realizovat měřicí modul včetně mechanické konstrukce. Výsledky z numerických simulací a experimentu jsou v práci porovnávány a interpretovány. Název práce je „Návrh a implementace modulu pro analýzu zatížení koleje v pevné jízdní dráze.“ Při čtení se zdá nelogické, že autor provádí všechny ty výpočty není jasné, kam tím směřuje. To se čtenář dozví až v posledních kapitolách. Bylo by vhodné seznámít čtenáře se záklaní myšlenkou někde v úvodu práce. Některé tvrzení jsou nešťastně formulovány, například věta „Základným pravidlom pri vytváraní modelu je to aby model bol čo najjednoduchší“ není správně, protože úroveň modelu musí být volena s ohledem na charakter řešeného problému. Popis okrajových podmínek aplikovaných na kolejnici by měl být podrobnější. Nikde není uvedeno, jaké stupně volnosti odebírá vazba remote dispacement aplikovaná na oba konce kolejnice. V kapitole 3.7 autor popisuje skrip v pythonu, poměrně detatlně se zabývá jednotlivými funkcemi, ale skript není k diplomové práci přiložen, takže ten popis je úplně zbytečný. Formální a stylistické nedostatky: V textu se opakovaně vyskytují chyby ve formátování citací (např. „Chyba! Nenalezen zdroj odkazu.“), chybějící mezery mezi čísly a jednotkami, nebo nesprávné skloňování. Styl grafů a tabulek je nekonzistentní – některé jsou ve slovenštině, jiné v angličtině, různé fonty, styly popisků, někdy chybí mřížka (grid). Str 31. Graf 2 popisuje přetvoření v ose y, ale v celé jsem nenašel obrázek se souřadnicovým systémem. V některých částech textu jsou zbytečně prázdná místa (např. str. 24, 32), což narušuje plynulost čtení. Autor často kombinuje slovenštinu a angličtinu. Například na straně 35: „Prostredníctvom numerickej derivácie bola neskôr počítaná deflection v mm a strain.“

eVSKP id 165742