PETROVSKÝ, L. Analýza nakolik se různá velikost rezonančních skříní kontrabasu podílí na barvě nástroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student měl za úkol nahrát několik kontrabasů, změřit a vyhodnotit vybrané tóny v různé dynamice, porovnat spektra, zastoupení harmonických složek a jejich moduly i složek neharmonických, dále analyzovat formantové oblasti. Měl se zaměřit na akusticko-mechanické vlastnosti nástrojů a dát je do souvislosti s témbrem, najít vzájemnou korelaci. V teoretické části se věnuje tvaru nástroje (rovné či klenuté horní desce, tzv. efům ad.), ale v případě měřených nástrojů se o konkrétní a jedinečné stavbě rezonančních skříní a desek už nic nedozvíme. Oceňuji podrobnou teoretickou část o mechanicko-akustických parametrech nástrojů. V kapitole o měření postrádám metodu výpočtu FFT a STFT i způsob kalkulace a využití LPC. Kapitola o vlastním měření obsahuje téměř 80 stran, nebylo ale třeba slovně (ba otrocky) popisovat harmonickou složku po složce. Stačilo vždy shrnout nejdůležitější rozdíly mezi nimi. Chybí pak souvislost mezi témbrem a jedinečnými mechanickými vlastnostmi daného nástroje – student detailně a správně identifikoval formanty a vlnovou délku, která s nimi souvisí, ale ani nenaznačil, kde se v rámci nástroje mohou tyto rezonátory nacházet (stačí určité plochy na deskách utlumovat nebo citovat literaturu a články, které jsou tyto parametry měřeny). Formálně není práce na dobré úrovni, jde vidět, že je šitá horkou jehlou: tabulky by měly být zarovnány s textem a mít stejnou velikost písma, grafy mají nečitelné popisky a leckdy i obsah a třeba i chybí jednotky (např. u vlnové délky). Text vrství stejná slova, např. str. 25 „…je však ze tří ta nejjemnější, což je způsobeno nejslabší intenzitou harmonických složek. Barva druhého kontrabasu zní ze všech nejjasněji, což je způsobeno zesílením druhé harmonické složky. Barva třetího kontrabasu zní taktéž ostře, což je způsobeno nárůstem 3. a 6. harmonické složky…“ Slovo spadá se např. v kapitole o měření opakuje 112x. Citace nejsou propojeny do referencí. Je škoda, že studen nepracoval průběžně a dokončení práce nechal na poslední chvíli. Otázka k obhajobě: Když v závěru tvrdíte, že „měřený kontrabas s největšími rozměry má rezonančních módů nejvíce“, vysvětlete proč a kde se mohou na nástroji nacházet.
Bakalářská práce má 108 stran, kromě úvodu sestává ze 4 kapitol, závěru, literatury (12 citací), seznamu symbolů a zkratek a obsahuje přílohu, která je uvedena odděleně. Cílem práce bylo provést spektrální a LPC analýzu tří kontrabasů, které mají různou velikost rezonančních skříní. Nejprve student uvedl základní informace o nástroji, popsal stručnou historii vývoje nástroje a definoval jeho akustické a mechanické vlastnosti. Stěžejní je kapitola 4, kde je uveden způsob a výsledky měření. Byl zvolen vzorkovací kmitočet 48 kHz, délka rámců 2048 vzorků (tj. 42,66 ms) s polovičním přesahem. Zde velmi chybí diskuse o tom, jak by mělo vypadat spektrum signálu kontrabasu, proč byla zvolena tato délka rámce, v jaké kmitočtové oblasti by se měla nacházet většina složek spektra apod. Bylo sice provedeno hodně různých měření, ale bez této základní analýzy jsou získané výsledky nevěrohodné. Také uvedené spektrogramy jsou špatně čitelné a jde spíše o pocitové hodnocení podle barev než o důkladnou analýzu složek spektra. Podobně chybí popis toho, jak byl zvolen řád modelu lineární predikční analýzy, protože na správné volbě řádu modelu záleží přesnost analýzy formantů. Připomínek podobného typu by bylo možno uvést více. I přes uvedené poznámky lze konstatovat, že student splnil zadání.
eVSKP id 153762