ŠLOSÁROVÁ, K. Vývoj a optimalizace metod pro důkaz vybraných druhů ovoce v potravinových výrobcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Bakalářská práce Kataríny Šlosárové byla zaměřena na důkaz přítomnosti manga v ovocných pyré pomocí molekulárně biologických a instrumentálních technik. Studentka přistupovala zodpovědně jak ke psaní teoretické části, tak i k řešení experimentální části práce. Poměrně rychle si osvojila dovednosti potřebné ke zvládnutí metod využitých v této práci, pracovala samostatně a experimenty si zvládla dobře zorganizovat. Bez jakýchkoliv konfliktů či problémů také kooordinovala svoji práci s prací dalších šesti studentek využívajících stejné přístroje. Výsledky experimentů byly konzultovány průběžně během celé doby řešení experimentální části práce. Studentka také aktivně využívala konzultace při zpracování výsledků. Její práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm B - velmi dobře.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
Predložená bakalárska práca sa na 58 stranách zaoberá detekciou manga v potravinárskych výrobkoch pomocou primerov špecifických pre mango metódou qPCR. Zadanie práce bolo splnené a práca je napísaná takmer bez gramatických chýb na dobrej jazykovej úrovni. Obsahovo by však mohla byť kvalitnejšia. Študentka celkovo citovala 66 zdrojov, iba polovica z nich predstavovala zdroje zahraničné a len 13 zdrojov tvorili zahraničné odborné články. Za obzvlášť problematické považujem citovanie neodbornej literatúry (16-19) – nerecenzované populárne knihy bez citácie zdrojov. Teoretická časť je členená logicky, ale s ohľadom na tému práce by bolo prínosné, keby sa študentka venovala aj použitým metódam v súvislosti s falšovaním potravín. Čitateľ by pre lepšie pochopenie experimentálnej časti ocenil detailnejšiu teóriu o rastlinnej DNA a jej amplifikácii zameranej na konkrétne kroky, ktoré boli v práci optimalizované. Chýbajú aj dôležité informácie o použitých primeroch – ich charakteristika, rozdiel medzi špecifickými a nešpecifickými primermi, či dôvod ich výberu (napr. že použité primery ohraničujú úsek génu špecifický len pre daný rastlinný druh). Ako zloženie každého rastlinného materiálu, aj pre mango platí, že jeho chemické zloženie je variabilné. Študentka ale v tabuľkách 1.-3. uvádza veľmi presné hodnoty bez odchýliek, čo je zavádzajúce. Obrázky 2 a 3 sú veľmi nízkej kvality, ťažko čitateľné a v inom jazyku ako je napísaná práca. V teoretickej časti úplne chýba stratégia výberu fenolických látok pre detekciu pomocou HPLC a akákoľvek zmienka o týchto látkach, pritom jedným z cieľov práce je ,,výber látok využiteľných ako markery pri charakterizácii ovocnej zložky potravín“. V experimentálnej časti sa študentka venovala primárne metóde qPCR, detekcia fenolických látok špecifických pre mango je spomenutá len okrajovo. Študentka v postupoch neuvádza zloženie negatívnej kontroly, ktorú používala pri každom experimente. Pri mnohých krivkách topenia a amplifikačných krivkách sú použité farby kriviek veľmi podobné a preto pôsobia neprehľadne. Dojem z práce znižuje chýbajúca diskusia výsledkov - v práci sú uvedené väčšinou len výsledky pozorovania, uvediem to na príkladoch. Na str. 30 napr. študentka píše, že krivky topenia mali optimálny tvar, ale nešpecifikuje čo znamená ,,optimálny”, prípadne s čím krivky porovnáva. Tiež uvádza, že bola u vybraných primerov dosiahnutá vyššia účinnosť reakcie, no nediskutuje na základe čoho k tomuto záveru prišla (vyšší signál fluorescencie po menšom počte cyklov a pod.). Pri obrázkoch z agarózovej gélovej elektroforézy by bolo dobré uviesť hľadané veľkosti bendov. Očakávalo by sa, že sa bude študentka pri diskusii opierať o teoretickú časť práce a porovnávať výsledky s odbornou literatúrou, no to v práci chýba. Na konci experimentálnej časti - str. 49, obr. 35 študentka píše, že krivky topenia boli namerané prístrojom LightCycler, pritom v predošlých častiach uvádzala výsledky HRM analýz - nie je teda jasné na akom prístroji a v akom nastavení boli namerané krivky v hlavnej časti práce 5.1.1 - 5.3.2 (v metódach zmienka o postupe tohto merania chýba). Na základe vyššie uvedeného konštatujem, že práca splňuje nároky na VŠKP, hodnotím ju známkou C - dobre a doporučujem k obhajobe.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | ||
Logické členění práce | A | ||
Využití literatury a její citace | D | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Kvalita zpracování výsledků | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | C |
eVSKP id 131416