Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Kovalčík, Adriána

V bakalárskej práci s názvom „Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek“ študentka Lucie Hrušková stanovovala rozpustnosť Kraft lignínu vo vode, organických rozpúšťadlách a ich zmesiach. Ďalšou úlohou bola frakcionácia lignínu za účelom prípravy nanočástic. Nanočástice ocharakterizovala pomocou DLS a FTIR spolu so stanovením ich antioxidačných vlastností. Ciele bakalárskej práce študentka splnila v plnom rozsahu a získané výsledky majú potenciál pre aplikáciu v ďalšom výskume. Študentka sa výborne orientovala v literatúre a bola aktívna pri navrhovaní nových postupov práce, v laboratóriu bola samostatná a celkovo jej práca poukazovala na jej obrovský záujem o danú tému. Vyzdvihla by som fakt, že Lucie Hrušková bola precízna, zručná a pracovitá. Dohodnuté konzultácie využívala a dodržiavala zadané termíny kontroly práce. Oceňujem maximálny prehľad študentky v získaných dátach a jej schopnosť vyhodnotiť dáta v programe Origin. Študentka vyhodnotila a diskutovala výsledky na relevantnej úrovni a došla k správnym záverom práce. Celkovo som s úrovňou bakalárskej práce, tak s teoretickou časťou ako aj s experimentálnou časťou veľmi spokojná a preto ju hodnotím známkou výborne (A) a odporúčam k obhajobe.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Bakalářská práce Lucie Hruškové je zaměřena na problematiku charakterizace rozpustných frakcí zvoleného vzorku Kraft ligninu. Následně po důkladné charakterizaci vzniklých výluhů studentka zvolila dva různé frakcionační přístupy (dvou a třístupňový), kterými poustupně získala jednotlivé rozpustné frakce použitého ligninu, které podrobila následné charakterizaci. Pro tyto účely využila metody rozptylu světla (dynamický a elektroforetický), infračervenou spektrometrii s Fourierovou transformací a v neposlední řadě rovněž studovala vliv použitého frakcionačního přístupu na antioxidační aktivitu získané frakce ligninu. Hned úvodem musím konstatovat, že s tímto nelehkým a časově náročným úkolem se studentka popasovala velmi dobře a podařilo se ji rozsáhlou sadu jednotlivých realizovaných experimentů a instrumentálních metodik vhodně zpracovat do formy kvalitní a čtivé bakalářské práce. Bakalářská práce v rozsahu 51 stran je dle formálních zvyklostí správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 15 str., experimentální část – 7 str., výsledky a diskuze – 14 str., závěr – 1 str.). Z uvedeného výčtu je zřejmé, že hlavní jádro práce je tvořeno experimentální částí a diskuzí jednotlivých vykonaných experimentů, ovšem tím nechci nijak snižovat ani úroveň teroretické části práce, která je rovněž psaná dobrou a čtivou formou a poskytuje nezbytný teoretický náhled do řešených problematik. Pro navazující diplomovou práci bych pouze doporučoval vyčlenit aktuální literaturu z dané oblasti do samostatné kapitoly „Současný stav řešené problematiky“. Studentka ve své bakalářské práci využívá a formálně správně dle ČSN ISO-690 cituje celkem 76 zdrojů odborné literatury, což je vysoké číslo na danou úroveň závěrečné práce a svědčí o její dobré práci s literaturou. Z formálního hlediska a z pohledu typografie je až na drobné nedostatky (závorky musí být vždy rovným řezem písma; jednopísmenné předložky na konci řádku; při prvním použití by měla být zkratka vysvětlena; Tab. 5 – doporučoval bych zaokrouhlit data na platné číslice dle odchylky) práce na velmi dobré úrovni, což svědčí o studentčině pečlivosti. Z věcného hlediska musím zmínit několik vybraných nedostatků, na které jsem narazil (studentka popisuje Hildebrandovu serii, která byla využita pro volbu jednotlivých rozpouštědel pro lignin, ovšem jejich volba není nijak konkretně zdůvodněna; chybí informace o výpočtu antioxidační aktivity z UV-VIS dat). V experimentální části práce studentka prezentuje dobrým způsobem jednotlivé realizované experimenty, k této části prakticky nemám kromě drobných formálních nedostatků (viz. výše) a věcí, na které se doptávám v otázkách oponenta, žádné další připomínky. Bakalářská práce studentky Lucie Hruškové představuje velmi kvalitní závěrečnou práci, jejichž výstupy bezesporu obohatí navazující výzkum v oblasti izolace, frakcionace a purifikace ligninu. Bakalářská práce splnila všechny cíle vytyčené v zadání, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) Mohla by studentka popsat TGA záznam prezentovaný na Obr. 13 (str.29). V diskuzi je zmínka pouze o odpaření vody na začátku termogramu. Mohla by studentka popsat, co lze očekávat, že se rozkládá mezi 200 a 600 °C a okolo 800 °C?
2) V případě výsledků z elementární analýzy (Tab. 5, str. 29) je třeba rozlišit, zda se jedná o hmotnostní nebo atomová procenta. Mohla by studentka tuto informaci doplnit? V jakých % pak jsou data popisující údaj o obsahu uhlíku a síry z odborné literatury (str. 29 dole)?
3) Dokáže studentka vysvětlit fakt, že v případě rozpouštění do vody bylo rozpuštěno největší množství (téměř 100% použité navážky ligninu) – tedy lze očekávat nejširší rozmanitost rozpuštěných frakcí ligninu. Získaná disperze má nejnižší naměřený zeta potenciál (je tedy nejméně stabilní vůči agregaci částic) a přesto vykazují částice nejmenší velikost?
4) Na str. 37 studentka uvádí, že pokles antioxidační aktivity v důsledků frakcionace ligninu souvisí s odstraněním charakteristických funkčních skupin ligninu. Je možné tento závěr nějak konktrétně podložit na datech z FTIR jednotlivých frakcí Obr. 24 a 25 (str. 40 a 41)?