ROZSYPAL, P. Vodojemy - Brno, Žlutý kopec [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
„Vodojemy na Žlutém kopci zůstávají přes svoji atraktivitu stranou pozornosti. Než upravovat stavby samotné, snažil jsem se vést studenty k diskuzi a následně k hledání způsob propojení skrytého areálu s organismem města.“ Petr se zpočátku zahltil spoustou různých námětů, které koncepci zbytečně rozostřovaly. Redukcí témat se dopracoval ke kaskádě “sanssouci“ elementů, spojující vodní linií řeku a Žlutý kopec. Pěkná práce pěkně prezentovaná.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Přístup studenta ke zpracování | A | Student i přes složitosti doby pravidelně konzultoval a pilně pracoval. |
Autor se ocitá mimo obvyklé škatulky školních prací na fakultě architektury a funguje velmi mezioborově. Kromě role architekta se pouští na pole ekologie, geografie, fyziky, kultury nebo historie a celostně nahlíží dané téma. Co je však víc, všechny tyto aspekty jsou v projektu adekvátně zpracovány a výsledek je zcela konkrétní architektonický vstup do poměrně různorodého prostředí. Dovolím si tady ocenit i netradiční zadání, které následně autor sebevědomě a citlivě zpracovává.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Urbanistické řešení | A | Autor funkčně zapojuje historické vodojemy do struktury města. Nenechává je v hibernačním stádiu, ale znovu jim vdechuje život a dokonce jejich působení rozšiřuje do širšího okolí, skrze strouhu a další prvky. Průvodním rysem je klesání vody po spádu, a tak můžeme vnímat vytvarování městského terénu. Toto lze vnímat jako reminiscenci na potůček v přírodní krajině, který je zde vkusně zanesen do urbánní struktury. | |
Architektonické řešení | A | Nejvýraznějším prvkem je sejmutí kleneb cihelného vodojemu z roku 1900, což lze vnímat jako hlavní výrazový prvek a středobod projektu, který je jinak zejména liniový. Je dobře, že se k tomu řešitel uchýlil a vytvořil tak „highlight“, který pak láká návštěvníka k dalšímu prozkoumání řešeného území. Způsob zpřístupnění podzemních vodojemů pomocí plovoucích pontonů je praktický a nabízí velmi nevšední zážitek. Park nad vodojemy je pak vysokou znovuobjevenou hodnotou, která čekala na odkrytí. Další navazující prvky, jako stezka s rákosovými květináči, jezírko na Mendlově náměstí, a nakonec efektní vodopád, jsou pak zručným vyústěním v autorově citlivém a komplexním přístupu. | |
Provozní řešení | B | Práce s vodou v městském prostředí je výsostné téma, ke kterému je potřeba velmi promyšlený náhled různých fází. Z předkládané práce se zdá, že vznikl opravdu fungující systém, který reaguje na větší i menší množství vody, sbírá ji, zadržuje, zavlažuje s ní a ochlazuje město. Navíc využívá návštěvnický potenciál a při nevelkých nákladech zpřístupňuje atraktivní kus města. | |
Technicko konstrukční řešení | B | Z hlediska zásahů do historických konstrukcí nejsou patrny konstrukční nesrovnalosti. Jsou rozkresleny prvky sběru vody v ul. Barvičova včetně skladeb, podobně tak souvrství i prvky stezky. U jezírka při Mendlově náměstí jsou také všechny potřebné skladby a vodopád by pak byl specificky rozkreslen. Na této úrovni je to dostačující. | |
Formální úroveň | A | Práci předchází velmi slušně zpracovaná analytická část a samotný projekt je pak výtvarně i formálně dobře naprezentován. Přes komplexnost řešeného, lze při prvním načtení materiálů chápat záměr autora. |
eVSKP id 134445