NERADIL, P. Analýza reologických vlastností teplonosných kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Náplň realizované diplomové práce vycházel z požadavku firmy ZEVAR, s. r. o. a spočíval v analýze teplotních závislostí vybraných reologických vlastností teplonosných kapalin v závislosti na teplotě, které nejsou běžně k dispozici (vyjma při pokojové teplotě). Po krátkém uvedení čtenáře do problematiky solárních systému se diplomant soustředil na popis nejpoužívanějších teplonosných kapalin a jejich nejdůležitějších fyzikálních veličin. Neopomněl rozebrat i podstaty metod pro měření dynamické viskozity, hustoty a bodu tuhnutí. V rámci experimentu student analyzoval reologické vlastnosti nejen komerčně dodávaných teplonosných kapalin, ale rovněž si připravil, na základě analýzy současného stavu, vlastní teplonosné kapaliny na bázi roztoku glycerolu. Zjištěné teplotní závislosti hustoty i dynamické viskozity byly graficky zpracovány a při jejich matematických aproximací metodou nejmenších čtverců diplomant diskutoval vhodnost jednotlivých funkcí, které se obecně používají k vyjádření teplotní závislosti dynamické viskozity. Uvedeným způsobem byly stanoveny hodnoty teplotních koeficientů objemové roztažnosti, aktivačních energií a bodů tuhnutí pro jednotlivé analyzované teplonosné kapaliny. Oceňuji, že při zpracování experimentální části nepatřil pan Neradil mezi tzv. „konzumní studenty“, kteří využívají produkty a infrastruktury vytvořené v dřívějších dobách, ale svou činností přispěl i k vyšší míře automatizace měření, zejména teplotní závislosti hustoty. Diplomant trávil během experimentální činnosti v laboratoři hodně času, který dokázal smysluplně využít ke studiu literatury z dané oblasti a vzájemným konzultacím. Přestože práce byla v průběhu semestru mou osobou několikrát kontrolována, nepodařilo se odchytnout všechny nepřesnosti, nesrovnalosti a drobné chybičky, které jsem zjistil až při důkladnějším čtení při vypracování tohoto posudku (např. chyba jsou v jednotkách v kapitole „Seznam symbolů a veličin“, záměna veličiny viskozita vs. aktivační energie, atd.) Při vypracování textu diplomant respektoval všechny typografické požadavky a mé připomínky na psaní elektronických dokumentů. Lepšímu celkovému vzhledu by možná přispělo i odsazení jednotlivých nadpisů „Seznam obrázků, tabulek“ atd. v závěru práce vždy na začátek samostatného listu či menší velikost uvedených aproximovaných rovnic na obr. 29 – 32, ale to jsou mé, čistě subjektivní názory. V průběhu semestru prokázal nejen velkou samostatnost, ale i jistou míru solidarity a svou činnosti pomáhal slabším studentům nebo studentům s laxním přístupem. Zadání diplomové práce bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě.
Teoretická část diplomové práce pana Bc. Petra Neradila je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole student stručně popisuje a rozděluje solární systémy. V druhé kapitole s názvem Teplonosná média pro termální solární systémy popisuje kapaliny používané v termických solárních systémech a zaměřuje se na jejich důležité vlastnosti, jako je viskozita, hustota, tepelná kapacita a v neposlední řadě teplota varu a bod tuhnutí. Zde bych se chtěl pozastavit nad veličinou tepelné kapacity, kde student ideální teplonosné kapalině přiřazuje co možná nejnižší tepelnou kapacitu, načež v následujícím textu porovnává různé teplonosné kapaliny s tepelnou kapacitou vody (vysoká tepelná kapacita), kterou právě v tomto směru vyzdvihuje. Další chybou je špatný popis vztahu kinematické viskozity (2). Autor ji popisuje jako závislost dynamické viskozity dané kapacity na jejím objemu, přitom je ze vztahu zcela evidentní, že se jedná o závislost dynamické viskozity dané kapaliny na její hustotě. Poslední rozsáhlou kapitolou teoretické části je popis měřících metod viskozity, hustoty a bodu tuhnutí, které jsou měřeny v praktické části diplomové práce. Začátek praktické části je věnován představení měřených vzorků tvořených čtyřmi komerčně dostupnými teplonosnými kapalinami a dvěma namíchanými roztoky glycerolu. V praktické části jsou také představeny použité přístroje - zde bych vytkl poměrně špatnou kvalitu ilustrativních obrázků použitých zařízení. Následující část se věnuje podrobnému popisu postupu měření daných veličin. V tomto případě bych chtěl upozornit na studentovu aktivitu v zautomatizování pracoviště měření hustoty kapalin, která je nad rámec zadání diplomové práce. Co však postrádám v praktické části je jakýkoliv příklad výpočtu, na druhou stranu naměřené výsledky jsou příkladně vyneseny do grafických závislostí, matematicky aproximovány a vždy patřičně diskutovány. Z formálního hlediska lze v diplomové práci pana Neradila najít několik překlepů, neodsazených hodnot od jednotek, jednotky psané kurzívou a pár dalších drobných chyb. To však nic nemění na faktu, že práce je zpracována na velmi dobré úrovni a na základě porovnání obsahové části se zadáním musím konstatovat, že pan Neradil, splnil zadání ve všech bodech. Předloženou diplomovou práci pana Petra Neradila, navrhuji hodnotit známkou A, 90 b.
eVSKP id 94727