BUDKO, K. Interakce plasmidových DNA se sloučeninami lanthanoidů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Studentka vypracovala diplomovou práci se zájmem o řešenou problematiku. Práce je dobře zpracována a výsledky odpovídajícím způsobem interpretovány.Oceňuji skutečnost, že práce obsahuje nové výsledky týkající se ověřování kvality testovaných částic a magnetických nosičů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce se zabývá interakcemi plasmidové a bakteriální DNA s různými druhy nanočástic obsahujících lanthanidové prvky, jmenovitě silikagelem povlečenými světlo-konvertujícími a perovskitovými částicemi. Zatímco plasmidová DNA byla izolována z kmene E. coli JM 109 (pUC19) alkalickou lýzí, bakteriální DNA z kmenů B. longum CCM 4990, L. acidophilus CCDM 476 a L. rhamnosus CCM 1825 fenolovou extrakcí. Degradace DNA byla ověřována polymerázovou řetězovou reakcí (PCR) s různými primery. Povrchová vrstva silikagelu na částicích bránila degradaci DNA. V průběhu experimentů autorka odvedla velké penzum kvalitní práce. Přitom prokázala schopnost tvůrčím způsobem interpretovat výsledky a rutinně zvládla techniku PCR. Komentář Při čtení každé rozsáhlejší práce se vždy objeví jisté překlepy a chyby, v daném případě však nikoli odborného charakteru. Je škoda, že autorka nepoužívala automatické kontroly pravopisu (tzv. „spellchecker“), kterou jsou textové editory vybaveny, a která by řadu překlepů odhalila. Příkladem jiného nedostatku jsou opakující se formulace na začátku kapitoly 2.7.2. (str. 21), podobně hydroxid sodný je v chemikáliích uveden třikrát (str. 26). Podivně rovněž zní „buňky rostou červeně“ (str. 44). Místo „etanol“ je lépe psát „ethanol“ (str. 18). Správně je „perovskit“ a ne „peroskvit“, název tabulky „Složení štěpící směsi částicemi dotovaných peroskvit“ není správný, snad měla autorka na mysli „Složení štěpící směsi pro perovskitové částice obohacené ionty kovů vzácných zemin“ (str. 38 a jinde). Namísto „15 000 ot/5 min“ je lépe psát „15 000 otáček/min. po dobu 5 min.“. Velmi bych doporučil používat místo označení částic podle laboratorního deníku jejich faktické pojmenování, např. namísto „M468-9.F1“ psát „La0.75Sr0.25MnO3-SiO2“; což je sice dlouhé, ale čtenář alespoň pozná, o jaké částice se jedná. Místo „nylon“ je správně „polyamid“ (str. 19). Seznam použitých zkratek je velmi stručný, přitom v práci jsou hojně používány. Zkratka při svém prvním výskytu musí být vysvětlena (SDS a NK na str. 17; polyHEMA a P(HEMA-co-GMA) na str. 19; GLC a HS roztoky na str. 30). V seznamu literatury formát citací není jednotný, základní písmo a kurzíva jsou používány nahodile, rovněž tak velká a malá písmena autorů. V citacích [41-45] chybí názvy článků. Otázky Proč jsou částice obsahující lanthanidové prvky, jejichž interakce s DNA jste ve své práci studovala, důležité? K čemu jsou takové materiály užitečné? Co vyplývá ze skutečnosti, že za jistých okolností vznikala oc forma DNA? Popište stručně rozdíly ve štěpení DNA v závislosti na typu použitých částic. Pozorovala jste rozdíly ve štěpení DNA za přítomnosti nepovlečených a silikagelem povlečených částic?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 91185