ZEJDA, P. Srovnání nejistot měření fotometrických veličin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalář Pavel Zejda vypracoval diplomovou práci na téma Srovnání nejistot měření fotometrických veličin, kde bylo za cílem vytvořit referenční svítidlo pro mezilaboratorní srovnávací měření a provést vyhodnocení naměřených výsledků včetně poskytnutých nejistot měření. Student v první části popisuje základní fotometrické veličiny nezbytné k popisu svítidel. V této části je bohužel několik odborných nesrovnalosti, zejména v odborném názvosloví v části popisující barevné souřadnice. V následující části práce je uveden návrh a postup zprovoznění referenčního svítidla. Student navrhl a úspěšně zprovoznil světelně-technickou a elektrickou část svítidla, které následně důkladně změřil v laboratoři světelné techniky. Poslední část práce vyhodnocuje mezilaboratorní výsledky celkem 8 laboratoří, kterými svítidlo postupně prošlo v průběhu března a dubna roku 2025. Tuto část považuji za nejvíce přínosnou, protože jednotlivé laboratoře z výsledků vidí své silné a slabé stránky v měření jednotlivých fotometrických veličin. Oceňuji zpracování v programu Matlab a grafické znázornění naměřených výsledků a hodnotících parametrů tzv. Z-skóre. Bohužel laboratoře neposkytnuly nejistoty měření k jednotlivému měření a student nemohl provést důkladnější závěry. Student v průběhu zpracování projevil zájem o toto téma a chodil na pravidelné konzultace a účastnil se i měření v laboratoři ve firmě Vyrtych. Bohužel práce obsahuje nedostatky ve formě gramatických a stylistických chyb, kde práce působí jako nezkontrolovaná. V přes tyto nedostatky hodnotím práci díky jejímu praktickému přínosu velmi kladně a hodnotím ji 80 body stupněm B.
Student Bc. Pavel Zejda měl za úkol zpracovat diplomovou práci na téma: „Srovnání nejistot měření fotometrických veličin“. Zadání obsahovalo celkem čtyři body, které pokrývalo poměrně širokou škálu prací. Z rozsahu zadání je na první pohled patrné, že všechny body byly splněny. Stručně lze shrnout práci do dvou celků, a to na praktickou (výroba testovacího svítidla, provedení laboratorního měření) a na teoreticko-výpočetní (představení fotometrických veličin a nejistot, vyhodnocení výsledků mezilaboratorního měření). Diplomová práce svým rozsahem poskytuje čtenáři poměrně ucelený přehled o měření a vyhodnocení především světelného toku a svítivosti, což jsou ve světelně-technické praxi nejčastěji měřené veličiny. Co se týká jazykové a stylistické složky, tak je práce spíše na průměrné úrovni. V textu se vyskytují pravopisné nedostatky (shoda podmětu s přísudkem), chyby v interpunkci a místy i chyby, které svojí přítomností působí tak, že věty postrádají smysl, např. věta: „Mnoha programů způsobilosti s účastní málo účastníků, nebo programy porovnávají skupiny s malým počtem zúčastněných.“ na str. 36. V některých kapitolách je patrné odlišné zarovnání textu (1.5, 1.11.3, 1.11.4, 1.11.7 atd.). V textu se rovněž vyskytují chybné křížové odkazy na obrázky nebo obrázky s nevysvětlenými popisky, případně v polárních grafech chybí popisky os a jednotky. Přítomnost těchto chyb tak bohužel snižuje úroveň diplomové práce. Co se týká odborné stránky a výsledku porovnávacího měření, tak student zvolil poměrně zdařilou prezentaci výsledků, ze které je ihned patrné, kde má která laboratoř rezervy. Práci tedy hodnotím stupněm B a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 164164